Znáte lunární zahradničení?

Vliv Měsíce na lidskou psychiku je známý, i když v moderní době trochu zpochybňovaný. Proto nás nepřekvapí, že se tento efekt odráží i na rostlinách. Týká se to ale i těch užitkových? Určitě, pomůžeme vám se v tomto zajímavém jevu trochu zorientovat.

Třebaže to tak nevnímáme, rostliny umí dovedně reagovat na své okolí. Tato vlastnost se vyvinula především proto, že rostliny „necestují“, a tak se na místo, kde rostou, úzce navážou. Odrážejí proto velmi přesně míru osvětlení, déšť, směr větru nebo magnetické pole Země – plasticita živočichů je daleko menší. A pokud víme, že síla Měsíce ovlivňuje pohyb všech moří na planetě, není divu, že ovlivňuje i rostliny. O moci oběžnice Země byli přesvědčeni nejen přísloveční „staří Řekové“, ale i Babylóňané, Etruskové, Keltové, Chetité a od všech to okoukali rovněž Římané.

Základní teorie lunárního zahradničení

Nejjednodušší a nejsnáze proveditelná cesta? Napojit práce v zahradě na to, jestli Měsíc dorůstá nebo ubývá. S trochou logiky na to přijdete sami – při dorůstajícím Měsíci energie přírody přibývá, takže nastává příhodný čas pro růst. Ubývající energie se jeví jako příznivá pro zakořeňování, ale i třeba kácení stromů určených na topení. Pár dní po úplňku přicházel i tradiční termín našich předků pro sázení brambor. Tyto zkušenosti se však liší nejen podle zemí, ale i podle různých regionů. Krásný příklad najdete v lunárním kalendáři z roku 1771 původem ze Štýrska, kde byla lunární pravidla zachycena v podobě obrázkových piktogramů. Od daného roku se tato tiskovina (více než 250 let stará!) vydává pravidelně. I v Česku ale vychází řada podobných kalendářů, zaměřených na nejrůznější lidské činnosti. Často je doplňují krásné obrázky a grafiky.

Foto: Shutterstock

Rostliny a měsíc

Základní teorie říká, že se při ubývajícím Měsíci rostliny „nadechují“ a (prý i společně s půdou) energii sbírají, především do spodních částí rostliny. Při dorůstajícím Měsíci „vydechují“ a energie směřuje ven a vzhůru, do rychlejšího růstu nadzemních částí. Tento princip se aplikuje i na celé skupiny rostlin. Jak? Vše, co roste nad zemí, tedy například plodová zelenina, luskoviny, košťáloviny nebo bylinky (ale i obiloviny), se vysévá, ošetřuje i sklízí přednostně při novoluní nebo po něm, když Měsíc dorůstá. Naopak „podzemní“ plodiny (brambory, řepa, mrkev, ředkve), se sejí, ošetřují a sklízejí ve fázi ubývajícího Měsíce. 

Malé opakování z astronomie

• Měsíc oběhne naši planetu jednou za 27 dní a necelých 8 hodin.
• Během celého cyklu projde několika fázemi (můžete se setkat i s názvem světelné fáze Měsíce), jak je pozorujeme ze Země. Nejsnáze rozpoznáváme nov (novoluní, nový měsíc) a samozřejmě úplněk. Fáze mezi nimi se nazývají narůstající a ubývající Měsíc.
• Na první pohled se dá určit úplněk, který trvá asi tři až čtyři dny (bez astronomického dalekohledu pouhým okem nezjistíme, kdy přesně k úplňku dochází, ale bývá to označeno v týdenních kalendářích či diářích).
• Jestli dochází k narůstání či ubývání Měsíce, to poznáme podle jednoduché mnemotechnické pomůcky. Ubývající Měsíc má tvar velkého C, těleso totiž COUVÁ (pomyslné bříško směřuje doleva), naopak přibývající Měsíc (k úplňku) má tvar D, těleso DORŮSTÁ, bříško směřuje vpravo.

Foto: Shutterstock

Praktické činnosti a fáze měsíce

Propagátoři tohoto neobvyklého přístupu k pěstování tvrdí, že i ošetřování rostlin, pokud se provádí ve správnou dobu, je daleko efektivnější.

Střih živých plotů – pokud potřebujeme, aby nerostly silně a nebylo třeba řez opakovat – bychom měli volit čas po úplňku. Pokud naopak nově vysazené nebo mladé keře v růstu vyžadují povzbudit nebo tvarovat, aby zahoustly, je lepší zásah přímo o úplňku nebo když Měsíc dorůstá.

Kácení stromů – podle alpských dřevorubců získáte nejkvalitnější dříví na topení po zimním slunovratu, když začne Měsíc ubývat. Také jeho rovnání do hranic by mělo připadnout na ubývající Měsíc – opačná fáze měsíce způsobí, že materiál začne od spodu plesnivět, neboť dorůstající Měsíc vytahuje z půdy vodu.

Zalévání a hnojení – pokud Měsíc dorůstá, smíte zalévat a hnojit i odpoledne a navečer. Když naopak ubývá, je lepší nasměrovat zálivku jen na dopoledne, jinak se voda hromadí pod listy a rostliny mohou zahnívat a plesnivět.

Roubování a štěpování – v tomto případě potřebujete maximálně využít růstovou energii podnože, aby se propojila s novou částí rostliny. Jestli jste si tipli, že pro tuto činnost je nejlepší termín asi čtyři až pět dní před úplňkem, budete úspěšní. Naopak, při novoluní se vám to prostě nepovede. Aspoň to tvrdí pranostiky.

Foto: Shutterstock

Věřte, nevěřte

Pokud s tímto alternativním způsobem pěstování dosud žádné zkušenosti nemáte, nic vám nebrání je nasbírat. Zkuste třeba roubovat stromky 14 dní od sebe a porovnejte výsledek. Další jednoduchý krok? Vyzkoušejte si termíny setí nebo sklizeň ovoce. Sice to trochu připomíná scény ze slavného filmu Jáchyme, hoď ho do stroje, ale na zahradě pěstujete pro radost, tam nic ztratit nemůžete. Ostatně, i my lidé máme dny, kdy se daří, na co sáhneme, a jindy nic, třebaže se zdá všechno ideální. Možná za to nemůžeme my, ale opravdu… vesmír. 

Text: Dagmar Cvrčková, foto: Shutterstock