Zelenina pro domácí pěstování

Brukvovitá zelenina

Tato zelenina patří k nejnáročnějším, hlavně co se týká kvalitní, živinami zásobené půdy, proto se řadí mezi plodiny první trati – sázejí se první rok po přidání organických hnojiv. Potřebuje velké množství vody po celou dobu pěstování. Velké druhy košťálovin zůstávají na pozemku i půl roku, proto se na menší pozemek nehodí. Výjimkou je brokolice, kterou lze sklízet minimálně dvakrát za sezonu, a růžičková kapusta, ty vydrží na záhonu přes zimu.

DRUHY VHODNÉ DO ZAHRAD: kedlubny pro letní a podzimní sklizeň, velké kedlubny giganty, kadeřávek, brokolice, růžičková kapusta

Plodová zelenina

Velmi oblíbená zelenina, třebaže je její pěstování dost náročné. Všechny druhy plodí až do podzimu, potřebují tedy průběžně přihnojovat. Rajčata je dobré pěstovat pod přesahem střechy, aby je nenapadla plíseň. Většina druhů potřebuje vyvazovat a vyštipovat, jinak je velmi snížena úroda. Dýním, polním okurkám a nakládačkám dopřejte prostor.

DRUHY VHODNÉ DO ZAHRAD: chilli papričky, keříčkové tykve, rajčata a papriky v kontejneru

Cibuloviny

Česnek bývá pýchou zahrádkářů, pro dobrou úrodu potřebujete mořenou certifikovanou sadbu. I na menší záhony se hodí kuchyňská cibule ze sazečky, nikoli z výsevu. Také pór roste lépe ze sadby, musí se chránit před vrtalkou, což není jednoduché. Pažitka by v několika trsech neměla chybět na žádné zahradě. Cibuloviny se řadí mezi zeleninu druhé tratě, vysazujte je na záhony druhý rok po hnojení.

DRUHY VHODNÉ DO ZAHRAD: zimní cibule, česnek, pór, pažitka

Kořenová zelenina

Kořenová zelenina potřebuje dobře zpracovanou půdu bez kamenů, řadí se mezi plodiny druhé tratě. Některé druhy se pěstují velmi dlouho, celer navíc potřebuje časný výsev a dlouhé předpěstování ve vytápěném skleníku. Mrkev ohrožuje pochmurnatka, karotka jí ale časným výsevem a sklizní zpravidla unikne. Lépe než petržel se pěstuje pastinák.

DRUHY VHODNÉ DO ZAHRAD: salátová řepa, ředkvičky, ředkve, karotka, pastinák

Lusková zelenina

Lusková zelenina roste rychle, lze ji pěstovat z přímého výsevu, je to velmi snadné. Nepotřebuje hnojení, ředí se mezi plodiny třetí trati, dusík si obstarávají za pomoci hlízkových bakterií na svých kořenech. Kvalitnější půdu dopřejte jen bobu, ten se vysévá už v březnu, oba typy fazolí naopak až v červnu. U hrášku zvolte postupný výsev.

DRUHY VHODNÉ DO ZAHRAD: zahradní bob, fazole pnoucí i keříčkové, hrášek cukrový a dřeňový

Listová zelenina

Listová zelenina je ideální pro malé užitkové zahrady, má kratší dobu pěstování a může se vysazovat společně s jinými druhy nebo jako meziplodiny. Řadí se mezi zeleninu třetí trati, náročnější na výživu i čas je jen mangold a pekingské zelí. Snadno se pěstuje i špenát, ovšem pro něj potřebujte velkou plochu.

DRUHY VHODNÉ DO ZAHRAD: polníček, roketa, čtyřboč, salát hlávkový, ledový, římský, endivie, roketa, čekanka salátová, špenát,