Začíná sezona v zeleninové zahradě!

Jako ve všech činnostech, do kterých se pustíte, i zde platí jednoduché pravidlo: skvělý výsledek zakládá dobrá příprava a logistika. Jak obojí zvládnout v užitkové části zahrady?

Foto: Shutterstock

Od února všechny zahradníky „svrbí prsty“ – aby se už už zase ponořili do svých zelených starostí či radostí. Nezapomínejme ale, že jde o dost nespolehlivý měsíc, rozhodně se o něm nedá říct, že s ním už přichází jaro. I přesto můžete v tomto čase udělat spoustu práce, která spolurozhodne o tom, jaká vaše nadcházející zahradnická sezona bude.

Údržba staveb a vybavení

Co se už dá dělat?

• Opravujte vnější dřevěné boky vysokých záhonů, dotáhněte vruty na bočnicích
• Budujte nové vysoké záhony
• Doplňte sesedlou půdu
• Vykopejte zahloubení pro vrstvené záhony
• Postupně budujte jejich jádro z pařízků a silných větví
• Založte pařeniště
• Umyjte okna skleníku, případně doplňte kyt, zkontrolujte a opravte všechny spoje

Flóra radí: „Plán B“ si promyslete dopředu
Znáte to: po zimě na vás všechno přímo volá, abyste se pustili do práce. Snažte se úkoly ale rozvrhnout tak, abyste se soustředili jen na jednu konkrétní část a za dva či tři dny ji dokončili. A když říkáme dokončili, myslíme i včetně úklidu a odnesení všeho, co jste potřebovali, na určené místo. Hledat po celé zahradě kladivo nebo šlapat po rozsypaných vrutech, práci otráví. Únorová odpoledne bývají krátká, a třikrát nedokončená práce nikoho netěší. A další doporučení? Plánujte a chystejte si „plány B“. V předjaří se úkolů nakupí celkem dost a – řečeno s klasikem – není čas ztrácet čas. Pokud prší, a vy se nemůžete vrhnout na venkovní budování, dvojnásob zamrzí, že nemáte koupenou dezinfekci, respirátor a rukavice, které byste potřebovali k mytí květníků, oken nebo skleníku.

Foto: Shutterstock

Odzimování

Co se už dá dělat?

• Přikryjte kbelíkem puky reveně, aby začala růst a vy ji sklízeli dřív.
• Skliďte poslední zeleninu za záhonů – buď ji zpracujte, nebo ji založte do pařeniště, kde zabere menší plochu. Tak nebude blokovat přípravu původního záhonu.
• Vytrvalé bylinky, jako je libeček nebo křen, okopejte a přihnojte kompostem.

Flóra radí: Dbejte na prevenci
Přelom zimy a jara nabízí ten nejlepší čas pro prevenci. Zlikvidujte různé tlející kupky z podzimu, opadané listy z kadeřávku, které zůstaly na záhonu, vytrhejte vymrzlé jahodníky či zapomenuté naťové petržele nebo mrkev – ty už na jaře vykvetou. Stejně radikálně postupujte ve skleníku. Cokoli se vám nezdá, pryč s tím.

Foto: Shutterstock

Hnojení

Co se už dá dělat?

• Zaryjte uzrálý hnůj na záhony určené pro plodovou zeleninu a košťáloviny.
• Navozte kompost nebo uzrálý hnůj i do skleníku.
• Odstup od výsadby by měl být minimálně dva měsíce.
• Poslední termín pro vápnění připadá na začátek měsíce.
• Průmyslová hnojiva, jako NPK či draselná sůl, potřebují odstup minimálně šest týdnů od výsadby.
• Zaryjte zelené hnojení, například ozimou směs s jetelovinou nebo hořčici.
• Prosévejte kompost a rozvezte jej na trávník nebo k drobnému ovoci – těmto plodinám se nepřilepšuje hnojem, lépe jim vyhovuje právě kompost.

Flóra radí: Méně bývá více
Zahradní půda v dobré kondici nepotřebuje velké dávky hnojiva, pokud se o ni dobře staráte. Uzrálý hnůj nemusíte dávat na všechny záhony s plodovou zeleninou, rajčata mají silné a dlouhé kořeny a stačí jim menší dávka. Přednost dejte okurkám, paprikám a dýním. I kompostem se dají plodiny přehnojit, nelze ho tedy „sypat“ bez rozmyslu. Kvalitní uzrálý hnůj počítejte na lopatky (k jedné rostlině rajčete tedy dejte asi tři až čtyři lopatky na metr plochy), kompost na menší kyblíky (cca dvou až třílitrové).

Foto: Shutterstock

Příprava půdy

Co se už dá dělat?

• Ryjte jen půdu, která je slehlá nebo zaplevelená.
• Odstup od rytí a případného výsevu by měl být 14 dní.
• Neryjte zbytečně po košťálovinách, bramborách a pozdní mrkvi nebo pastináku, půda bývá čistá a hluboko zkypřená.
• Odveďte vodu z terénních proláklin.
• Zkypřete a vyrovnejte sešlapaná místa po krajích záhonů.
• Zvedněte a vyčistěte pochozí prkna, bývají zde vajíčka slimáků.
• Hráběmi upravujte a rovnejte jen proschlou půdu.

Flóra radí: Nedělejte nic na sílu
Doba, kdy se doslova „v potu tváře“ ryla celá zahrada, všechny holé záhony bez výjimky, je pryč. Pohled se mění – převracením se ničí chodbičky žížal, které ji přirozeně provzdušňují, a půda pak ztrácí drobtovitou strukturu, o kterou se přes léto zasloužily kořeny pěstovaných rostlin. Navíc se ze spodních vrstev vynášejí semena plevelů, u mělkých půd také neúrodná vrstva půdy. Na zahradách bývá navíc půda opečovaná, kvalitní a kyprá, přiměřeně hnojená. Spíš než rýč využijete rycí vidle, trojhrotý kypřič (drápek), popřípadě klasickou motyčku. Během připravování půdy byste měli brát ohled nikoli na datum, ale na počasí. Pokud se půda na nářadí lepí a práce nejde od ruky, odložte ji, a to klidně až na konec března. Nic nezískáte, když se s ní budete mořit. Práce s hráběmi by měla jít lehce, horní vrstva musí být proschlá a kyprá. Velké záhony se dobře připravují ve dvou, pomocí prkna, kterým přes celou šířku „seříznete“ pilovitým pohybem celý záhon najednou. Hráběmi se jen upraví a zpevní kraje a doplní případné prohlubně. Hrana prkna se používá i pro naznačení a rozměření řádků.

Foto: Shutterstock

Výsevy

Co se už dá dělat?

• Do volné půdy ve druhé polovině měsíce můžete vysévat cibuli, špenát a kořenovou zeleninu – má pomalý vývoj.
• Vysazujte jarní česnek.
• Ředkvičky a hrášek mají rychlý vývoj, lépe uděláte, když jejich výsev odložíte spíš na březen.
• V teplých polohách můžete z luskové zeleniny vysévat bob zahradní.

Flóra radí: Pozorujte počasí
Předjaří se chová nevyzpytatelně. Při výsevu musíte dodržovat zásadu příznivých podmínek v půdě a hloubku výsevu. Ta by u cibule i mrkve měla měřit dva až tři centimetry, u bobu minimálně čtyři. Až v této hloubce budou semena chráněná nejen před nízkými teplotami, ale hlavně před vyschnutím. Plochu byste po výsevu měli dobře přimáčknout. Nabobtnalá semena jsou odolná a v půdě bez problémů „počkají“ na příznivější teploty, a to klidně tři týdny i déle. Pro tyto časné výsevy, kdy hrozí velká prodleva mezi výsevem a vzejitím, vybírejte zásadně mořená osiva. Minimalizujete tak riziko nákazy půdními patogeny nebo plísněmi.

Výběr sortimentu

Co se už dá udělat:

• Nakupte potřebná osiva.
• Objednejte ovocné stromky ve školce, případně se informujte o konkrétních možnostech dodání.
• Zapátrejte mezi spřátelenými zahrádkáři a domluvte se, kdo a co bude pěstovat, popřípadě i na možnostech výměny sazenic.

Flóra radí: Ušetřete si práci
Zelinářství patří mezi velmi pracné obory, zvlášť v jarních týdnech zasvěcených sadbě. Vyplatí se vám tedy, když si část produkce vyměníte s ostatními zahrádkáři. Už teď, v předjaří, nastává vhodná doba, abyste si rozdělili, co kdo z vás vypěstuje. Obcházet v červnu sousedy s košíkem přerostlých sazenic rajčat – to už zkrátka nechcete. 

Text: Dagmar Cvrčková, foto: Shutterstock