Zahrada na balkoně

Litujete toho, že nebydlíte v rodinném domě, a tak nemáte k dispozici místo na pěstování květin, zeleniny a prostor pro venkovní posezení, kde byste mohli snídat nebo relaxovat s knížkou v ruce? Na to vše vám ale stačí balkon u bytu. I na něm lze sklízet úrodu ředkviček a rajčat a rozložit stolek se dvěma křesílky.

Truhlíky osázené pestrými balkonovkami jsou stálicí balkonů a teras. Už méně lidí se rozhodne pro pěstování dřevin, které na místě vydrží i v zimním období, nebo trvalek. A víte, že když zvolíte dostatečně velké nádoby, vyroste vám u bytu téměř vše, včetně kukuřice nebo melounů? Zde je inspirace, jak letos proměnit balkon v plnohodnotnou zahradu.

Klasické letničky

Na trhu jsou k dostání desítky vhodných druhů letniček, na českých balkonech ovšem stále převládá klasika – petúnie a pelargonie. Ty jsou navíc často vysazovány v jediném druhu a jedné, maximálně dvou barvách. Takto osázené truhlíky sice působí velmi nápadně a krásně, ale bývají docela pracné na denní péči a údržbu. Také proto, že jediný druh přitahuje choroby a škůdce, kteří se na něj specializují. Riziko, že vám květiny zničí mšice, je vyšší, než pokud nakombinujte více druhů. A myslete i na sebe. Budete-li pěstovat pouze převislé balkonovky, mohutné závěsy sice potěší kolemjdoucí, ovšem vy z nich nebudete mít skoro nic. Přidejte proto i vyšší rostliny, viditelné z bytu. Více druhů sesazených do jednoho truhlíku se hodí právě pro malé balkony, na které jsou kladeny největší nároky. Takového řešení se ale řada pěstitelů trochu bojí, protože výsledek nahodilého výběru rostlin jen podle toho, jak se komu líbí, bývá nejistý. Na počátku vypadají všechny truhlíky hezky, špatná volba se projeví zpravidla až v červenci, kdy některé letničky už mohou být zcela bez listů, jiné se v nevhodném prostředí zcela vytratí a další získají naprostou převahu.

Pro úspěšnou kombinaci několika druhů v jediném truhlíku potřebujete znát tři věci – nároky jednotlivých druhů na slunce, jejich potřebu živin a typ růstu. Teprve potom by měly přijít na řadu jejich barvy. A opravdu jen na vás záleží, zda zvolíte jemné sladění nebo naopak kontrast.

Rostliny v nádobách

Ve velkých květináčích nebo jiných nádobách se pěstují bohatě kvetoucí rostliny z tropických a subtropických oblastí, které ve své domovině rostou jako keře nebo trvalky. V tuzemských podmínkách je ale musíte zimovat pod střechou, což značně komplikuje jejich trvalé pěstování.

Patří mezi ně třeba oleandr, pařížská kopretina, levandule ouškatá, lantana neboli libora, mandevilla, ale i oblíbený durman. Pokud nemáte vhodné a dostatečně velké prostory pro zimní období, prostě tyto rostliny nepěstujte. Anebo je kupujte každý rok znovu a pěstujte jen jako sezonní letničky na jedno použití.

Dřeviny

Dřeviny přinášejí to, co letničky ani trvalky nedovedou – pěkně vypadají i v době zimního odpočinku. Zatímco letničky vyhodíte a trvalky čekají v podzemních pupenech na příchod jara, dřeviny tu stále jsou, svým druhově typickým habitem připomínají přírodu i mimo sezonu. Na každý, i ten nejmenší balkon se jistě vejde alespoň jedem stromek v nádobě.

Na balkonech a terasách by měly dostat vždy přednost neopadavé listnáče. Jsou odolnější, lépe se vyrovnávají s případným poškozením, během roku se mění a nevypadají stále stejně. Jejich nabídka je také daleko širší a lépe si tak vyberete vhodný druh, zvlášť pokud potřebujte například rostlinu do stínu, na omezený prostor, nad rušnou ulici nebo jižní stranu, kde bude neustále na přímém slunci.

Sázkou na jistotu se mohou zdát stálezelené dřeviny. Nenechte se ale strhnout jejich množstvím, druhy prostřídejte tak, aby jeden stálezelený druhy byl vyvážen nejlépe dvěma opadavými, byť třeba menšími nebo kultivary na kmínku. Příliš zimostrázů připomíná park nebo zámeckou lodžii, na balkoně působí vždy trochu divně, zvlášť v přesných geometrických tvarech.

Trvalky

Pokud si dobře vyberete, péče o trvalky je v porovnání s letničkami jednodušší. Snažte se vysadit na balkon druhy, které zdobí i jinak než květem. Velkým bonusem jsou bohaté a krásně tvarované listy – zamyslete se, jestli by se k vám nehodily třeba bohyšky či zahradní kultivary plicníků se skvrnitými listy. Zajímavá je i barevná změna na podzim, kterou nabízejí například některé kakosty či olověnec. Naopak vynechte robustní druhy, jako jsou nejrůznější bodláky – máčka, štětka, bělotrn – nebo vysloveně mohutné rostliny – devětsil, oman, popelivka, rodgersie a podobné solitéry. Problematické pro pěstování na balkoně bývají druhy, které po odkvětu zatahují, tedy všechny hajničky a cibuloviny, ale i máky nebo okrasné česneky či kapradiny. Truhlíky či nádoby pak nebudou působit bohatě po celou sezonu. Výborným druhem jsou naopak trávy, mezi nimi mají přednost druhy trsnaté, jako jsou kostřavy, dochan, bezkolenec, ale i kavyl či roztomilý zaječí ocásek, který se ale pěstuje jen jako letnička.

Pro slunné balkony se hodí i skalničky – tady ale vybírejte hlavně z odolných druhů, nenechte se zlákat vzácnými raritami z výstav. Zde je třeba vytvořit skupiny podle nároků na pH, což by mělo být základním kritériem při jejich nákupech – kyselomilné a vápnomilné druhy dohromady pěstovat nelze. Této volbě je třeba přizpůsobit samozřejmě i volbu pěstebního substrátu.

ZELENINA V TRUHLÍCÍCH

Balkon lze proměnit nejen v okrasnou, ale i užitkovou zahradu a pěstovat zde zeleninu. Když zvolíte dostatečně velký květináč nebo truhlík, vyroste vám v nich téměř vše, i kukuřice nebo melouny. Jestli ale chcete pěstovat v nádobě zelí ke krouhání, námaha a energie, kterou mu věnujete, asi nebude odpovídat výsledku. Výběr správné plodiny a odrůdy je tedy základem úspěchu. Dále musíte zvolit přiměřenou nádobu i vhodný substrát a samozřejmě vybrat místo, které rostlině bude vyhovovat, a věnovat jí náležitou péči, tedy zálivku, hnojení i ochranu proti chorobám a škůdcům. Rostliny ve volné půdě jsou schopny napravit vaše chyby, například si získají vláhu i živiny z hlubších půdních horizontů, ovšem na terase tuto možnost nemají, a jsou tedy maximálně závislé na vaší péči.

Fatal Red

Samozavlažovací truhlíky jsou ideální

Samozavlažovací truhlíky různých velikostí jsou pro zeleninu na terasách ideální. Poskytují dostatečnou zásobárnu vody i pro plně vyvinuté rostliny v nejteplejších letních dnech. Pozor však na to, že mnohé zeleniny nesnášejí trvalé přemokření substrátu, nechte ho proto občas částečně proschnout. Vzduch mezi kořeny je stejně důležitý jako voda. Speciální péči potřebují rostliny při výsadbě. V době, kdy kořenový systém ještě neprorostl celým objemem substrátu, je zalévejte opatrně a nenechávejte zásobník zcela plný. A pozor také na déletrvající deštivé a chladné počasí. V té době vylévejte napršenou vodu ze zásobníku, aby při nadměrném přemokření substrátu kořeny neuhnily.

Ideální velikost samozavlažovacích nádob závisí na druhu zeleniny, například pro chilli papričky se hodí ty malé s délkou čtyřicet centimetrů, vejdou se do něj dvě rostliny. Pro rajčata nebo papriky zvolte velké květináče. Pro pěstování baby leaf salátů zase stačí mělčí nádoby.

Katrin

• Správný substrát je základem úspěchu. Má být takový, aby se zemina neslila a neztvrdla při opakovaném zalévání a vysychání. Musí být vzdušný, s vysokým obsahem organické hmoty, nejlépe rašeliny. Volte raději komerčně dostupné substráty než míchané v domácích podmínkách, kvalita balených směsí se v posledních letech výrazně zlepšila.

• Pro zeleniny na balkoně volte slunné místo, nejlépe orientované na jih nebo západ, a rostlinu na ně postavte tak, aby měla dostatek světla a zároveň ji ostré slunce nepopálilo. Severní strana je zcela nevhodná.

• Nepodceňujte pravidelnou sklizeň. Rostlina tvoří plody a semena v nich proto, aby se rozmnožila. Když je necháte na rostlině, bude se snažit o to, aby semena dozrála, a omezí nasazování dalších plodů. Pravidelná sklizeň skutečně zvyšuje úrodu.

• Pěstování v nádobách má oproti tomu na záhonech velkou výhodu – truhlíky na podzim snadno přenesete do interiéru a některé druhy můžete sklízet až do Vánoc.

Užitečné vermikompostéry

Pokud se rozhodnete proměnit balkon v užitkovou zahradu, nutně budete muset řešit, kam s bioodpadem, který při pěstování vznikne. Házet ho do kontejneru je škoda, vytvořte z něj kvalitní kompost. Zkuste třeba vermikompostování, při němž se využívá schopnosti žížal přeměňovat rostlinné zbytky na velmi kvalitní organické hnojivo. Vermikompostér běžně koupíte, důležité je zajistit pro žížaly optimální teplotu kolem dvaceti stupňů a správnou vlhkost substrátu. V létě ho tedy nesmíte vystavovat přímému slunci, aby nevyschl, v zimě zase nesmí zůstat bez izolace. Žížaly ke svému životu potřebují dostatek vzduchu, proto je nutné při výběru nádoby dbát na to, aby byla dostatečně prostorná, avšak ne příliš hluboká. Postačí rozměry například čtyřicet krát čtyřicet a hloubka pouze patnáct centimetrů. K vermikompostování se hodí žížala hnojní (Eisenia fetida), které lze běžně najít na zahradě v kompostu. Na trhu lze koupit také speciálně vyšlechtěné takzvané kalifornské hybridy (E. andrei), které se rychle množí a dokáží intenzivně přeměňovat bioodpady a organické zbytky ve vermikompost. Tento druh žížal se proto používá nejčastěji. Počet živočichů, které potřebujete, závisí na množství zpracovávaného odpadu. Půl kilogramu žížal za den zpracuje zhruba čtvrt kilogramu odpadu, hlavně zbytků ovoce a zeleniny. Velice rády mají kávovou sedlinu nebo namočené proužky papírové lepenky. Nevhodné je dávat žížalám mléčné výrobky, zbytky masa a tuky.

Vhodné druhy pro pěstování na balkoně

Optimální pro pěstování v nádobách jsou zeleniny, které plodí opakovaně a delší dobu. A také když rostou do výšky, tedy nezabírají tolik prostoru. Proto jsou rajčata a papriky stále nejpopulárnějšími rostlinami pro pěstování v nádobách. Dopřát si však můžete i čerstvě nařezanou nať pažitky, cibulky nebo listy bazalky do zeleninového salátu. Plodinám jako zelí, květák či tykve se raději vyhněte. I když každé pravidlo má výjimku – na velké terase a ve velké nádobě může kompaktní cuketa tvořit nenáročnou, úrodnou a přitom krásnou dominantu a při pravidelné sklizni bude plodit až do podzimu. Nenechávejte ale plody přerůstat, sklízejte mladé, patnáct až dvacet centimetrů dlouhé cukety, jinak byste brzdili nasazování dalších. Vhodná do nádob je například odrůda BRITISH SUMMERTIME F1 se vzdušným a řídkým habitem a chutnými, pravidelnými a tmavě zelenými plody.

MRKEV

Jestli máte rádi čerstvou mrkev, zasejte si na balkoně odrůdy s kratším kořenem – baby karotku ARON F1 s pravidelnými válečkovitými plody nebo KATRIN, kónickou mrkev typu Chantenay.

Goldkrone

RAJČATA

Jednou ze dvou nejpopulárnějších balkonových zelenin jsou rajčata. Na výběr máte širokou nabídku rostlin od vysokých přes tyčkové až po nízké keříčkové typy. Kompaktní zakrslé varianty byly dlouhou dobou šlechtiteli opomíjené jako nevyužitelné, v posledních letech se jim věnuje větší pozornost. Patří mezi ně oblíbená odrůda rajčat VILMA s nízkým keříčkem a drobnými červenými plody. Na balkon jsou vhodná i všechna třešňová rajčata, pěstovat můžete i tyčková, jen jim musíte postavit přiměřenou oporu. Vyzkoušejte například chutné datlové rajče MANDAT F1, třešňové SWEET APERITIF, ROSELLA nebo GOLDKRONE.

Boneta

PAPRIKY

Papriky jsou druhým favoritem pro pěstování na balkonech. Třeba CYNTHIA F1 se smetanově bílými plody se hodí pro pěstování v truhlících. Kvůli omezenému prostoru pro kořeny se ještě zvýrazní její kompaktní růst. Odrůda BONETA má netradičně vzpřímeně postavené plody. Na balkoně je proto dekorativní i užitečná současně. Volit můžete i z pálivých paprik. Z jednoho truhlíku jich sklidíte poměrně dost.

ŘEDKVIČKY

Pro pěstování v nádobách lze doporučit i rychle rostoucí a spolehlivé ředkvičky. V menším truhlíku si můžete pohlídat i přesný výsev do optimálních rozestupů, potom i z malé plochy sklidíte opravdu maximální úrodu. Kromě běžných odrůd s kulatými bulvami můžete samozřejmě vysít i podlouhlé, třeba SLOVANA nebo RAMPOUCH.

SALÁTY

Máte rádi čerstvý salát? Pro truhlíky jsou ideální ty označované jako baby leaf, u nichž sklízíte mladé listy o velikosti deset až patnáct centimetrů, a to za 30 až 45 dnů, zatímco vypěstování hlávek trvá 80 až 110 dnů od výsevu. Do truhlíků je nevysévejte do řádků, ale na široko na povrch substrátu, a pak zasypte zhruba půlcentimetrovou vrstvou přeseté zeminy. Pozor, drenážní otvory ve dně pěstební nádoby jsou nutností, zajistí odtečení přebytečné vody při zalévání. Tímto způsobem můžete pěstovat saláty, rukolu, řeřichu, japonské listové zeleniny, mangold, špenát… Stříhejte je tak, aby zůstal zachovaný růstový vrchol, tedy takzvané srdéčko, rostliny opět obrostou a za dva až tři týdny je můžete sklízet znovu.

Skládací nábytek je ideální

Na balkon určitě patří i malé posezení pro odpočinek. Pohodlná křesla či lehátka se sem vejdou málokomu. Sáhněte proto po židlích a doplňte je měkkými sedáky a opěrkami.

Na malé balkony je ideální skládací nábytek, u větších teras pak volte stohovatelný, který – pokud ho nepoužíváte – snadno naskládáte na sebe a nezabírá vám zbytečně místo. Při výběru toho skládacího ovšem pozor na nosnost, ta je zpravidla sto kilogramů, výjimečně najdeme o dvacet pět kilo vyšší. Zničit je tak mohou nejen lidé s nadváhou, ale i třeba skákající děti.

Vhodné jsou také lavice či křesílka, jež v sobě mají zabudovaný úložný prostor. Snadno do nich ukryjete květináče, drobné nářadí, zbytky substrátu či hnojiv a balkon bude vypadat stále uklizeně.

Dagmar Cvrčková, Peter Gajdoštin * foto Shutterstock, profimedia.cz a www.dobrasemena.cz

Více informací se nachází v dubnovém vydání z roku 2017.

Uložit