Zelené hnojení

Nemáte možnost dopřát svým záhonům pravidelnou dávku chlévské mrvy? Rostliny přesto nemusejí trpět nedostatkem živin. Nahraďte ho zeleným hnojením.

Co je zelené hnojení? Jde o zapracování celých vypěstovaných rostlin do půdy, která se tak obohacuje o organickou hmotu, a tím se zvyšuje její úrodnost. Navíc tak využijete záhony a nenecháváte je ležet ladem, což je vždy špatně.

bob

Pomáhají, i když rostou

Pro tento způsob hnojení jsou nejvhodnější bobovité rostliny, ke kterým patří i luskoviny. Zanechávají v nadzemní i kořenové části poměrně velké množství živin, a hlavně dusíku, který je poután speciálními hlízkovými bakteriemi a při rozkladu rostlin se uvolňuje do půdy. Zelené hnojení je ještě účinnější, pokud se vytvoří velké množství nadzemní hmoty, kterou ve správný okamžik zapracujete do půdy.

Rostliny mají pozitivní vliv na půdu nejen po jejich zapracování, ale už při pěstování. Jejich kořeny ji dělí na různě velké hrudky, které jsou prorostlé velmi jemnými kořínky, a tak příznivě ovlivňují stav zeminy. V kořenovém systému se také rozmnožují užitečné bakterie na úkor hub a plísní. Tímto způsobem dochází k biologickému čištění půdy od choroboplodných zárodků a k jejímu ozdravění. Rozrůstající se kořeny přijímají živiny i z hlubších vrstev, po jejich zapracování do záhonu a rozložení je opět vracíte do ornice a mohou je pak využít další druhy. Pro zelené hnojení můžete zasít buď směsi, nebo jen jeden druh z doporučených rostlin.

jetel

Jak správně zarývat

Důležitou podmínkou správného využití zeleného hnojení je zarytí do půdy ve vhodnou dobu a do správné hloubky. Tu je třeba přizpůsobit množství zelené hmoty a druhu půdy. Při velkém objemu je zaryjte do větší hloubky, při menším mělčeji. Když jsou rostliny příliš vysoké, nejdřív je pokoste nebo rozsekejte. Na lehčích písčitých půdách zarývejte zelené hnojivo dvacet až třicet centimetrů pod povrch, v těžších probíhá rozklad pomaleji, proto je doporučená hloubka kolem patnácti centimetrů, aby k nim měl přístup vzduch a podpořil jejich rozklad. Pamatujte také na to, že mladé rostliny se rozkládají rychleji než ty starší a dřevnaté. Do lehkých půd proto zarývejte spíš starší rostliny, do těžkých zase mladší s vyšším obsahem vody. Po takto vyhnojeném záhonu na něm můžete pěstovat brambory, mrkev, petržel, řepu, zelí, okurky, kukuřici a další plodiny náročné na živiny. Můžete ho využít i u ovocných stromů a částečně tak nahradit hnůj.

oves

Rostliny určené pro zelené hnojení můžete pěstovat jako:

HLAVNÍ PLODINU – což je na místě ve velmi chudých půdách na nebo na záhonech , pro něž nemáte využití. Tyto plodiny potom pěstujete po celé vegetační období a ve vhodných termínech je zarýváte

MEZIPLODINU – hnojení vyséváte po sklizni hlavní plodiny, a to jako:
letní meziplodinu, například po raných bramborách, cibuli, salátu či ředkvičkách zaseje hrách, hrachor, bob a další plodiny a pak je pozdě na podzim zaryjete
ozimou meziplodinu, například řepku, žito, které sejete na podzim a po vytvoření dostatečné zelené hmoty je zaryjete pod hlavní plodinu, jako jsou pozdní brambory, kukuřice, rajřata, pozdní zelí, okurky a podobně

Příklad směsek na zelené hnojení

Těžší a vlhčí půdy – bob koňský, vikev setá, hrách, peluška, oves
Střední půdy ve vlhčích oblastech – vikev setá, hrách, oves
Střední půdy v sušších oblastech – hořčice, bob, peluška, vikev setá, ječmen
Lehlé půdy v sušších oblastech – hrách, hořčice, jetel nachový, řepka

redakce, foto Shutterstock