BOWL-OF-BEAUTYshutterstock_2159481057.jpg

Zahrada plná pivoněk

02. 05. 2024
Diskuze (0)
Sdílet

Jejich květy s nádhernou vůní dokážou s přehledem konkurovat růžím. Pivoňky se pomalu, ale jistě usazují na květinový trůn – možná i díky své jemnosti a pomíjivosti. Pokud si tuto květinu chcete vypěstovat na vlastní […]

Jejich květy s nádhernou vůní dokážou s přehledem konkurovat růžím. Pivoňky se pomalu, ale jistě usazují na květinový trůn – možná i díky své jemnosti a pomíjivosti. Pokud si tuto květinu chcete vypěstovat na vlastní zahradě, zapomeňte na její křehkost. Na rozdíl od spousty jiných květin vás bude těšit i po desetiletí.

Kráska s omamnou vůní a květy velkými jako talíř dokázala poplést hlavy mnoha generací před námi. Pivoňky řady druhů, odrůd, barev i forem si k nám našly cestu ještě před naším letopočtem. Kdysi dávno byste ale v prapředcích marně hledali moderní, dnes již hodně prošlechtěné pivoňky. Botanické druhy sice vypadají krásně, ale jejich květy bývají jednoduché a většinou i trošku menší. Už kdysi ale nešlo přehlédnout, že tyto květiny mají velký potenciál, takže se začaly šlechtit. Do karet šlechtitelům nahrával i fakt, že se pivoňky snadno kříží i v přírodě – a vznikly tak stovky nádherných forem, které se dnes opět derou na výsluní. A jde jim to bravurně!

Od mýtů až po festivaly v Číně

Původní druhy pivoněk najdete v mnoha oblastech světa i dnes. Hned několik jich roste v Asii, některé ale můžete obdivovat i na evropském kontinentu. Nejblíž České republice roste pivoňka úzkolistá (Paeonia tenuifolia), jejíž domovina se nachází ve východoevropských stepích. U nás se jí daří výborně, dokonce byste ji mohli potkat ve volné přírodě ve stepních společenstvech. Dá se koupit i jako trvalka pěstovaná v kultuře, takže pokud na ni budete mít štěstí a objevíte ji v zahradnictví, určitě pro ni najděte slunné místo s propustnou písčitou půdou, pěkně ve výhledu z okna.

Podobně jako hyacintu nebo třeba narcisu se ani pivoňce nevyhnuly starověké mýty. Latinský název Paeonia zřejmě vznikl odvozením od lékaře řeckých bohů, Paeona. Jako mnohé jiné, i tohoto lékaře stihl krutý osud – Paeon totiž rozhněval Asklepia, který se svému sokovi chtěl pomstít, jak jinak než smrtí. Paeon se ovšem díky zásahu jiných bohů proměnil v krásnou květinu, které se doslova vepsal do jména. Pivoňky se na našem území těšily popularitě také ve středověku, v té době se ale jednalo o druhy s jednoduchým květem. Exempláře s velkými a plnými květy, kterým nešlo odolat, spatřily světlo světa až o několik století později. Za zlaté časy u pivoněk můžeme považovat 18. a 19. století, kdy se staly podobně jako jiné květiny sbírkovou záležitostí. V Číně si je lidé natolik oblíbili, že se tu každoročně konají pivoňkové festivaly.

Zahrada plná pivoněk

Pivoňka lékařská ‚Anemoniflora‘, foto: Shutterstock

Pivoňka není jen jedna

Jak už to ale u krásných a obdivovaných květin bývá, ani s pivoňkou to nemáme tak úplně jednoduché. Na zahradách se setkáte se dvěma hlavními skupinami, tedy s pivoňkami bylinnými, které se na zimu zatahují do země, a s druhy dřevitými – ty můžeme popsat jako rozložité keře s velkými květy bez výrazné vůně. A tím komplikovaný sortiment nekončí – vysadit si totiž můžete také Itoh odrůdy, tedy křížence obou předchozích skupin.

Vraťme se ale k pivoňkám – trvalkám. V českých zahradnictvích se většinou setkáte se dvěma druhy, a to s pivoňkou lékařskou (Paeonia officinalis) a pivoňkou čínskou (Paeonia lactiflora). Nejvíc odrůd pak seženete u pivoňky čínské, jejíž květy jsou nejen čistě bílé, růžové a červené, ale také lososově oranžové, což této květině otevírá zcela nové možnosti nejen ve floristice, ale také v zahradní architektuře. Do třetice všeho dobrého do této skupiny patří i pivoňka úzkolistá, tu lze ale pokládat spíš za raritu. Velké květy v odstínech bílé, růžové, fialové, červené, nebo dokonce žluté pak nabízí pivoňka keřovitá (Paeonia suffruticosa). Jak už její název napovídá, jedná se o vytrvalé rozložité keře, které na zahradě nejlépe vyniknou na slunném nebo polostinném místě – jako solitéry nebo jako součást nižších keřových skupin.

Zahrada plná pivoněk

Pivoňka čínská ‚Bowl Of Beauty‘, foto: Shutterstock

Jako princezna s nadýchanou sukní

Zůstaňme u pivoňky čínské a lékařské, ty se totiž pěstují nejčastěji i kvůli tomu, že nemají moc specifické požadavky a spadají mezi ideální trvalky do trvalkových kompozic i k řezu. Většinou dorůstají výšky nad jeden metr a několik let jim trvá, než z nich vznikne hustý trs o šířce okolo jednoho metru. Pokud tedy pivoňky pěstujete hlavně pro květy k řezu, počítejte s horizontem tří až pěti let, než sklidíte pořádný pugét. Jestliže máte na zahradě nějaké to volné místo, určitě si vyberte víc odrůd, barevná paleta pivoněk vás ohromí. Květy navíc mohou mít jednoduché, poloplné nebo plné. A i když se dnes pivoňka pěstuje hlavně jako květina k řezu, nabídne toho hodně i jako tradiční záhonová květina.

V minulosti platila za osvědčenou, a hlavně dlouhověkou venkovskou rostlinu. Nesměla chybět na žádné předzahrádce. Své místo ale najde prakticky v jakékoliv květinové zahradě, tedy i v asijské, přírodní či anglické. V okrasné zahradě se ale vyplatí ji doplnit i jinými květinami, krása pivoňkových květů je celkem pomíjivá. Rozkvétají většinou od poloviny nebo konce května a dokvétají v průběhu června. Pokud ale do dění zasáhne horké suché počasí, dokvétají opravdu rychle. Dalším problémem mohou být intenzivní deště, které uberou na kráse hlavně rozkvetlým plnokvětým odrůdám. Kvůli dešti i větru se ostatně vyplatí pivoňky zajistit pevnou oporou.

Co potřebují ke svému životu?

Dopřejte jim zlatou střední cestu, tedy ideálně místo na slunci, ale nikoliv na úpalu. Pěkně kvetou i v polostínu. Půda by měla být hluboká a nejlépe hlinitopísčitá. Extrémní sucho a chudá půda většinou způsobí zeslábnutí rostliny, která nikdy nepokvete. Pozor si dávejte hlavně při výsadbě. Rostliny si domů přinesete buď ve formě baleného a narašeného oddenku, nebo jako zapěstovanou sazenici v kontejneru. V obou případech dávejte pozor, aby nad posledním rašícím očkem nebylo víc než pět centimetrů zeminy. Příliš utopené rostliny totiž nekvetou.

Pokud bychom měli shrnout hlavní příčiny nezdaru v nakvétání pivoněk, první příčky by zabíralo sucho s extrémně chudou zeminou a hluboká výsadba. Podobné nebezpečí skýtá také hluboký stín. Po výsadbě buďte trpěliví, pivoňkám bude několik let trvat, než se postarají o pořádnou podívanou. Během sucha je zalévejte, na zimu je pak nakopčete kompostem, který se později na jaře rozhrne po okolní půdě, takže se pivoňky rovnou i přihnojí. V předjaří vás pak bude čekat odstranění odumřelé natě, pokud tak neučiníte už na podzim. Péče o dřevité pivoňky bývá celkem snadná. Řez se u nich téměř nedělá, rostou totiž pomalu. Nůžky do ruky berte jen v případě, kdy se některá z větví nalomí třeba při větru.

Zahrada plná pivoněk

Pivoňka Itoh hybrid ‚Bartzella‘, foto: Shutterstock

Věděli jste, že?

U pivoněk se často setkáte s názorem, že by se tyto květiny neměly přesazovat. Jedná se o dlouhodobě zažitý mýtus, který ale stojí za to vyvrátit. Pivoňky se přesazovat dají, dokonce se při tom dají namnožit dělením trsů. Důležité je ale zvolit správný termín. Pivoňky by se měly nacházet v klidovém období, přesazujte tedy nejlépe pozdě na podzim (koncem října nebo začátkem listopadu podle počasí) nebo pak brzy na jaře (nejlépe v březnu, někdy i začátkem dubna). Pivoňky bývají vyhledávané mravenci, ty totiž přitahuje sladký nektar produkovaný nerozvinutými poupaty. Tito miniaturní pomocníci údajně pomáhají květy otevřít, tak se na ně nedívejte jako na obtížné škůdce.

Pokud pivoňky pěstujete hlavně k řezu, určitě si je vysaďte do speciálního záhonu, kde budete pěstovat květy ke sklizni. K řezu se hodí hlavně poloplné nebo plné odrůdy, krásou váš budou těšit mnohem déle. Květy se sklízejí ve fázi lehce měkkého poupěte. Nesmí být úplně tvrdé a celé zelené, při lehkém zmáčknutí by se vám měly zdát poddajné. Ve váze pak při dobré péči vydrží i deset dnů. I když se pivoňky dají v kytici kombinovat s jinými květy, nejvíc jim to sluší jen samotným nebo v doprovodu se zelení. Pivoňky jsou jedovaté, i tak se ale pivoňka lékařská v minulosti používala k léčebným účelům. Ve Francii tyto květiny platí za oblíbenou ingredienci při výrobě parfémů. Pivoňková vůně se svou intenzitou blíží vůni růží. I když je silná, rozhodně vás po ní nebude bolet hlava jako po hyacintu nebo konvalinkách. Některé moderní odrůdy mohou mít i nazelenalé okvětní plátky.

Text: Lucie Peukertová, foto: Shutterstock

Kategorie: Zahrada
Tagy: Flóra na zahradě top
Sdílejte článek

Diskuze