Živý plot v létě

15. 09. 2018

Většina dřevin, které se používají k zakládání živých plotů, bývá na péči nenáročná. Někteří zahrádkáři se omezují pouze na jediný tvarovací řez za rok, rychle rostoucí listnáče i jehličnany ovšem potřebují v optimálním případě střihy dva – na jaře a na přelomu srpna a září, aby mladé, nově vyrašené výhony stihly do zimy plně zdřevnatět a byly odolné vůči prvním mrazům.

Při dlouhotrvajícím suchu a nedostatku vody v půdě potřebuje živý plot zalít. Kdy přesně? Pokud trvají vysoké letní teploty déle než jeden měsíc. Raději volte vydatnou zálivku jednou týdně než každý den mírnou, která bude téměř bez efektu. Vysychání lze samozřejmě předcházet, například mulčem rozprostřeným v okolí kořenového systému živých plotů. Dohlédněte, aby byl v dostatečné vrstvě, pak nebudete muset tak často zalévat.

Listnaté ploty
Do této skupiny spadají oblíbený habr obecný (Carpinus betulus), buk lesní (Fagus sylvatica), bobkovišeň lékařská (Prunus laurocerasus), zimostráz vždyzelený (Buxus sempervirens) nebo také ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare). Aby zůstaly v dobré kondici, je vhodné provést dva tvarovací řezy. Pomalu rostoucí zimostráz je ovšem výjimka, ten stačí ostříhat jednou v průběhu července. U velkolistých druhů stojí za zvážení, jaké nářadí použijete. Plotostřihy a plotové nůžky sice práci zvládnou rychleji, ale poškodíte jimi velkou plochu listů, na nichž zůstanou zřetelné řezné rány. Proto se doporučuje spíše pracnější tvarování pomocí ručních nůžek, kterými dojde k řezu větví, takže se nepoškodí listy.

Choroby a škůdci
Listnaté dřeviny jsou poměrně odolné, buk lesní ovšem může být napaden stromovnicí bukovou, která poškozuje listy sáním. V posledních letech se ovšem také často objevují hmyzí škůdci napadající především bobkovišně a zimostrázy. Jde o larvy lalokonosce rýhovaného, které vytvářejí typický ostře lemovaný požer na listech. Přípravky na syntetické bázi, které se prodávaly před několika lety, jsou kvůli toxicitě zakázány a z trhu staženy. Biologická ochrana ovšem není tak účinná. Tyto prostředky obsahují dravé hlístice, k jejich aktivaci stačí násadu rozmíchat ve vodě a tou zalít napadené rostliny. Hlístice hledají larvy v půdě a přežívají do té doby, dokud mají potravu v podobě hlístic. Zimostráz navíc ohrožují housenky zavíječe zimostrázového. Tento motýl k nám byl zavlečen zřejmě na dovážených rostlinách a představuje obrovské riziko pro již vzrostlé porosty zimostrázu. Housenky se objevují během léta v několika vlnách. Nejdříve na rostlinách téměř nic nezpozorujete, protože ničí zelené listy uvnitř keřů, časem se ovšem přesouvají i na obvod koruny. Proto je třeba rostliny během sezony kontrolovat a v případě výskytu škůdce provést postřik proti žravému hmyzu. Tento druh dřevin bývá také často napaden sviluškami, v tomto případě je třeba provést postřik proti savému hmyzu.

Jehličnaté ploty
Jehličnaté dřeviny, se kterými se nejčastěji setkáte v živých plotech, mají jemnou strukturu a drobné jehlice, proto na jejich tvarování lze využít plotové nůžky i plotostřihy. Ruční nůžky ovšem dobře poslouží pro drobné úpravy. U rychle rostoucích dřevin, jako jsou třeba oblíbené zeravy (Thuja), s tvarovacím řezem začněte brzy. Při jeho zanedbání dřeviny snadno a rády vyholují u kmenu a tato místa prakticky již nikdy nezarostou. Pokud jste do živého plotu vysadili cypřišovec Leylandův (Cupressocyparis x leylandii), pak vám jeden nebo dva řezy během léta nevystačí. Dokáže velmi rychle přerůst, proto je třeba hlídat především vrcholový výhon, který několikrát za sezonu zredukujte. Boční větve příliš nepřerůstají a řezné rány na nich jsou zřejmé poměrně dlouhou dobu. U rychle rostoucích jehličnanů proveďte optimálně dva tvarovací řezy, druhý vás čeká teď v srpnu nebo opět na začátku září.

Choroby a škůdci
Z jehličnanů často kontrolujte zeravy, které mohou začít hnědnout. Příčinou nemusí být pouze nedostatečná zálivka a zanedbání tvarovacího řezu, ale i houbové choroby nebo škodlivý hmyz. Pokud na konci léta objevíte na poškozených větvích drobné černé plodnice, keř je zasažen houbovými chorobami Kabatina thujae nebo Didymascella thujina. Při jejich výskytu je třeba napadené větve odstranit a dřeviny ošetřit vhodným fungicidem. Dalším obtížným škůdcem zeravů je molovka thujová, která se nejčastěji vyskytuje v průběhu srpna. Larvy tohoto motýla se provrtávají do větví, které tak poškozují. Rostliny po objevení tohoto hmyzu ošetřete speciálním insekticidem, vhodný je třeba Karate Zeon.

Volně rostlé živé ploty
Tyto živé ploty jsou téměř bez údržby, tvarovací řez totiž u nich není třeba. Jednou ročně – v předjaří – je vhodné provést zmlazení tím, že odstraníme nejstarší větve, které pak nahradí mladé výhony.

Nástroje pro péči o živý plot
Pokud zakládáte živý plot, určitě by vám ve výbavě neměly chybět ruční a plotové nůžky, u větších živých plotů pak určitě stojí za to zainvestovat do plotostřihu. Ženy jistě ocení elektrické typy, které jsou lehké, nastartujete je jediným tlačítkem a dobře se s nimi manipuluje. Nevýhodou je přívodní kabel, na který je třeba neustále dohlížet, aby nedošlo k poškození. O něco dražší variantou, ovšem bez kabelu, jsou plotostřihy akumulátorové. Pokud si chcete pořídit výkonný stroj, pak dejte přednost benzinovému plotostřihu.

Co s ostřihanými větvemi?
Při tvarovacím řezu se z dřevin odstraní část jejich zelené hmoty. Mladé výhony, které ještě nestihly zdřevnatět, můžete bez obav kompostovat, jen je prosypte zeminou, aby se rychleji rozložily. Výhony jehličnanů lze v menším množství samozřejmě také kompostovat, počítejte ovšem s okyselením. Dřevnaté větve je možné zpracovat ve štěpkovači nebo zahradním drtiči. Materiál ovšem vždy nechte několik týdnů proschnout, aby při zpracování došlo k perfektnímu oddělení drcených nebo štěpkovaných částí. Na trhu seženete různé typy této techniky, některé lze dokonce zakoupit jako součást stavebnicového systému k zahradnímu traktoru. Jak drtiče, tak štěpkovače bývají vybaveny ochranou proti vtáhnutí ruky při obsluze a stejně tak zpětným chodem, díky kterému vyndáte ze stroje zaseknutou větev o větším průměru.