Z prázdného místa dokonalá zahrada: Nechybí houpačka, bazén ani jahodová sprcha

Příjemně odcloněné soukromí si na své zahradě přeje zažívat asi každý, zvláště tam, kde převládají odpočinkové zóny nad užitkovými. Jen málokdy se ale podaří zakrýt sousedův dům tak důmyslně, aby se zástěnou ještě všichni kochali a stala se jednou z nejhezčích „atrakcí“ celé realizace. V městské zahradě, která dělá radost rodině z Mnichova Hradiště, se architektům toto kouzlo povedlo na výbornou.

Třebaže výsledná podoba zahrady o rozloze 800 m² působí velmi moderně (jak si ostatně majitelka přála, aby zeleň vhodně doplnila minimalistický vzhled domu), už od začátku projektu se počítalo s tím, že se do její údržby zapojí dvě generace. „Paní domu, která zde bydlí společně s partnerem a malým synem, miluje design a věnuje zahradě velkou pozornost. Na druhé straně si nepřála trávit údržbou veškerý volný čas,“ přibližuje zadání zahradní architekt Robert Kaźmierczak.

V hlavní roli příroda

Zahradničení se stalo velkým koníčkem rodičů majitelky, proto se už při navrhování řešení počítalo s tím, že mohou mladé rodině přispět svými zkušenostmi, aby výsadba vždy byla v dobrých rukou. „Zahradu jsme založili na rostlinách, které charakterizuje jedna společná vlastnost: kvetou bíle,“ prozrazuje zahradní architekt. Aby se – i s ohledem na zatravněné plochy – zahrada neproměnila v příliš velký „časožrout“, odborníci sortiment kvetoucích rostlin záměrně omezili ve prospěch travin.

Bílá barva zde však plní důležitou úlohu i u konkrétního druhu, který podle Roberta Kaźmierczaka stojí za pozornost. „Jako nejdůležitější rostlinu bych v tomto projektu vybral břízu himálajskou (Betula utilis) kultivaru ‚Dorenboos‘, která tvoří březový hájek uprostřed zahrady. Za zmínku rozhodně stojí i škumpa orobincová. Tento menší strom se v zahradách používá poměrně málo, jelikož má svoje specifika. Především se musí vysazovat do prostoru, kde se dá kontrolovat jeho expanzivní charakter,“ vysvětluje odborník.

Bazén, foto: Rock & Flower

Jak se tvoří vizuální harmonie?

Zahrada na první pohled působí velmi harmonickým, ba až konejšivým dojmem. Pokud byste za tímto efektem hledali rovné geometrické linie, kterých zde vidíme požehnaně, zahradní architekt by přesměroval vaši pozornost zpátky k rostlinám. To, zda máme zahradu plnou křivek, nebo ne, podle Roberta Kaźmierczaka nemá na výsledný efekt až takový vliv. „Z mého pohledu se o uklidňující dojem vždy postará vyšší podíl travin, ze kterých se vytvoří větší jednolité skupiny. Ve větru se jemně pohybují, což nás vizuálně může uklidňovat.“ Tajemství pomyslné „zenové“ zahrady spočívá i v promyšlenosti finálního řešení, ať už máme na mysli každý jednotlivý kout, nebo pozemek jako celek. „Nic vás potom neruší a můžete si užívat pohled na zahradu, kde se jednotlivá zákoutí spíše doplňují a přecházejí jedno v druhé.“ Podle zkušeností architekta v neposlední řadě funguje i zvolená omezená barevnost.

I tlumené barvy umí divy…

„V zahradě vidíme hlavně odstíny zelené, různé struktury listů a žádná rostlina příliš nedominuje. Něco podobného platí i pro ostatní prvky – nekřičí, nesnaží se převzít hlavní roli,“ komentuje řešení zahradní architekt. Na první pohled by se mohlo zdát, že fontánka z cortenu v tomto ohledu poněkud vyčnívá – na rozdíl od dřevěné terasy, světlých dlaždic nebo kamenných gabionů si jí rozhodně všimnete. U vodního prvku se ale jistá nápadnost hodí a zde šlo přímo o tvůrčí záměr. „Ke kombinaci použitých materiálů nás inspirovala jejich nadčasovost. Rezavá barva cortenu navíc vypadá velmi atraktivně, proto zde slouží jako jediná dominanta v zahradě. Ostatní prvky už působí tlumeně, a dávají vyniknout všem odstínům zelené a bílé.“

Hned za dveřmi čeká silné trio

Nápadité řešení se podařilo i u vchodu do domu, kde majitele vítají obdélníkové záhony, na nichž se nepravidelně střídají tři druhy: muchovník ve formě vícekmenu (ten zde plní dominantní funkci), kavyl péřovitý (který naopak zjemňuje daný prostor, především betonové schody) a túje západní ‚Danica‘ (coby geometrický kulovitý prvek). I naposledy zmíněný kultivar dodržuje požadavek rozumných nároků na péči. „Dřevina má přirozený habitus ve formě koule, proto není nutné ji nijak stříhat, abychom docílili atraktivního vzhledu. Zároveň nejde o velkou rostlinu, což z ní dělá ideální volbu pro akcent v zahradě,“ má jasno odborník.

Sprcha, foto: Rock & Flower

Zážitková sprcha s jahodami

Jelikož se zahrada nachází na okraji města, kde pozemek obklopují samé rodinné domy, tým Roberta Kaźmierczka stál i před úkolem vymyslet pohledovou bariéru. „Mezi letní kuchyní a terasou se nachází poměrně mrtvý kout, pro který jsme hledali využití. Zároveň jsme potřebovali najít způsob, jak zde vyřešit soukromí s ohledem na sousedův dům.“ Zahradní architekti věděli, že v této části pozemku musí vzniknout nějaká vysoká konstrukce, zároveň si ale nepřáli, aby vypadala příliš mohutně. Stavební řešení tedy nepřicházelo v úvahu. „Rozhodli jsme se, že zde vytvoříme zelenou stěnu, a navíc ji spojíme s venkovní sprchou, po které klientka toužila,“ popisuje autor návrhu. Nejen, že se teď obyvatelé domu mohou v létě osprchovat před vstupem do bazénu, a mít u toho pocit, jako když se nacházejí v tropické džungli… ale navíc mezi bujnou zelení rostou i jahody. Na české zahradní poměry vskutku nevšední zážitek!

Plně přiznané obrubníky

V dnešní době se čím dál častěji setkáváme s trendem takzvaně neviditelných obrubníků, které oddělují zahradní plochy velmi nenápadně. Tím spíš může pozorovatele překvapit, že pro tuto realizaci architekti naopak zvolili obrubníky viditelné, a ještě natolik světlé, že vedle zatravněné plochy doslova svítí. Co tedy Roberta Kaźmierczka a jeho tým vedlo k takovému výběru? „Jedná se o praktické řešení v případě, že kdekoli máte výškový rozdíl a vyřešíte ho schodem nebo nějakou opěrnou zídkou. Obrubník navíc pomáhá majitelům při sekání trávy. Umožňuje totiž zajet sekačkou přesně do hrany a zamezuje tomu, aby bylo nutné kraje dosekávat ručně,“ vyjmenovává výhody zahradní architekt. Právě pravidelnou seč trávníku pokládá za dost klíčovou pro to, aby zahrada vynikla v celé své kráse. Obrubníky se navíc opakují i před vchodovými dveřmi, proto obě části zahrady hezky propojují.

Houpačka, foto: Rock & Flower

Houpačka nejen pro paní domu

Zajímá vás, co na výsledek realizace říkají sami majitelé? „Zahradu si užívají, je vidět, že na ní rádi tráví čas. Jako ukázku spokojenosti našich klientů vnímám i stav zahrady, a zde se ji daří udržovat velmi pěkně,“ pochvaluje si autor projektu. Není se čemu divit – ať pohlédnete kamkoli, všude se najde kout, jenž láká ke kvalitnímu odpočinku (a k těšení na léto). Nechybí zde bazén, venkovní kuchyně, ohniště, posezení na jedné či druhé terase, fontána, sprcha se zelenou stěnou… Těžko vybrat konkrétního favorita. Jak ale dodává architekt, jedna srdcovka by se mezi plejádou zahradních prvků přece jen našla… „Oblíbeným místem se stala houpačka, schovaná za březovým hájkem. Majitelka v ní často relaxuje při čtení knížek.

Text: Veronika Košťálková, foto: Rock & Flower