Zahrady s atmosférou dálného Orientu

16. 09. 2011

I když to možná zní neuvěřitelně, dvě atypické zahrady s atmosférou dálného Orientu, které vám tento měsíc přinášíme, jsme našli na starém kontinentě. Využívají je dva páry lidí, kteří se sice navzájem neznají, avšak jak oni, tak i jejich zahrady mají mnoho společného: obdivují japonské zahradní umění a zároveň mají rádi věci netradiční, moderní a reprezentativní, a protože jsou pracovně vytížení, tak i nenáročné na péči. Domů a zahrad chtějí využívat k odpočinku i k neformálním pracovním setkání.

Obě zahrady vytvořily týmy japonských zahradních architektů, takže mají zaručeně japonského ducha a najdete v nich přesně to, co by zahradám v japonském stylu nemělo chybět. Možná jste měli o japonském zahradním umění trochu jinou představu, také ono však prochází změnami a rozhodně nezůstává jen u tradičních přístupů. Do popředí (a to i mimo Japonsko) se stále více dostávají různá zajímavá moderní řešení, vhodná například do městského prostředí. A v čem vlastně spočívá kouzlo moderních japonských zahrad? Uplatňují se v nich nové materiály jako kov či sklo, výraznější barevnost stěn, chodníků i doplňků, nové druhy rostlin (ještě před pár lety byste je v zahradách v japonském stylu určitě nenašli) a jejich kombinace. Prostor získává netypické členění a zároveň se více zabydluje, protože dnešním trendem je výrazný posun směrem do exteriéru. Více pozornosti poutají rostliny s architektonickým efektem – různě tvarované a s neobvyklou formou, jakož i zajímavé, méně obvyklé přírodniny – například lávový kámen, barevný písek či syrové dřevo. Zohledňuje a vyzdvihuje se též barevnost květů a listů či jejich struktura.

Rozčleněný prostor
Zahrady v japonském stylu, které jsme navštívili, nejsou ve skutečnosti velké, ale působí tak. Opticky je totiž zvětšuje několik architektonických triků – prostor je například v obou případech důmyslně rozčleněn na různě velké části. V obou zahradách bylo také stejně důležité, aby u domu vzniklo reprezentativní, pokud možno celoročně přitažlivé místo, kde lze po náročném pracovním dni načerpat novou energii.

V první ze zahrad je kromě nenásilného členění zajímavé především to, že je vytvořena na několika úrovních – a výsledný efekt je skutečně pozoruhodný. Zeleň je tu vysázena ve vyvýšených záhonech přísně geometrických tvarů, s různými rozměry a různou výškou, čímž celý prostor získal mimořádnou dynamiku. Není tu však soustředěno mnoho různorodých rostlin. Autoři se zaměřili na méně druhů, přičemž od každého tu najdete několik exemplářů. Díky uplatnění principu opakování tak působí celek zároveň harmonickým, zvláštně klidným dojmem. Vysázené rostliny mají výrazný styl a většinou jsou nositeli určitého architektonického efektu – například červenolistý japonský javor (Acer palmatum ‚Atropurpureum‘) či japonské azalky a rododendrony, které jsou přímo neodmyslitelnou součástí japonských zahrad. Trochu netradičně tu vyznívají netřesky. Jsou však nenáročné, moderní, efektní a výborně se hodí do momentálně trendových štěrkových ploch. Najdete zde také rostliny s výrazně barevnými listy – například citrónově žlutými či naopak tmavozelenými (i v zahradách platí, že protiklady se přitahují).

Zahrada je dokonale barevně sladěná – dominují jí bílá, šedá, zelená a bordó, které tvoří mimořádně elegantní kombinaci. V jejích různých částech jsou vybudovány větší i menší zpevněné plochy. Na jedné z nich vznikl jakýsi zahradní obývací pokoj se sezením a průhledným stolkem, pod nímž našla netypické místo „koberečková“ výsadba. Právě tady se stoluje, zde se odehrávají všechna společenská setkání. Od okolí zahradu odděluje vysoká šedá zeď. Je zárukou soukromí a zároveň tvoří pozadí pro promyšlenou zahradní kompozici, která se tak při pohledu od domu může předvést v celé své kráse.

Voda, barvy a atmosféra
Druhá zahrada má přesně to, co v první nenajdete – vodu. Dokonce vodu tekoucí, která se postarala o atraktivní vizuální i zvukové efekty. Je tu také velkorysé lehátko, které majitelé využívají ke komfortní relaxaci. Zahradní designér šikovně zakomponoval do konceptu zahrady i mech – ten totiž symbolizuje pohodu, která z ní má vyzařovat. Tato zahrada je proti předcházející podstatně menší, je však stejně důmyslně rozčleněna a je v ní vytvořeno několik intimních zákoutí. Je také plná zajímavých detailů, které vytvářejí pocit útulnosti.

Vládne tu fialová – nápadnou kulisou jsou hlavně barevné stěny se vzorem jakési šachovnice, které autor zkombinoval s kamennými zídkami a dřevěnými prvky, fialkové odstíny sem však vnášejí například i obrovské květy okrasných česneků. Svoje místo zde má také japonský javor, bambusy, kamélie a několik trvalek s okrasnými listy (např. dlužicha). Zastoupeny jsou různé odstíny zelené, kvetoucí i nekvetoucí druhy a zeleň s různou formou růstu. Rostliny jsou vysázeny v druhově rozmanitých skupinkách, přičemž si zahradní designér dal záležet také na jejich barevném ladění. Co je však podstatné, v této zahradě se stále něco mění či rozkvétá, díky čemuž je hlavně pro městského člověka fascinujícím místem k odpočinku.