Zimní řez jádrovin a okrasných dřevin

Kvalitně provedený řez je základem pro obnovu dřevin. Během února se mohou stříhat a zmlazovat jádroviny a keře se silným růstem.

Zimní řez má celou řadu výhod. Stromy a keře se nacházejí v klidové fázi, tedy v dormanci, díky které se mnohem lépe vyrovnají se ztrátou dřeva. I když pozor: stříhání se nedoporučuje při vysoké vrstvě sněhu, neboť byste těžko odstranili výhony u půdního povrchu, a také při příliš nízkých teplotách. Ukazuje-li teploměr méně než pět stupňů Celsia, dřevo výrazně mění své vlastnosti a je pak mnohem náchylnější na poškození. Problém může činit také ledovka, která se na kmenech a větvích vytvoří během oblevy.

Bez chorob a škůdců

Výhodou zimního termínu řezu je také to, že se ve vzduchu nevyskytují téměř žádné zárodky chorob a škůdců, které by jinak mohly napadnout řeznou ránu. Ta je totiž místem, kudy se jednoduše dostanou do dřeva. Vlhký vzduch a nižší teploty vytvářejí dobré podmínky pro snadné hojení, řezná plocha totiž příliš nevysychá, což bývá problém hlavně v jarních a později v letních měsících. Kvalita řezné plochy určuje do velké míry rychlost i kvalitu hojení. Pokud je rána provedená na správném místě, ideálně tedy nad větevním kroužkem nebo těsně nad pupenem a mírně šikmo, zahojí se velmi rychle díky korkotvornému pletivu. Tomu se říká kalus a pozná se podle typického závalu kolem řezné plochy na borce, čímž se zamezí vstupu chorob a škůdců do rány. Pokud se kalus nevytvoří po celém obvodu řezné plochy, je to znamení, že jste řez neprovedli úplně správně.

Péče o okrasné keře

Jádroviny se prosvětlují přibližně od prosince do dubna, v zimě je ale řez mnohem vhodnější. Mimo sezonu se stříhají i okrasné dřeviny. U některých skupin se provádí zmlazení úplné, kdy se všechny výhony odstraní několik centimetrů u půdního povrchu. Tento řez se také lidově označuje jako řez na pařez. Dobře se s ním vypořádají hlavně odolné druhy, jako třeba dříny (Cornus), dřevité třezalky (Hypericum ´Hidcote´) či tavolníky japonské (Spiraea japonica). Některé keře se ale zmlazují jen částečně, odstraňují se jen pouze přestárlé větve. Platí to pro svídy, hlavně tedy u druhů a kultivarů pěstovaných pro tvorbu pestrých výhonů, což platí pro svídy bílé, krvavé nebo výběžkaté. Stejně tak je vhodné tímto způsobem prořezat i bujně rostoucí keře, které mají tendenci přerůstat a zahušťovat se jako zlatice (Forsythia), pustoryl (Philadelphus) nebo tavola (Physocarpus).

Například peckoviny neprořezávejte v této době vůbec, protože u nich hrozí mízotok. U ostatních raději počkejte až do března, kdy začnou rašit.

Silnější větve se vždy musí podříznout zespodu, aby se kůra nezatrhla. Podobné poškození zůstává na stromě patrné několik sezon a vždy se toto místo stane rizikovým – napadají jej houby, strom je zde oslaben a část koruny se může později zcela odlomit.

Rozdrcená kůra je známkou buď neostrého nářadí nebo špatného úhlu, pod kterým držíte nůžky. To se stává v tom případě, že máte nízký žebřík a vyvzdálené konce větví spíš nůžkami trháte než střiháte.

Neošetřený řez vedený mimo větevní kroužek se velmi dlouho hojí, na vodorovné ploše se navíc drží srážková voda, která způsobí postupné vyhnívání dřeva.

Všechny řezy, které mají plochu větší než jeden centimetr čtvereční, je třeba vždy ošetřit stromovým balzámem. Urychlíte hojení a zamezíte vstupu zárodků houbových chorob.

Jak na jádroviny

Zimní řez jádrovin slouží k odstranění výhonů poškozených nebo napadených chorobami a škůdci, dochází při něm také k celkovému ozdravení dřeviny. Aby se povedl, a to platí pro všechny ovocné stromy, je třeba dodržovat tato základní pravidla:

• Řez provádějte tak, aby koruna byla otevřená a nepříliš zahuštěná, dobře přístupná pro vzduch a světlo.
• Nejdříve odstraňte všechny poškozené nebo chorobami a škůdci napadené větve a mladé výhony.
• Poté stříhejte větve kolmé a příliš slabé, zvláště pak ty, které rostou uvnitř koruny a nadbytečně ji zahušťují.
• Výhony by se neměly ani křížit, dbejte tedy na to, aby každá větev měla okolo sebe dostatek volného prostoru.
• Zvláštní péči věnujte terminálnímu nebo také hlavnímu výhonu, pokud jde o pěstební tvar, který ho zachovává. Pokud byl terminální výhon již při zapěstování stromů odstraněn, je třeba stále dodržovat otevřenou korunu a odstranit všechny výhony, které obrůstají zredukovaný hlavní výhon.
• Jestliže byl strom zasazen příliš hluboko nebo během let došlo k přisypávání zeminy ke kmeni v závlahové míse, může dojít i k obrůstání z podnože. Tyto výhony je nutné co nejdřív odstranit.

Nářadí pro řez stromů a keřů

RUČNÍ NŮŽKY – při řezu ovocných stromů, zmlazování okrasných keřů, ale třeba i při odstraňování suchých květenství vždy sáhněte po nůžkách. Sice vypadají jedny jako druhé, ale i ony jsou dostupné v mnoha variantách a platí, že třeba lehčí nůžky určené na péči o trvalky nejsou vhodné na řez ovocných stromů. V první řadě se rozlišují na typ pro praváky a leváky. Někteří výrobci pak nabízejí své výrobky v různých velikostech, které se značí stejně jako velikosti oděvů – S, M, L či XL. Pokud se v písmenech ztrácíte, výrobci poskytují tabulky, v nichž byste měli poznat svou velikost. Všeobecně platí, že ženy s malýma rukama volí většinou S, zatímco muži se pohybují ve velikostech L a XL.

S OTOČNOU RUKOJETÍ – na trhu se také můžete setkat s nůžkami s otočnou rukojetí. Možná vám tato vlastnost nepřijde zrovna praktická, ale věřte, že ji oceníte hlavně při častém řezu. Výrazně totiž šetří ruce, především pak namáhané zápěstí. Zpočátku se vám možná s těmito nůžkami nebude pracovat úplně dobře, zvlášť jste-li zvyklí na statickou rukojeť, ale časem poznáte jejich výhody.

PÁKOVÉ – na silnější dřevo si kupte nůžky pákové, které objevíte pod názvem dvouruční – poradí si s větvemi o průměru od tří do téměř pěti centimetrů. Jsou dostupné v kategorii hobby a profi – rozdíl je v kvalitě použitých materiálů, což se také promítne do ceny. Při jejich koupi si ujasněte, jak silné větve budete stříhat a zda potřebujete typy s dlouhou rukojetí, abyste dosáhli vysoko do korun stromů a keřů.

ZAHRADNICKÉ PILKY – slouží k odstraňování a zkracování silnějších suchých nebo čerstvých větví je lepší než nůžky použít zahradnické pilky. Při výběru volte výrobky s ergonomickou rukojetí. Délka a typ listu do značné míry ovlivňují práci a její rychlost. Pozor, některé jsou určené pro dřevo suché, jiné zase pro to čerstvé. U prodejců bývají v nabídce také listy s tvrzenými hroty zubů nebo takové, které se dají ručně brousit. Některé prořezávací pilky jsou dokonce skládací, proto je při práci snadno uložíte do kapsy pracovních kalhot nebo do koženého pouzdra.

U kterých dřevin počkat až do jara

• Řez levandulí (Lavandula angustifolia) nelze příliš uspěchat. Nůžky do ruky berte spíš až ve chvíli, kdy začínají rašit, jedině tak uvidíte, kam až výhony namrzly. Při řezu ovšem příliš nezasahujte do silně zdřevnatělé části rostliny, levandule pak někdy znovu neobrostou.
• Pokud byste stříhali růže během mrazivé zimy, mohly by koncové větévky namrznout a řez byste stejně museli zopakovat. Opět počkejte na jaro, kdy se začnou na výhonech objevovat nalité listové pupeny.
• V zimě určitě neprořezávejte ani oblíbenou komuli Davidovu (Buddleia davidii). Ta má totiž tendenci hluboce namrzat. Nejlépe uděláte, když počkáte přibližně do dubna, kdy už teploty neklesají příliš nízko.
• Z ovocných dřevin se asi nejhůř se zimním řezem vypořádají peckoviny. Pokud ho provedete, dřevo by ronilo mízu a došlo by k celkovému oslabení dřeviny. Počkejte, až stromy nasadí poupata nebo až budou v plném květu.

Technika řezu různých pěstebních tvarů

Základní pravidla řezu jsou stejná u všech pěstebních tvarů, některými detaily se ovšem od sebe liší. Hrušně stříháte stejně jako jabloně, jen se u nich častěji setkáte s kolmými bujnými pruty, které se odstraňují nebo jen zkracují. A také je pro ně charakteristický rychlý růst terminálního výhonu. Nechcete-li, aby vám přerostly, pravidelně zkracujte tento nejvýše položený výhon.

Zákrsek

Tento pěstební tvar se prořezává poměrně hodně, aby nepřerostl. Zachovaný terminální výhon se během zimy zkracuje přibližně na pět pupenů, postranní větve na každý pátý až šestý pupen. U odrůd plodících na brachyblastech je nutné provést redukci těchto zkrácených větévek, aby se podpořil nejsilnější pupen.

Čtvrtkmen a polokmen

U těchto pěstebních tvarů se snažte udržet otevřenou struktury koruny, ve které zcela chybí terminální výhon. Odstraňte všechny nadbytečné výhony, které vyrůstají poblíž zredukovaného terminálu. U odrůd jabloní plodících na brachyblastech a u hrušní výhony zkracujte na pátý pupen, zatímco u odrůd jabloní s násadou plodů na koncových pupenech zkracujte pouze nové výhony, ty staré není třeba zvlášť redukovat. Jinak postupujte podle základních pravidel.

Špalír

V zimních měsících se odstraňuje odplozené dřevo a stejně tak se zcela odstřihávají pruty kolmé, poškozené a napadené. Hlavní řez se ale provádí během léta, kdy se zkracují na jeden pupen všechny postranní větve vyrůstající z těch kosterních.

Štíhlé vřeteno

Tento pěstební tvar má typickou 2D strukturu a jeho výhony bývají vyvazovány k drátěné konstrukci nebo pomocí lanek k tyči. Během zimy se odstraňují celé odplozené větve, které nahradí poblíž rostoucí výhon vyvázaný k drátěnce. U štíhlého vřetena se odstraňují hlavně kolmé výhony a dbá se na zachování pyramidálního tvaru růstu, což znamená, že spodní patro je nejdelší, zatímco to pod terminálem je krátké. Terminál se zkracuje tak, abyste dodrželi princip střídavého řezu – každý rok se tedy zkracuje na pupen vyrůstající na opačné straně, než tomu bylo minulý rok.

Lucie Peukertová, foto a kresby autorka a Shutterstock