Zimní sad vás potřebuje

Pokud silně nemrzne a teplota se vyhoupne pár stupňů nad nulu, můžete v sadu udělat spoustu užitečné práce. Velká výhoda je právě v tom, že do stromů v zimě dobře vidíte, a tedy vám neunikne nic, co bývá během sezony skryto.

Foto: Shutterstock

Prevence a sanitace

Zimní péče slouží hlavně jako prevence a sanitace, má za úkol zajistit dobrý zdravotní stav stromů. Ten je předpokladem pro snížení potřeb častých postřiků, které bychom se měli snažit na zahradě omezovat. Staré kmeny a kosterní větve ovocných stromů očistěte hrubým kartáčem od odchlíplých šupin kůry – v úkrytu přežívá spousta vajíček nejrůznějších druhů hmyzu, typicky jde o mšice, obaleče, píďalky a další škůdce. Stromy ale musíte před touto prací podložit plachtou, abyste zbytky mohli spálit. Ještě je dobré dát si práci a setřást nebo otrhat česáčkem mumifikované plody i z nejvyšších míst. Ty se totiž stávají zdrojem spor, jež pronikají do květů přes blizny. Dokud se neoteplí, spory se uvolňují jen minimálně.

Další zimní práce? Vápnění kmenů. Má hned dvojí úkol – známější je optický blok proti předjarnímu prohřívání kmenů, ale vápno jako takové účinkuje i jako dezinfekce, která ničí vajíčka škůdců. V klidovém období je čas i na důkladné prohlédnutí korun – vyřízněte staré suché větve nebo ty, které nesou známky nákazy rakovinou větví. Na klasický jarní řez máte samozřejmě ještě čas.

Foto: Shutterstock

Vápnění a hnojení

Zima nabízí dobrý termín především pro vápnění. Jelikož se většina forem vápenatých hnojiv rozkládá pomalu, potřebují dlouhou dobu, aby je déšť nebo pozvolně roztávající sníh rozpustil a dopravil ke kořenům. Musíte ale splnit určité podmínky: hnojit buď na upravené mísy, nebo na krátce střižený trávník nebo alespoň důkladně vyhrabanou trávu. Házet jakékoli hnojivo do vysoké „stařiny“ se rovná plýtvání materiálem i prací.

Pro hnojení dalšími živinami se hodí pomalu rozpustná hnojiva, jmenovitě NPK nebo fosforečné soli (pozor, nikdy nespojujte vápnění s aplikací jiných hnojiv). Hnojí se především mladé stromky (po výsadbě a další dva tři roky, potom většinou už přiživit nepotřebují), zvlášť odrůdy roubované na vyšších tvarech (polokmeny). Naopak zákrsky a čtvrtkmeny vyžadují pravidelný přísun hnojiva, potřeba ale odpovídá počátku růstu, tedy duben až červen. Vyplatí se tedy ještě počkat.

Foto: Shutterstock

Neúnavní pomocníci – ptáci a hmyz

Na jejich skladbě velmi záleží i napadení sadu škůdci. Tam, kde se drží ptactvo nebo škvoři, mají mšice a jiný hmyz daleko horší podmínky ke množení. Budky pro sýkory byste před měli sezonou vyklepat, staré stelivo obvykle skrývá mnoho parazitů. Není třeba je uvnitř nijak dezinfikovat. Pokud máte suché seno, můžete sem dát hrst jako základ pro budoucí hnízdo. To samé udělejte i s rehkovníky, s tím rozdílem, že dovnitř dáte spíš hobliny, piliny nebo rašelinu – tito práci hnízdí v přirozených dutinách, které obsahují dřevitou drť.

V zimě klidně můžete nové budky i rozvěsit, ptačí nájemníci je „okouknou“ a brzy na jaře obsadí. Při čistění se naopak obloukem vyhněte hmyzím domkům, jejich obyvatelé změny nepotřebují. Jestli někde vypadla výplň (bezové větvičky, kopřivové stvoly, šišky…) můžete ji opatrně doplnit, ale domek nechte viset na místě, nepřenášejte jej dovnitř. V případě, že rádi přikrmujete zpěvné ptactvo, rozvěste krmítka i do sadu, třebaže na ně neuvidíte z domu. Když to s ekologií myslíte vážně, rozhoduje podpora ptactva.

Foto: Shutterstock

Opravte, co se dá

Mimo sezonu se vám uvolní prostor, abyste opravili veškeré vybavení, včetně opor a drátěnek. Zvlášť na menších pozemcích (i na chatách) se stále objevují ovocné stěny, tedy ovocné stromy, které se vyvazují a tvarují do špalírů. Pokud koncové sloupky (kovové nebo i betonové) drží, byla by škoda je rušit – kromě jabloní nebo třešní se k nim může vyvazovat i vinná réva nebo maliníky. Výměna vodicích silných drátů se dělá jednou za deset let. Aby byly vodicí dráty dostatečné napnuté, musíte na koncové sloupky instalovat speciální držáky s napínacím trnem a pomocí šroubovacího klíče je dostatečně utáhnout. Jen pak zvládnou unést patřičnou zátěž. Bez tohoto provedení se budou pod vahou vegetace příliš pronášet.

Staré stromy a nové jámy

Zima přeje i vyhloubení nových jam a vykopávání starých stromů. Pozor, nevysazujte nové stromy do původních jam, jakkoli se zdá, že jde o méně pracné řešení. Místo po zrušené výsadbě byste nejdřív měli zrekultivovat a vyhnojit, dodat živiny i organické látky. Odstup se doporučuje minimálně tříletý. Mějte na paměti, že za desítky let, kdy tady strom rostl, spotřeboval spoustu živin a minerálních látek, které by nové výsadbě chyběly.

Text: Dagmar Cvrčková, foto: Shutterstock