Co svědčí rostlinám? Popel, hnůj, kopřivy…

Živiny jsou spolu s vodou a světlem nezbytné pro růst zeleniny, květin i dřevin. Do půdy je lze dostat uměle vyrobenými hnojivy, ale mnohem lepší je kvalitní kompost nebo výluh z kopřiv.

Dodat půdě živiny není nic těžkého – výrobci nabízejí řadu velmi kvalitních hnojiv, která stačí na záhon nasypat či je rozmíchat ve vodě a zeleninu či květiny jimi zalít. Pracuje se s nimi rychle a snadno, obsahují vyvážený poměr živin pro různé druhy rostlin, proto je mají zahradníci velmi rádi. Ale půda potřebuje i něco navíc – humus. Bez něj není zemina schopná v sobě delší dobu uchovat živiny ani vláhu. Proto se při pěstování neobejdete bez kompostu, hnoje, pomohou však i bylinné výluhy nebo třeba obyčejný popel.

Dřevěný popel

Zdrojem živin se může stát i dřevěný popel, kterého – jak roste obliba tohoto topení – mají některé domácnosti více než dost. Sypat ho na všechny záhony však není dobré ani správné. Pro drobné ovoce, zeleninu i okrasné rostliny je sice prospěšný, ale protože má vysoké pH, nehodí se ke kyselomilným druhům. Popel obsahuje fosfor, hořčík a vápník – ten obzvlášť ocení papriky a rajčata, která díky němu netrpí nekrózou plodu rajčete, tedy hnědnutím spodních částí plodů. Naopak v něm chybí dusík. Proto popel přidávejte do kompostu – ten je naopak na tento prvek bohatý, dohromady tak vytvoří vyvážené hnojivo. Nejlepší je vrstvit jednotlivé suroviny na sebe při zachování zelené a hnědé kombinace, přičemž popel se řadí mezi ty druhé. Je tedy dobré ho sypat na posečenou trávu, zbytky zeleniny a podobně. Můžete ho také rozpustit ve vodě v poměru jedna ku dvěma. Roztokem pak zalévejte zahradu, opět s výjimkou kyselomilných druhů. Do půdy ho lze přímo zarýt anebo se dá jen rozhodit na záhony, jen pozor, aby se nedostal přímo ke kořenům a nespálil je. Doporučené množství je kilogram popela na plochu o velikost pět metrů čtverečních. Vždy také pracujte pouze s vychladlým popelem.

Dřevěný popel

Zelené hnojení

Živiny do půdy dodají i jiné rostliny, které se pro to záměrně pěstují. Jakmile jsou záhony volné, je dobré je osít plodinami používanými jako zelené hnojení. Je jich mnoho, vyberte mezi nimi takové, které půda nejvíce potřebuje. Jestliže pěstujte na záhonech košťáloviny, jako hnojení zvolte třeba lupinu, vikve, bob polní i zahradní, hrachor anebo třeba pohanku. Obohacují půdu o dusík a dobře ji prokypří. Všestranným zeleným hnojením je svazenka, která není příbuzná s žádnou zeleninou běžně pěstovanou na zahradách. Proto vždy poskytne půdě změnu. Mezi výhody rostlin pro zelené hnojení se řadí rychlost vzcházení, proto se dají vysít i na konci léta a ještě vyrostou. Do těžkých půd se totiž zapravují na podzim, do lehkých nyní na jaře. Je vhodné porost nejprve přejet sekačkou, aby stonky a listy nebyly příliš dlouhé a do půdy se dobře zarývaly.

Svazenka je vhodná rostlina pro zelené hnojení.

Využijte kopřivy

Ze záhonů je třeba kopřivy vyplít i s dlouhými kořeny. V koutě zahrady je boj s nimi zbytečný, navíc když poslouží k přípravě výborného tekutého hnojiva bohatého na dusík i posilující látky. Stačí rostliny jen seříznout, vložit do nádoby s dešťovou vodou a nechat tři týdny zkvasit. Pokud kopřivy nastříháte, bude výluh hotový rychleji. Jestliže ho připravíte tak, že dvě třetiny nádoby vyplníte lehce upěchovanými kopřivami a zbytek doplníte vodou, je výsledné hnojivo velmi koncentrované. Před použitím se pak ředí nejméně devíti díly vody. Výluhy můžete připravit i z přesličky rolní, která obsahuje mnoho cenného křemíku, a jakýchkoli dalších plevelů bez zralých semen.

Rostlinná jícha

Kompost je nenahraditelný

Miliony půdních mikroorganismů spolu s žížalami rozkládají organické zbytky a tak vzniká kyprá prsť bohatá na humus. V zahradě se bez něj neobejdete – vylepšuje strukturu půdy a ta pak dovede udržet živiny a vláhu. Obsahuje pro rostliny důležití huminové a fulvové kyseliny. Na kompost sice můžete přidávat listí, ale mnohem výhodnější je dát si ho část stranou, ponechat ho ve vzdušné ohrádce nebo v perforovaných pytlích. Po roce z něj vznikne kyprá tmavohnědá drolivá hmota. Získáte tak prvotřídní ingredienci do domácích substrátů – zlepší jejich strukturu, obohatí je o humus a řadu dalších látek.

Vyzrálý hnůj

Vyzrálý hnůj

Je ještě výživnější než kompost, může být jeho součástí, ale použít ho lze i samotný. Jen musí být skutečně dobře uleželý, čerstvý většinu rostlin spálí. Čím více slámy obsahoval, tím více uhlíku a méně dusíku poskytuje.

Kamenná moučka

Kamenná moučka je zajímavý zdroj minerálů, tyto látky uvolňuje velmi pomalu a zároveň zvyšuje absorpční kapacitu půdy či substrátu. Obsahuje draslík, hořčík, vápník a jiné prvky, záleží na složení horniny. Drcený dolomitický vápenec se používá pro zvýšení pH, činí půdu zásaditější a je dokonce vhodnější než pálené vápno, neboť obsahuje kromě vápníku i další cenné minerály a působí jemněji. Kamennou moučku pořídíte v lomech a všude, kde se zpracovávají, řežou a brousí kameny, vápenec a někdy i jiné moučky také v zahradnických potřebách.

Bez rašeliny se obejdete

Dokonce i vyhlášení angličtí zahradníci upouštějí od plošného používání rašeliny, kvůli kterému mizí rašeliniště, unikátní přírodní skvosty. Když rašelinu dopřejí jen nejnáročnějším kyselomilným rostlinám, jako jsou masožravky nebo azalky, stačí jí zlomek. U ostatních druhů, kterým svědčí nízké pH, jakou jsou velké rododendrony, zahradní brusinky a borůvky, vřesy a vřesovce nebo hortenzie, ji může nahradit kompostovaná kůra nebo jehličnatá hrabanka. Vysoký podíl rašeliny není pro většinu rostlin ani nezbytný, ani přínosný, je chudá na živiny, a pokud vám takový substrát vyschne, vytrvale odmítá pojmout vodu.

redakce, foto Shutterstock