Soukromé teplo

29. 09. 2010

Slovo sauna má své kořeny v baltsko-finských jazycích. Je to výraz pro starobylou koupel severských, východoevropských a v minulosti i středoevropských národů. Původně tento výraz znamenal díru v zemi, později označoval typickou dřevěnou stavbu zapuštěnou do země. Finské slovo savuna, z něhož pravděpodobně slovo sauna vzniklo, znamená obydlí v zemi, z něhož viditelně vystupuje kouř.

Pobyt v sauně posiluje celkovou obranyschopnost organizmu, povzbuzuje nervové a cévní reflexy kůže, končetin a také sliznic. Soukromí, možnost volby času a délky saunování – to jsou výhody, které výrazně přispívají ke stále častějšímu požadavku mít vlastní saunu přímo doma. Rodinné domy a přilehlé zahrady nabízejí často prostor pro rodinnou, samostatně stojící klasickou saunu, která poskytne i možnost ochlazení přímo ve sněhu v zimním období. Častěji se však u nás umísťuje sauna dovnitř rodinného domu, a to do suterénu. Saunová kabina může najít místo i v malém bytě či koupelně, protože minisauna má půdorysné rozměry 1,5 × 1,5 m. Pohodlnější je však o něco větší kabina, v níž se můžete bez obav natáhnout. Tělo by totiž při saunování mělo být ve vodorovné poloze, aby se správně a rovnoměrně prohřívalo.

Jak sauna působí na organizmus
Teplota vzduchu v potní místnosti sauny je 70 až 100 °C, relativní vlhkost dosahuje při nejvyšších teplotách maximálně 2 %. Právě díky nízké teplotě nám tyto extrémní podmínky neublíží, naopak jsou pro nás blahodárné. Tělo se přehřívá, ale odpařující se pot ho ochlazuje. Po zahřátí organizmu, které trvá několik minut, následuje prudké ochlazení. Přehřátím se nám zrychlí frekvence tepu, mírně klesá krevní tlak, uvolňují se dýchací cesty a i po psychické stránce se cítíme lépe. Při ochlazení se frekvence tepu sníží, krevní tlak se ustálí, krev se okysličí. K pozitivním účinkům saunování patří očista kůže, svalové a celkové uvolnění, ústup bolestí, zvýšení látkové výměny, euforie, zotavení.

Jak se správně saunovat
(v suché nebo takzvané finské sauně)

saunování zahájíme prvotní očistou,
pokračujeme ohřátím těla v potní místnosti,
po dostatečném prohřátí tělo zprudka zchladíme,
na závěr si dopřejeme odpočinek.

Celý cyklus můžete podle chuti zopakovat dva- až třikrát.

Zapamatujte si

Postup při saunování má hlubší smysl, saunovat se nemůžete jen tak narychlo. Celá procedura by měla trvat až dvě hodiny.
Na saunování se tělesně i duševně připravte. Neměli byste být těsně po jídle, ale ani hladoví. Během saunování nikam nepospíchejte.
Saunujte se nazí. Jen nahé tělo může pot účinně ochlazovat. Pod sebe si dejte prostěradlo – aby vás nepálilo při sezení dřevo a aby sedadlo nenasáklo vaším potem.
V potní místnosti setrvejte asi 10 minut – eventuálně do té doby, než vám začne srdce bušit rychleji, než je váš normál.
Nejúčinněji se ochladíte v bazénu nebo kádi, postačí však i chladná sprcha.
Nepodceňujte odpočinek!


Místo bazénu můžeme u venkovní sauny vybudovat přírodní jezírko.	Jako ve Finsku. Dřevěný domek v lůně přírody – stačí mít jen dostatek prostoru v zahradě.	Důležitou součást sauny tvoří jednoduchý nábytek. Protože má v tomto prostředí působit i na psychiku člověka, musí být na jeho výrobu použito dřevo pěkné na pohled, hladké na dotek, voňavé, nemělo by vrzat a musí bezpečně udržet i těžšího člověka.

Zařízení sauny

Vnitřní zařízení by mělo být odolné proti provozní teplotě, která dosahuje až 130 °C. Důležité je myslet na odvětrávání a zvolit vhodný systém, který zajistí výměnu vzduchu. Obložení stěn a stropu je dřevěné, musí být suché, neimpregnované a nenalakované. Na vnitřní obklad jsou nejvhodnější severský smrk, topol nebo neuzlovitý jedlovec kanadský. Lavice a lehátka se vyrábějí většinou z topolu nebo z africké vrby abachi. Na podlahu je vhodná dlažba s protiskluzovou úpravou. Osvětlení místnosti na pocení by mělo být tlumené a nesmíme zapomenout na instalaci nouzového světla nad vchodem do sauny. Abychom předešli tepelným ztrátám, měli bychom místnost kvalitně tepelně izolovat, hlavně strop a stěny. Při výběru vhodných dveří se rozhodneme pro šířku 600 mm; vždy se otevírají směrem ven z potní místnosti. Mohou být dřevěné a jejich součástí by mělo být malé okénko, které umožňuje nejen letmou kontrolu saunujících, ale zároveň slouží k případnému osvětlení sauny. Trendem posledních let jsou dveře zasklené po celé své výšce.

Saunování není vhodné při:

většině srdečních chorob
svalových, kloubních nebo šlachových onemocněních
akutním onemocnění dýchacích cest
svalovém zranění
menstruaci a gynekologických problémech

Saunová kamna

Neoddělitelnou součástí sauny jsou saunová kamna. Jejich velikost a umístění závisí na způsobu vyhřívání. Pokud si obstaráte kamna na pevné palivo, počítejte s tím, že budou vyžadovat více místa než elektrická kamna. Kromě toho musíte počítat i s manipulačním prostorem pro jejich obsluhu. Kamna na dřevo, plyn nebo olej potřebují kouřovody a komín na odvádění spalin. Kamna by měla mít dostatečnou kapacitu, aby se v sauně dosáhlo požadované teploty (u stropu se pohybuje kolem 100 °C). Sauna by se měla dostatečně vyhřát v průběhu jedné hodiny.


Neodmyslitelnou součástí každé sauny jsou saunová kamna.	Zajímavým produktem moderní doby jsou takzvané infrakabiny. Zařízení, které používá infračervené záření, slouží hlavně na vyhřívání svalstva a kloubů, na ošetření pleti nebo rehabilitaci. Tento systém uvítají především ti, kdo se z jakýchkoli důvodů neradi pohybují ve vlhkém a horkém prostředí. Ceny infrakabin se pohybují v rozpětí padesáti až sta tisíc korun.	Dřevěná ochlazovací káď připomíná staré časy.

Domácí turecká lázeň

Parní koupel má podobné účinky jako sauna. Často se tyto dva výrazy spojují do jednoho významu. Rozdíl je však v tom, že sauna využívá vysoké teploty (105 °C při relativně malé vlhkosti do 10 %), zatímco parní koupel využívá velmi vysokou vlhkost (až 100 %) při relativně nízké teplotě (42 až 46 °C). Proto se i konstrukce parní kabiny liší od běžné saunové kabiny. Pro vysokou vlhkost se na povrch vnitřních stěn ukládají keramický obklad nebo akrylátové desky či jiné plasty odolné proti teplu, aby po něm mohla kondenzovaná vlhkost snadno stékat.

Účinky parní koupele jsou podobné jako u sauny. Moderní sprchové kabiny s funkcí parní koupele umožňují vytvořit si tureckou lázeň i v malém bytě nebo koupelně.


Zřídit si doma turecké koupele už není žádný problém ani v malém prostoru. Poslouží k tomu sprchové kabiny s parním agregátem.	Možná se vám vysněná parní kabina nevejde do prostoru koupelny. To nic, umístěte ji do suterénu i s malým ochlazovacím bazénkem.	Mřížka na kamna slouží i k odpařování vody.

Postavit si saunovou kabinu vlastními silami je teoreticky možné, ale dodržení všech konstrukčních postupů pro optimální funkci sauny už je náročnější. Určitě je lepší řešit výstavbu sauny dodavatelsky. Odborná firma vám dodá vyzkoušenou technologii, zná bezpečnostní předpisy a normy a je schopna vybavit saunu všemi.

Umělé slunce ω

Akutní nedostatek slunečních paprsků v mnoha zemích, zvláště na podzim a v zimě, vedl k tomu, že se začala hledat možnost vytvořit slunce umělé. Z toho vyplývá i základní funkce solária: nahradit přirozený deficit slunečního záření umělým způsobem, a tak zlepšit zdravotní stav člověka. I když účinek solária není stoprocentní náhradou sluníčka, má pozitivní vliv na pleť, krev, látkovou výměnu v kostech a dává člověku zdravý vzhled po celý rok. Nic se však nesmí přehánět, protože přehnané slunění, ať už pod skutečným nebo umělým sluncem, způsobuje problémy.


Základní řada profesionálních solárií je většinou vhodná i do domácností.	Výrobci ve snaze přizpůsobit se požadavkům zákazníků začali vyrábět různé tvary a typy solárií. Nejpopulárnější je tunelové solárium a vertikální turbo solárium, nazývané také solární sprcha, které se vejde i do menšího prostoru.	Moderní technická vyhotovení umožňují instalovat určité druhy solárií i do blízkosti bazénu.

Když spojíte saunování s pobytem v soláriu, dosáhnete požadovaného efektu bez toho, že byste museli jet na dovolenou – vše budete mít pod jednou střechou. Zdrojem záření v soláriích jsou buď UV zářiče, nebo vysokotlaké lampy. Při provozu se musí přebytečné teplo odvádět a vytvořit snesitelné prostředí, proto musí být solárium dobře a lehko větratelné, nejlépe přirozeným způsobem (oknem) nebo nuceným oběhem. Větrat lze dvěma různými způsoby. Prvním z nich je chlazení pomocí ventilátoru umístěného přímo v soláriu. Ventilátor vhání do trubic chladnější vzduch a ohřívaný vzduch proudí volně do místnosti. Druhou variantou je napojení solária na samostatný větrací systém, který je nezávislý na větrání dané místnosti.

TEXT: Eva Kašáková, Jozef Kriš z knihy Bazény, sauny, solária

FOTO: FISA, Hangsrohe, Polysystem, Sauny Dyntar, SaunaProjekt, SaunySalus, Sympex

Kategorie: Koupelny