Větrání v koupelně a obytných prostorech

Větrání – součást projektu

Součástí projektu rodinného domu je také řešení elektroinstalace a technických zařízení, mezi které patří i vytápění a větrání. Přesto se však v praxi často stává, že v některých projektech není ani zmínka o větrání, chlazení nebo odvlhčení prostorů. Tyto problémy se potom řeší dodatečně, nouzově a s vyššími finančními nároky, než jaké by byly zapotřebí v původní projektové přípravě.

Význam větrání

Úkolem větrání bytů je zajistit optimální kvalitu prostředí – zabezpečit výměnu vzduchu všech prostorů bytu s dostatečnou intenzitou a splnit hygienické požadavky, které budou garantovat komfort uživatelů bytu. Tradiční způsoby větrání bytových domů založené na přirozeném větrání oknem a na přirozeném a nuceném podtlakovém šachtovém větrání však v mnoha případech nesplňují hygienické ani energetické hledisko. Problémy může způsobit i vlhkost, která se produkuje v bytech a která v kombinaci s nedostatečným větráním vytváří příznivé podmínky pro vznik plísní a choroboplodných zárodků.

Přirozené větrání otevřenými průduchy a netěsnostmi ovlivňuje síla větru a rozdíly teplot mezi exteriérem a interiérem budovy. Při nuceném podtlakovém větrání a bouřlivém počasí je výměna vzduchu velká a můžeme ji pociťovat jako průvan. Při bezvětrném počasí je zase výměna vzduchu nedostatečná. Tepelné ztráty při takovém větrání jsou poměrně vysoké a nedají se regulovat. Pro optimalizaci větrání i tepelných ztrát je nutné zajistit definovaný odvod i přívod vzduchu do prostorů bytu.

Ve správném technickém řešení systému bytového větrání je třeba zabezpečit optimální pohyb větracího vzduchu prostorem. Kromě řízení pohybu vzduchu v každé místnosti je důležité i řízení pohybu vzduchu v celém bytě. Pokud předpokládáme, že jsou v něm prostory, které nemají stejné požadavky na kvalitu přiváděného vzduchu, je třeba místnosti odstupňovat podle jejich nároků na kvalitu vzduchu. Roztřídíme je tedy na prostory s vyšší požadovanou kvalitou (prioritní) a prostory s nižší požadovanou kvalitou vzduchu (sekundární).

Toto roztřídění závisí na účelu místností a charakteru jejich provozu:

• místnosti určené k pobytu uživatelů bytu (obytné místnosti) vyžadují primární přívod vzduchu,
• místnosti jako například chodby se větrají vzduchem, který jimi prochází,
• místnosti, jako je například kuchyně a hygienická zařízení, se větrají podtlakovým způsobem (odvodem vzduchu), čímž se zabrání šíření zápachů do ostatních částí bytu.

Nucené mechanické větrání

Při nuceném větrání se větracího efektu dosahuje ventilátory. Větrání může být decentralizované, to znamená, že každý byt, respektive větraný prostor má svůj jednotkový ventilátor nebo větrací jednotku. O centralizovaném větrání mluvíme v případě, že se skupina bytů (převážně u mnohopodlažní zástavby) napojuje na centrální větrací jednotku. Podle tlakových poměrů v bytech může být větrání podtlakové nebo rovnotlaké.

Nucené podtlakové větrání

U tohoto větracího systému se odsává předem určené množství vzduchu pomocí ventilátoru. V odvětrané místnosti (WC, koupelně, kuchyni) vzniká mírný podtlak. Na místo odvedeného vzduchu proudí speciálně určenými větracími otvory nebo náhodnými netěsnostmi (netěsnými stavebními konstrukcemi, spárami oken a dveří) vzduch z exteriéru nebo ze sousedních místností. Kvalita větrání závisí na délce provozu zařízení. Množství vzduchu, které se v celém bytě vymění, by nemělo překročit hodnotu 0,8 m³/h.

Systém podtlakového decentralizovaného bytového větrání

Systém tvoří svislá trubka umístěná v šachtě, na kterou se v jednotlivých podlažích napojí samostatným větracím agregátem větrané prostory. Trubka se vyvede nad střechu objektu a ukončí hlavicí, která zabraňuje vnikání deště, sněhu a nečistot do větracího systému. V souladu s hygienickými požadavky se instalují samostatná zařízení pro WC s koupelnami a samostatná zařízení pro kuchyně. Ve spodní části svislé trubky je vhodné osadit čisticí kus. Zařízení nainstalovaná v každém větraném prostoru pracují každé samostatně.

Dnes už má většina používaných jednotkových větracích agregátů zabudovanou ochranu proti zpětnému pronikání vzduchu. Výhodou tohoto zařízení je samostatné ovládání chodu ventilátoru, a tím i jeho optimalizace vzhledem k energetické náročnosti. Nová generace inteligentních ventilátorů řízených mikroprocesorem umožňuje snímat teplotu a vlhkost větrané místnosti a po jejich vyhodnocení optimalizovat jejich chod. Tato zařízení zajišťují plynulé monitorování teploty a vlhkosti, samonastavení bodu zapínání, mají funkci nízkoteplotní zpětné vazby a lze je zapojit s náběhovou časovou jednotkou.

Rovnotlaké bytové větrání

Rovnotlaké bytové větrání charakterizuje nucený přívod upraveného vzduchu a nucený odvod stejného množství vzduchu z bytu. Přiváděný vzduch lze upravovat filtrováním, předehříváním ve výměníku ke zpětnému získávání tepla a případnému ohřívání.

Vzduch se přivádí do obytných prostorů (ložnice, obývacího pokoje, pracovny) a přes komunikační prostory (chodby, předsíně) se dostává do prostorů, z nichž se odsává (kuchyně, WC, koupelny). Tím se v obytných prostorech vytváří přetlak a v prostorech s odsáváním podtlak, což zabraňuje šíření zápachů z kuchyně a WC do prostorů, kde se trvale uživatelé zdržují. Systém je nezávislý na venkovních povětrnostních podmínkách a výměna vzduchu v místnostech má konstantně definované parametry. Největší výhodou systémů bytového větrání se zpětným získáváním tepla je vyšší intenzita výměny vzduchu v obytných místnostech na hygienicky přijatelnou úroveň při současném snížení energetické náročnosti větrání.

Text: doc. Ing. Marta Székyová, PhD.
Foto: Kaldewei, Systemair, Viessmann