Jak na pěstování zeleniny uprostřed města

Pěstování zeleniny uprostřed města. Zdá se vám to jako utopie? V současné době se městské zahradničení (z angl. urban gardening) znovu oživuje ve formě komunitních zahrad, zahrad na zelených střechách i balkonech jednotlivců v mnoha světových velkoměstech. Výhodou takto vypěstované zeleniny je to, že víte, odkud pochází a jak byla pěstována. Máte jistotu, že na ni nebyla použita umělá hnojiva ani škodlivé pesticidy.

Rajčata a jahody jako vděčné balkonové rostliny. Nevěříte? Keříková rajčata nebo převislé jahody jsou ideální odrůdy pro pěstování na malém prostoru. Navíc zrovna tyto druhy donesené z běžného supermarketu většinou chutnají nevalně, takže svou vlastní produkci brzy doceníte.

A jak na to?

Pěstovat můžete na dvorku, terase, balkoně, parapetu. Ideální jsou samozavlažovací nádoby. Pěstovat se ale dá i v recyklovaných obalech, jako jsou kyblíky od barev, staré pytle nebo bedýnky. Pěstovat můžete od jara až do zimy, při teplejších zimách budete sklízet celý rok. Důležité je zalévat a hnojit, bez toho se balkonové pěstování neobejde. Pro tento účel jsou ideální odstátá dešťová voda a domácí kompost. Abyste prostor balkonu využili na maximum, strukturujte záhony do výšky − třeba jahodám a salátům se tam skvěle daří. Vyrobte si konstrukci z palet a zavěste na ni truhlíky, nebo použijte závěsné květináče. Zkrátka, fantazii se meze nekladou. Jen nezapomínejte, že každý květináč musí mít drenážní vrstvu.

Vertikální rozměr. Pěstování ve výšce šetří místo, kterého ve městě nebývá nazbyt. Palety jsou ideálním pomocníkem pro uspořádání vaší městské výsadby – ať už usadíte truhlíky přímo do nich, nebo je jen zavěsíte.

Komunitní zahrady

Pokud nevlastníte balkon, ani dostatečně široký parapet, chcete se při pěstování více „rozšoupnout“ nebo si nechcete zahradničit jen tak doma o samotě, může být pro vás řešením komunitní zahrada. Výhodou těchto zahrad je, že umožňují pěstovat nejen zeleninu, ale také mezilidské vztahy, což může být v hektickém a odosobněném městském prostředí víc než příjemný bonus. Pokud vás tento nápad láká, podívejte se, zda nenajdete podobnou komunitu ve svém okolí. A pokud tam žádná není, nezoufejte. Zkuste dát dohromady partu podobně naladěných lidí, sehnat pozemek a na jaře můžete začít.

Diář městského zahradníka. Uvnitř najdete praktické rady, kdy, co a jak pěstovat a kompostovat a na co během sezony ve městě nezapomenout. Diář má formát A6 a vyměnitelnou vnitřní náplň. Objednávejte za 390 Kč na e-mailu radka@kokoza.cz.

Co vše se dá pěstovat na balkoně?

Jen namátkou bylinky, rajčata, papriky a chilli papričky, saláty, brambory, fazolky a hrášek, okurky a cukety, zakrslé švestky, pnoucí a převislé jahody, mini borůvky, broskev Bonanza, beztrnný ostružiník, maliník či angrešt… Nemusí platit rovnice: jedna nádoba, jedna rostlina. Existují kombinace rostlin, které si vzájemně nevadí nebo si dokonce pomáhají. Zkuste pěstovat rajče s bazalkou, jahody s cibulí nebo pórek s mrkví.

Chcete vědět víc? Přihlaste se na některý z workshopů Kokozy. Jejich přehled najdete na www.kokoza.cz/workshopy.

Co kam

• Sever
Trpí nedostatkem světla a slunce, ale asijské bylinky a saláty ho mají rády.
• Východ
Pořád celkem málo světla, ale kromě „severních“ rostlin můžete přidat i mátu a meduňku, zkuste bazalku.
• Jih
Sluníčka je tu dost, ale může trpět suchem. Zvládnou ho přímořské bylinky, rajčata, jahody, cukety, papriky, a pokud najdete stín, tak i saláty a ostatní bylinky.
• Západ
Téměř všechno, na co si vzpomenete. Jen nezapomeňte, že větší rostliny potřebují větší nádoby − bylinkám stačí malé, rajčatům střední, ale cuketa je „hladová“. Nemusíte se bát ani ovocných stromů, v tomto případě spíš stromků.

TEXT DOMINIKA ZÁVESKÁ
ODOBORNÁ SPOLUPRÁCE KOKOZA
FOTO ISIFA/SHUTTERSTOCK, KOKOZA
ZDROJ časopis HOME 01-02/2016, JAGA MEDIA, s.r.o.