Zahrada na třetí pokus

Na začátku měli zahradu stejnou jako sousedé – kolem plotu vysázeli túje, na plochu vyseli trávník, který doplnili mnoha druhy solitérních dřevin a rostlin. Že to nebyl dobrý nápad, zjistili už po prvních sezonách. Zahradu proto předělali, a to hned dvakrát.

Po deseti letech, při dostavbě domu, se majitel rozhodl také pro změnu zahrady. Omezil plochu trávníku, kterou nahradilo pravoúhlé jezírko a na něj navazuje terasa s posezením, lemovaná mnoha druhy dřevin. K třetí fázi přizval na pomoc architekta Ferdinanda Lefflera, který upravil zahradu před domem a s ní stylově sladil i zbytek pozemku.

Ve znamení vody

Voda, nebo trávník? Pokud přemýšlíte, co je na údržbu jednodušší, a čemu tedy dát přednost, rozhodněte se pro vodu. Potvrzuje to i majitel: „Jezírko, které je propojené ještě s potůčkem, jehož koryto je pojato v pravoúhlém minimalistickém tvaru, je téměř bezúdržbové. Pouze cirkulaci vody zde zajišťují dvě čerpadla.“ Nejenže se tak šetří vodou, neboť zde koluje stále stejná, ale také vyžaduje jen minimální péči. Množství, které se odpaří, zpravidla zase naprší nebo se dopustí ze studny.

I když svou velikostí – má jen něco kolem třiceti metrů čtverečních – nesplňuje požadavky na koupací jezírko, k letnímu osvěžení, ale třeba i celoročnímu zchlazení po sauně nádrž slouží. „Jde o čistě přírodní biotop s rostlinami a rybami, voda chemicky ani jinak neupravujeme, o vše se stará kořenový systém vysazených rostlin,“ doplňuje vlastník a dodává, že fólie, kterou je nádrž částečně potažená, sice bývá po několika horkých dnech porostlá drobnou řasou a slizká, ale to nikomu nevadí. Rodina ví, že se koupe v čisté vodě, do níž nikdo nepřidává chlor ani v ní neplavou jiné škodliviny.

Mezi jezírkem a zahradní saunou zůstal zachovaný trávník. Je doplněný automatickou závlahou napojenou na studnu. Stačí tedy jen po týdnu či dvou pokosit, více péče nepotřebuje.

Předzahrádka od architekta

Téměř bezúdržbovou se stala také část zahrady před domem poté, co její podobu navrhli architekti Ferdinand Leffler a Tomáš Sklenář. Místo tak prošlo už svou třetí proměnou.

„Navrhl rozdělit tento prostor zídkami, květináči, schodištěm a dalšími horizontálními prvky z českého dubu,“ říká majitel. Podobně jako dříve postavená terasa získá šedou patinu, která je zde vítaná. Péče o dřevo v zahradě se tak omezuje na minimum.

Totéž platí pro zpevněné plochy kolem domu. Na první pohled zaujmou chodníky z různě dlouhých dřevěných prvků. Některé z nich jsou protažené až do květinových záhonů a plochu rozdělují na různé sekce. Část z nich zakončují svislé sloupky, v kterých jsou osazena svítidla. Slouží pro lepší orientaci po setmění, zároveň jejich světlo zdůrazňuje krásu rostlin.

Na vydláždění plochy před domem byly zvoleny žulové kostky, jezírko lemují pískovcové haklíky. Architekti Ferdinand Leffler a Tomáš Sklenář dbají na to, aby se materiály zbytečně nevozily stovky kilometrů a používaly se pokud možno z místních zdrojů. Zahrada pak dobře ladí s okolní krajinou.

Vešel se i březový hájek

Zároveň s částí před domem došlo i k částečné úpravě hlavní zahrady a okolí jezírka. „Šlo o určitý kompromis mezi námi a pány Lefflerem a Sklenářem, kdy jsme si přáli zachovat dvacet let vzrostlé borovice, smrky, rododendrony, azalky a zimostrázy, oni pak doplnili jiné vhodné rostliny – zimostrázy, pěnišníky a další rostliny tak, aby kolem domu neustále něco kvetlo,“ dodává majitel.

Květiny jsou při tom laděné do modrofialových odstínů, což dodává místu na zajímavosti a barevně ladí se šedou patinou dřeva i kamenné dlažby. A také mulčem. Tradiční kůru zde vystřídal kámen dvou frakcí a také barev. Šedý pochází z blízkého lomu, druhý se dovezl z větší vzdálenosti.

Diskusi vedl majitel s architektem o tom, zda se do zahrady hodí bříza bělokorá nebo ne. A výsledek? Před domem z nich vznikl malý háj. Na doporučení architektů byla byla doplněna vodorovná dřevěná konstrukce na zeď pod pergolou, která slouží jako podpora pro nově vysazený přísavník petilistý

Nenáročná na péči

Žádná zahrada není bezúdržbová, ale po zmenšení plochy trávníku je péče o tento pozemek, stejně jako sečení, spíš odpočinkem než povinností. Také proto, že k rostlinám je zavedená kapénková závlaha, a tak ani v horkých dnech není třeba chodit kolem domu s konví a zalévat. Během roku tak stačí jen zkrátit habrový plot, aby zhoustl, ostříhat šantu kočičí, čímž se prodlouží doba jejího květu, nebo odstranit odkvetlé narcisy, kosatce a hlavy česneku. Plevel se už v zapojených a zamulčovaných záhonech objevuje minimálně. Je ale třeba dodat, že na tuto okrasnou zahradu o ploše zhruba čtyři sta metrů čtverečních navazuje další pozemek, kde dle projektu architektů Lefflera a Sklenáře vznikla okrasná květinová louka, kterou majitelé sečou ručně pouze dvakrát za rok, a vše doplňují dřevěné záhony, kde si pěstují zeleninu a byliny.

Magdaléna Krajmerová ● foto Jaroslav Hejzlar