Zahrada pro kochání i hezčí advent

Dvůr u venkovského domu je centrem veškerého dění, rozhodně ale nemusí sloužit jen pro pouhé procházení. Místo se tu většinou najde i na menší posezení v obklopení oblíbených rostlin, které si užijete po celý rok. Třešničkou na dortu pak bude třeba nižší jehličnan, který tomuto zákoutí dodá ten správný šmrnc – hlavně o vánočních svátcích.

Kresba: Lucie Peukertová

Před proměnou

Třebaže okolí domu působí na první pohled upraveně už v současné době, květiny mu mohou dodat ještě větší kouzlo. Majitel na dvoře sice parkuje svým autem, i tak se zde najde dost místa pro výsadbu, která při výhledu z okna vchodové haly potěší úplně každého. V současné době z příslušných oken majitelé vidí na ovocný sad, který se nachází v zadní části rozlehlého pozemku.

Tyto výhledy nechceme narušit ani v budoucnu, nicméně by je měly zarámovat kvetoucí rostliny nebo druhy s okrasnými plody, které drží na větvích dlouho do zimy. Barevný aspekt je v tomto případě velmi důležitý, v okolí se totiž nenacházejí žádné jiné výsadby, které by zahradě dodaly barvy během pozdního podzimu a následné zimy, která na pestré tóny bývá všeobecně skoupá. Nová výsadba s barevnou lavičkou to ale určitě změní.

Foto: Lucie Peukertová

Suchou nohou za každého počasí

Každá zahrada by měla krásně vypadat a fungovat jako balzám pro duši, ale zároveň byste se po ní měli také pohodlně a bezpečně pohybovat. Mezi nejvíc zatěžované plochy patří hlavně okolí domu. V našem případě by právě tuto plochu měl pokrýt povrch z cihel odolných povětrnostním podmínkám. Vchodové dveře i vchod do vedlejší budovy propojí úzká cesta vedoucí v přímé blízkosti domu. Majitelé se tu budou pohybovat „suchou nohou“ za každého počasí.

Cihly doporučujeme položit na lože z kameniva, v jehož spodní části vznikne drenážní vrstva z hrubého štěrku. Horní kladecí vrstvu pak obstará drobný štěrk o velikosti 4 až 8 milimetrů. Pohodlný pohyb ale bylo nutné vyřešit i v jiných částech naší zahradní úpravy, která vede od vchodových dveří až po okrajovou část vedlejší budovy. Průchod přes výsadbu a k odpočinkové lavičce zajistí betonové nášlapy položené na deseticentimetrovou vrstvu štěrku frakce 8/16 milimetrů. Štěrk spolehlivě odvede přebytečnou vodu do podloží, takže by se desky ani časem neměly hýbat.

Foto: Shutterstock

Je libo vánoční stromeček?

Vánoční stromky v květináči se těší čím dál tím větší oblibě. Pokud ale chcete pěkný jehličnatý exemplář rovnou pěstovat i na své zahradě, a ušetřit si tak spoustu starostí s péčí o kontejnerovaný stromek, vysaďte ho ideálně poblíž terasy nebo vchodu do domu. Jeden takový jehličnan se stane důležitým tématem i v případě výsadby na dvoře venkovského domu. Protože se ale nachází v přímé blízkosti domu, vyplatí se přemýšlet nad volbou druhu i odrůdy.

Jakkoli různé druhy borovic nebo jedlí působí jako velké lákadlo, časem byste se museli rozhodovat, jestli takový strom můžete u domu ještě vůbec nechat. My jsme rovnou zvolili smrk sivý (Picea glauca) v kuželovitě rostoucím kultivaru ‚Conica‘. Ten běžně dorůstá do výšky dvou až tří metrů, takže nehrozí, že majitelům přeroste „přes hlavu“. Přirozeně roste hustě a kompaktně, odpadá tedy tvarování. Coby další možnost se pak nabízí smrk omorika (Picea omorika) kultivaru ‚Nana‘. I tento jehličnatý strom bude perfektně fungovat jako vánoční stromek, u kterého nehrozí žádné extrémní přerůstání.

Foto: Shutterstock

Posezení na modré lavičce

V každém ročním období stojí za to, abyste se na chvíli zastavili a kochali se tou krásou, kterou jste si sami vysadili. V tomto případě si budete moct odpočinout na dřevěné lavičce výrazně modré barvy. Podmínkou samozřejmě nejsou modré odstíny, lavička může být klidně třeba červená, ale důležitým tématem je právě výrazný odstín, který zahradu rozveselí i za špatného počasí. Okolní rostliny se pak s lavičkou budou příjemně doplňovat. Kromě stálezeleného smrku tu poroste listnatá krásnoplodka japonská (Callicarpa japonica), dorůstající do výšky okolo dvou metrů, a kulovitě tvarované zimostrázy vždyzelené (Buxus sempervirens).

O stálezelenou podívanou s výrazně červenými bobulemi se postará skalník Dammerův (Cotoneaster dammeri ‚Coral Beauty‘), který roste přirozeně půdopokryvně. „Záda“ lavičky pak zarámuje okrasná tráva proso prutnaté (Panicum virgatum ‚Shenandoah‘). Naváže na něj dochan psárkovitý (Pennisetum alopecuroides) s jemným květenstvím. I na konci sezony tu ještě pokvetou některé trvalky, například rozchodník nachový (Hylotelephium telephium), sasanky hupejské (Anemone hupehensis) nebo máčka plocholistá (Eryngium planum) s namodralými listeny, které vypadají zajímavě i během zimy. O jarní podívanou se pak postarají krokusy (Crocus) a různé odrůdy narcisů (Narcissus).

Foto: Shutterstock

Na jakou péči se připravit?

Výsadba potěší nejen celoroční podívanou, ale také poměrně nízkou náročností údržby. Ta bude spočívat hlavně v předjarním úklidu, při kterém se odstraní odumřelá hmota trav a trvalek. Jehličnan žádné tvarování nepotřebuje, na řez bude nenáročná i krásnoplodka. Půdopokryvný skalník bude nutné trochu usměrnit řezem, ovšem jen tehdy, když bude přerůstat okraj. Tvarovací řez budou jednou ročně vyžadovat zimostrázy, které půjdou dobře tvarovat ručními plotovými nůžkami. Hranici mezi záhonem a trávníkem vymezí hliníkový obrubník kotvený hřeby, který se dá považovat za téměř neviditelný, a dobře se s ním pracuje při jeho položení. Výsadba bude zamulčována kamennou drtí, která omezí potřebu pletí i zálivky během léta.

Foto: Shutterstock

Obměna ve jménu tradice

K venkovskému stavení se perfektně hodí i záhon tradičních venkovských květin. Kromě keřových růží (Rosa) se tu mohou rozvonět pivoňky lékařské (Paeonia officinalis) či levandule lékařské (Lavandula angustifolia). Mezi tradiční květiny zahrádek našich babiček ale patřily také ostrožky stračky (Delphinium cultorum), nezdolné kopretiny velkokvěté (Leucanthemum maximum) nebo dnes už trochu zapomenutá kopretina šarlatová (Tanacetum coccineaum). Tyto výrazně kvetoucí květiny si budou perfektně rozumět i se sytým odstínem lavičky. 

Text a kresba: Lucie Peukertová, foto: Shutterstock