Zahrada s vůní dalekého Chile
K létu neodmyslitelně patří také cestování a poznávání nových zemí. Mnozí z nás se po návratu do každodennosti touží alespoň ve vzpomínkách vrátit, poddat se atmosféře prostředí dovolené, vnímat barevnost tamních rostlin, cítit vůni listů, kůry a plodů. V představách […]
K létu neodmyslitelně patří také cestování a poznávání nových zemí. Mnozí z nás se po návratu do každodennosti touží alespoň ve vzpomínkách vrátit, poddat se atmosféře prostředí dovolené, vnímat barevnost tamních rostlin, cítit vůni listů, kůry a plodů. V představách se nám vynořují obrazy moře, vidíme stébla cizokrajných travin a bambusů, jak se ohýbají pod sílou větru. Zahradu s prázdninovou atmosférou si v současnosti vytváří stále více lidí. Není to vůbec složité. Abyste se mohli inspirovat, jednu z nich jsme navštívili ve Francii.
Majitelé této poměrně velké městské zahrady jsou vášniví cestovatelé. Do různých světových končin se však nevybírají tak jako ostatní lidé během letních měsíců, ale spíše na jaře nebo na podzim. Někdy dokonce i v zimě. V létě si užívají atmosféru dovolené své zahrady, zvou do její tůně rodinu, známé, kolegy a organizují koktejlové večírky. Vytvořit si příjemné místo plné zeleně a květin, zároveň reprezentativní, které si budou co nejvíce vychutnávat právě během letních dní, bylo jejich největším přáním. Po dokončení stavby svého rodinného sídla, které se podobně jako zahrada nese v duchu cestovatelských vášní, přišlo následující jaro na řadu nejbližší okolí jejich domu. Zahrada byla do té doby spíše jedním velkým rumištěm. Pro osloveného architekta to však znamenalo výzvu, jak vytvořit nevšední zahradní kompozici.
Kamenné a poměrně vysoké zdi vymezují prostor ke stolování a relaxaci. Ve stínu stromů si na vydlážděné ploše domácí rozmístili exteriérový nábytek. | Jejich orlíčková vznešenost v zajetí ztepilé trávy druhu kavyl. |
Majitelé, zaměstnaní v oblasti hotelnictví, měli už na prvních setkáních se zahradním architektem jasné požadavky. Přáli si zahradu nenáročnou na údržbu, s rozmanitými a kvetoucími výsadbami, vodním prvkem, méně tradičními materiály a alespoň malým místem k relaxaci. Designéra oslovili i se specifičtějším požadavkem – chtěli prostor připomínající země, do nichž často cestují a cítí se v nich dobře. Chile patří k jejich oblíbeným místům. Mají odtud i několik trvalek a trav. V zahradě však bylo vidět i prvky typické pro Kalifornii nebo Mexiko. Po měsících precizní práce vznikl díky odborníkům na zahrady zajímavý a harmonicky působící celek, místo k načerpávání energie, odbourávání stresu a zároveň skrýš před okolním světem. Zahrada se ještě stále vyvíjí a překvapuje novým.
Dýchá klidem
Rozlehlá zahrada, promyšleně rozčleněná na několik částí, působí na první pohled klidným a moderním dojmem. Členitost ji zútulňuje, podporuje tajemnost prostoru, provokuje zvědavost návštěvníků. Je pravdou, že tvořit zákoutí ve velkých zahradách není vůbec jednoduché. Dětské návštěvy s oblibou objevují to, co je za rohem nebo nejbližší zdí či rozložitým keřem. Mohutné stromy za zdmi zahrady se v podvečer mění ve stíny s přímo strašidelnými konturami, v létě je však díky nim v části se zahradním sezením příjemný chládek. V jejich stínu se ujaly rostliny, jimž by příliš světla neprospělo. Samotnou zahradu, která se nachází za domem, ohraničuje kovový neprůhledný plot, který tak navozuje maximální pocit soukromí a zároveň i dokonale a nenápadně ladí s ostatními materiály v zahradě.
Promyšlená divočina kvetoucích rostlin – šalvěje, šanty, pryšce, divizny a kuklíku – spolu s jemnými stébly trávy kavylu . |
Při naší návštěvě jsme ve velkorozměrných květináčích spatřili nádherně rozkvetlé kosatce se šavlovitým listím. Pro majitele zahrady jsou nádoby s rostlinami skvělou příležitostí, jak jednoduše měnit vzhled a barevnost zahrady. | Květy žluté divizny na zelenkavém sametu a něžná krása fialově kvetoucí divizny, které dorůstají do podobné výšky. Na kamenné zídce seřadili majitelé keramické nádoby s kvetoucími kosatci. |
Kámen se objevuje na několika místech, nejdominantněji v zadní části pozemku, kde se zvedají dvě kamenné a poměrně vysoké zdi. Netradičně tak vymezují prostor ke stolování. Na jeho vydlážděné ploše si domácí mohou rozmístit exteriérový nábytek, slunečníky a gril. Jedna ze zdí zahrnuje i dynamický vodní prvek – voda tu stéká po úzkých deskách do podélné nádrže. Netradiční a moderní řešení! Tekoucí voda vytváří příjemné zvukové pozadí, v letních měsících osvěžuje vzduch. Dvě nápadně vysoké dělicí stěny svařené z rezavého kovu netradičním způsobem dělí prostor, který ozvláštňují nečekanou hrou světla a stínu. Tyto stěny, podle francouzských zahradnických móresů nazývané treláže, našly barevnou odezvu v odstínech mnoha květin a listů vysázených rostlin.
Rostliny s architektonickým efektem
Vzdušnou zahradu charakterizuje na první pohled pestrý mix rostlin – převážně trvalek, okrasných trav, ale i opadavých a vždyzelených keřů. Hustěji vysázené a uspořádané v dlouhých záhonech pravidelnějších tvarů nedávají plevelu ani nejmenší šanci zvítězit. Většinou jde o dlouhověké a pohledově přitažlivé rostliny s minimálními nároky na péči, které dávají přednost suchu a slunci. Designér se snažil a vyskládal záhony tak, aby v nich vždy něco kvetlo. Největší překvapení – záplavu pestrobarevných květin – nachystal na letní období. Tehdy je skutečným zážitkem posedět si v této zahradě. Trsy kvetoucích divizen (Verbascum ‚Clementine‘), orlíčků (Aquilegia vulgaris), šalvějí (Salvia nemerosa ‚Caradonna‘) a kohoutků (Lychnis coronaria ‚Mese‘) doplnil elegantními okrasnými trávami, především kavylem, a okořenil někde trvalkami s pichlavými listy a jinde zase soukvětími máčky (Eryngium giganteum) či vždyzelenou cesmínou a vonokvětkou (Osmanthus heterophyllus).
Jedna z kamenných zdí se třikrát pootevřela tak, aby mohl vodní proud stékat po úzkých deskách do podélné nádrže. Netradiční a moderní řešení!
Zahrada je tak atraktivní i v zimním období. Na stinných místech rostou krásné exempláře kapraďorostů, žlutě kvetoucí kontryhely, čechravy a pestrá paleta aktuálně oblíbených ostřic (Carex) se žlutavými nebo hnědavými stébly, které zpestřují i ta nejtmavější místa zahrady. Exotikou zavání slizoplod (Pittosporum tobira), na slunečných plochách a u vydlážděných chodníků voní rozmarýn (Rosmarinus officinalis) a šanta (Nepeta racemosa ‚Walker’s Low‘). O typicky středomořskou, pro nás prázdninovou atmosféru se přičiňuje myrta (Myrtus communis) a svatolína (Santolina chamaecyparis). Na jaře zahradu zatraktivní a osvěží pěkná sbírka pryšců (Euphorbia) a cibulovin. Začátkem léta překvapí obrovská kulovitá soukvětí okrasných česneků. Na své zviditelnění zatím skromně čeká několik nedospělých stromů.
Výsadby v nádobách
Rostliny si našly místo i tam, kde by se v jiných zahradách objevila dlažba. Sem tam rozkvétají kobercovitě rostoucí hvozdíky, tařičky či tymián a trávnička přímořská s pěknými kulovitými soukvětími. Některé rostliny jsou precizně a efektně situovány pod zdmi, jiné ve štěrkových plochách. Ty se v této zahradě střídají s vydlážděnými plochami. Po nich se lze dostat z domu až na konec zahrady k relaxační zóně. Majitelé uvažují také o vytvoření menšího jezírka. Mělo by být spíše přísnějšího geometrického tvaru. V přední části pozemku už našli pro vodní plochu místo. Kromě rostlin pěstovaných v záhonech zdobí okolí domu i zeleň ve vegetačních nádobách. Takový způsob zazelenění mají majitelé zahrady mimořádně v oblibě.
Rostliny v nádobách pravidelně obměňují, a tak zahrada častěji mění svou barevnost. V nádobách se daří trvalkám i letničkám. V době naší návštěvy jsme se těšili pohledem na rozkvetlé kosatce. Vždy však jde jen o jeden druh rozmístěný v několika větších vegetačních nádobách. Výhodou těchto výsadeb je možnost přesouvat nádoby na jiná, momentálně přitažlivější místa v zahradě – například tam, kde budou posedávat hosté. O příjemnou atmosféru se však starají především hostitelé. Během volných dní věnují svůj čas zahradě, aby se oni a jejich hosté mohli těšit z její nádhery. Sem tam něco vylepší, někdy jim prý stačí vysadit nové zvláštní rostliny a zahrada jim zas přinese větší potěšení.
TEXT a FOTO: Daniel Košťál
Odpovědná redaktorka: Zuzana Hošková