Zeleninová zahrádka s květinami k řezu

Vypěstovat si vlastní zeleninu je snem většiny majitelů zahrad. Pokud najdete dostatek volného prostoru na slunci, máte už napůl vyhráno. Jak ale plodiny ochránit před zvěří a co všechno si tu kromě zeleniny ještě můžete přát?

Kresba: Lucie Peukertová

Jak to vypadalo před proměnou?

Louka u lesa dlouhou dobu čekala na svoje využití. I když jde o místo jako stvořené pro pěstování ovoce a zeleniny, majitelé tu musí počítat i s nezvanými hosty, se srnami i zajíci.

Zelenina i bylinky

Nedostatkem místa, na kterém by vyrostla spousta zeleniny a ovoce, velká venkovská zahrada rozhodně netrpí. Na louce i na okolní ploše může vzniknout velkorysá užitková zahrada se skleníkem i kompostérem. Protože ale velký pozemek o rozloze několika tisíc metrů čtverečních není oplocený a v době nepřítomnosti majitelů sem běžně zavítají srny i zajíci, bude nutné zeleninovou zahradu ochránit oplocením. Tématem této užitkové zahrady nebude jen zelenina, ale také voňavé bylinky na přípravu bylinných čajů a pro celoroční vaření, a v neposlední řadě i květiny k řezu. Kromě letniček tu zářivými barvami potěší třeba oblíbená venkovská jiřina v mnoha krásných odrůdách.

Foto: Lucie Peukertová

Od plotu až po záhony

I když by se nabízelo oplocení celého pozemku, majitelé kvůli finanční úspoře přistoupí zatím ke kompromisu, kdy oplotí jen užitkovou zahradu. Než tedy budou založeny vyvýšené záhony, musí se nejdřív vybudovat 1,5 metru vysoký plot. Protože se do budoucna počítá s oplocením celé zahrady, aby se zamezilo vstupu zvěře, bude zvolen snadno rozebíratelný plot farmářského typu. Jeho hlavní součástí budou smrkové hranoly natřené lazurou, která dřevo na dlouhé roky ochrání před povětrnostními podmínkami. Protože ani takové oplocení ale vstupu srn a zajíců nezamezí, bude nutné stěny zajistit pletivem.

Dalším důležitým krokem bude také postavení betonových základů pod skleník, který tak bude mírně převyšovat okolní terén. Po dokončení plotu a stavby skleníku přijdou na řadu vyvýšené záhony. Ty zde vzniknou hned ve dvou podobách. Záhony pro řezané květiny a drobné ovoce budou nad terén vyvýšené o pouhých dvacet centimetrů a zarámuje je smrkové řezivo – a totéž platí pro velký záhon, který poslouží na pěstování brambor nebo dýní. Záhony pro bylinky situované v blízkosti skleníku vystoupají až do výšky jednoho metru – majitelé tak budou mít bylinkovou aromaterapii pěkně po ruce.

Tyto záhony ohraničí lazurou natřené smrkové hranoly. Pochozí plochu pak pokryje okrový mlat. Dřevo použité na stavbu vyvýšených záhonů by nemělo přijít do přímého kontaktu se zeminou, a to ani z boku, ani zespodu. Boční stěny tedy bude nutné ochránit nopovou fólií, přičemž nopy by měly směřovat směrem ke dřevu, aby dýchalo. Samotné záhony je pak možné postavit na mlat nebo na dlažební kostky, které vytvoří pevný a stabilní základ.

Foto: Shutterstock

Multifunkční užitková zahrada

Čím víc bude užitková zahrada soběstačná, tím lépe. Kromě praktického dvoukomorového kompostéru z dřevěných latí tu nebudou chybět ani dvě plastové nádrže, do kterých poteče dešťová voda ze svodů ze střechy skleníku. Protože ale v některých měsících bude dešťovky přece jen nedostatek, přivedeme na užitkovou zahradu vodu, díky které bude možné zalévat zeleninové záhony během dlouhodobého sucha. I když by i tady mohla celou zahrádku ovládnout zelenina, majitelé dají přednost mnohem bohatšímu výběru rostlin. Své místo zde najdou vytrvalé i jednoleté bylinky, od konce jara do podzimu kvetoucí letničky a samozřejmě výběr nejoblíbenějšího drobného ovoce.

Kompostér lehce přistíní trošku mohutnější muchovník Lamarckův (Amelanchier lamarckii), opodál poroste „jednička“ drobného ovoce, tedy borůvka chocholičnatá (Vaccinium corymbosum), kterou určitě znáte také jako kanadskou borůvku. Na tyto bobuloviny pak naváže stromkový angrešt (Ribes uva-crispa) a trojice stromkových rybízů (Ribes). V jejich případě budou zvoleny odrůdy s různou barvou plodů. Jako červenoplodý rybíz se osvědčil například velmi raný ‚Jonkheer‘, dále lze doporučit středně raný růžový rybíz ‚Lubawa‘ a z černoplodých odrůd pak stálici českých ovocných zahrad ‚Titania‘. Tato odrůda dozrává od poloviny do konce července. Na záhonu s drobným ovocem pak vytvoří ovocný podrost jahodník měsíční (Fragaria vesca). Odrůda ‚Rujana‘ roste trsovitě a plodí od června do příchodu prvních mrazů. Po třech letech ji ovšem bude nutné vyměnit za mladou sadbu.

Poblíž skleníku ovládnou dvojici vysokých záhonů voňavé bylinky. Protože se ale kromě vytrvalých bylinek těší oblibě i druhy jednoleté, tyto dvě skupiny oddělíme a každé věnujeme samostatný záhon. Z vytrvalých bylinkových stálic se tu v létě rozvoní například šalvěj lékařská (Salvia officinalis), která se používá nejen pro výrobu domácí kosmetiky, ale také jako koření, dále pak levandule lékařská (Lavandula angustifolia), tymián obecný (Thymus vulgaris) a třeba i mateřídouška úzkolistá (Thymus serpyllum). Tím ale výčet bylinek rozhodně nekončí. Na záhonu s jednoletými bylinkami vyroste například bazalka pravá (Ocimum basilicum) nebo majoránka zahradní (Origanum majorana).

Na trojici nízkých zeleninových záhonů pak poroste plodová, kořenová i listová zelenina, přičemž největší záhon u plotu skvěle poslouží pro pěstování brambor nebo náročných dýní, které přece jenom zaberou víc místa. A co všechno potěší majitele na květinovém záhonu? Důležitou roli zde sehrají květiny k řezu, jasnou volbou jsou tedy vytrvalé jiřiny (Dahlia) hned v několika odrůdách. Z letniček se k řezu hodí například ostálky (Zinnia elegans), hledíky (Antirrhinum majus) nebo krásenky (Cosmos bipinnatus).

Foto: Shutterstock

Údržba během roku

Jistě se nemusíme dopodrobna zmiňovat o tom, že zelenina vyžaduje pravidelnou péči, a to od května většinou až do pozdního podzimu. U plodové a listové zeleniny si můžete výrazně ušetřit pletí i pravidelnou zálivku, a to mulčováním. Povrch záhonu můžete pokrýt černou netkanou textilií, pokud vám ale tento materiál není tak úplně blízký, zvolte klidně dřevitou vlnu, slámu nebo jemně posečenou trávu. Péči ovšem budou vyžadovat i letničky spolu s jiřinami, které všeobecně patří mezi žíznivější květiny, a navíc ocení kompostem vyhnojenou půdu. Záhon s drobným ovocem se určitě vyplatí také zamulčovat, dobrou volbou bude například štěpka.

Kromě zálivky ovocné dřeviny vyžadují zmlazení na začátku jara. U rybízu a angreštu se odstraňují napadené a poškozené výhony, ty mladé se pak zkracují přibližně na polovinu délky. První prořez borůvek čeká majitele zahrady přibližně u čtyřletých keřů. Řez ovšem patří k těm snadným, u země stačí odstranit celé odplozené větve, jež poznáte podle hustého větvení a chybějících pupenů. Nejskromnější nároky na péči pak klade muchovník, který nevyžaduje prakticky žádný prořez. Odstraňujte u něj jen poškozené větve, jinak ho lze ponechat vlastnímu osudu. Vytrvalým bylinkám se budou majitelé věnovat hlavně v předjaří, kdy nastane vhodná doba pro zmlazení. Jednoleté bylinky pak bude nutné v polovině května znovu vysadit nebo o něco dřív i vysít rovnou na záhon.

Foto: Shutterstock

Variace pro ovocnáře

Pokud se vám zdá, že na zahrádce sklidíte málo drobného ovoce, neváhejte a vyberte si další oblíbené druhy. U stabilní opory může růst například zahradní kiwi známé také jako aktinídie význačná (Actinidia arguta) nebo také klanopraška čínská (Schisandra chinensis). Z keřových druhů pak lze doporučit dřín obecný (Cornus mas). Kromě tradiční červenoplodé odrůdy zkuste i tu žlutoplodou, k dispozici máte například kultivar ‚Yellow‘ či ‚Alosza‘. Jako první dozraje zimolez kamčatský (Lonicera caerulea var. kamschatica), který zřejmě znáte jako kamčatskou borůvku. 

Text a kresba: Lucie Peukertová, foto: Lucie Peukertová, Shutterstock