Zdroj: Shutterstock/Petr Szymonik

Jak vznikl šumperák? V Šumperku jich stojí jen sedm a místní jim říkali jinak

Uvádí se, že je jich v Česku na pět tisíc. To by znamenalo, že je jich dvakrát více, než kolik poboček má Česká pošta. Není divu, že domy "šumperáky" zná prakticky každý. Jen málokdo ví, proč nesou právě toto označení.

Oficiální název tedy zní dům typu „V“ a je s ním spojován projektant Josef Vaněk. Nebyl to architekt v pravém slova smyslu – studia v Brně nedokončil. I když mu chyběla teorie, zkušenosti dohnal v praxi.

Vyučil se zednictví u Bati a vzdělání si doplňoval po večerech. Šlo tedy o vzácný případ návrháře, který si dokázal dům jak nakreslit, tak by jej teoreticky zvládl i postavit. 

Řadová zástavba šumperáků která ukazuje jak se tento typ domu rychle rozšířil po celém Československu.

Díky dostupným plánům se šumperák stal jedním z nejrozšířenějších rodinných domů své doby. Tento krasavec byl vyfocen v Postoloprtech. Zdroj: Openverse/Juandev

V samotném Šumperku je jich jen sedm

Proč vlastně „šumperák“? Jednoduše proto, že Vaněk působil v Okresním stavebním podniku (OSP) v Šumperku. Paradoxní je, že v samotném Šumperku se domu říkalo „vaňkáč“, nebo „vaněk“ a v tomto okresním městě jich najdete pouhých sedm. Město na řece Desné se nemůže pyšnit ani historicky prvním domem tohoto typu, ten stojí v sousedním Rapotíně.

Právě v Rapotíně si jej v roce 1967 nechali postavit manželé Kocúrkovi. Šumperák tehdy působil jako zjevení – v záplavě šedivých kostek a tradičních břízolitových fasád nabídl dynamické šikmé linie, které odkazovaly na tehdy tolik populární „bruselský styl“. Z jeho  neobvyklého vzhledu vychází další přezdívka – “televizor”.

Přečtěte si také:
Tmavý panelákový byt působil jako ztělesněná deprese. Po rekonstrukci se proměnil v útulný domov plný světla a rostlin

Moderní bydlení za sto tisíc

Co dělalo šumperák takovým hitem, že lidé stáli před Vaňkovými dveřmi v nekonečných frontách na plány? Byla to především kombinace moderního designu a cenové dostupnosti. Při stavbě svépomocí se dal pořídit zhruba za 100 000 korun, což byl pro mladé rodiny splněný sen.

Dům byl navržen pro moderní život: v přízemí se nacházela vytápěná garáž, sklípek a hospodářské zázemí, zatímco celé patro bylo vyhrazeno pro bydlení.

Ženy si zamilovaly prosklenou stěnu s poličkami, která elegantně oddělovala obývací pokoj od jídelny. Symbolem luxusu byl pak průběžný balkon se šikmými bočnicemi, který dodával stavbě onen nezaměnitelný výraz.

Typický šumperák z období 60. let který byl navržen jako moderní rodinný dům s výrazným balkonem a velkými okny.

Klasický šumperák nacházející se ve Zlatých Horách. Zdroj: Openverse/Stribrohorak

Detektivka s autorstvím

S autorstvím Josefa Vaňka je to ale trochu složitější. Přišli na to až relativně nedávno historici. Předobrazem šumperáku byl totiž tzv. „litovelák“, který už v roce 1959 navrhl architekt Vladimír Kalivoda pro ředitele Brandýských strojíren.

Vaněk si tyto plány pravděpodobně ofotil a upravil je tak, aby byly snazší na realizaci svépomocí. Kalivoda se sice chtěl původně soudit, ale nakonec od toho upustil. 

Zrekonstruovaný šumperák který ukazuje že tyto domy mohou nabídnout zajímavé bydlení i v současnosti.

Na tomto domě v Kardašově Řečici je vidět, že balkon byl úzký a moc příjemné posezení nenabízel. Zdroj: Openverse/ Ludmila Zellner Rotbauerová

Odvrácená strana „televizoru“

Ani šumperák nebyl bezchybný. Projektant sice skvěle odhadl estetické cítění doby, ale některé praktické detaily pokulhávaly.

Ikonické prosklené průčelí sice pouštělo do interiéru spoustu světla, ale zároveň znamenalo akustickou pohromu. Ložnice sousedící s obývákem byla často oddělena jen lehkou stěnou, což výrazně narušovalo soukromí obyvatel.

Kritice se nevyhnul ani samotný balkon – byl sice esteticky efektní, ale příliš úzký na to, aby se na něm dalo pohodlně posedět u kávy.

Mnozí majitelé také bojovali s orientací vstupní terasy, která často směřovala do ulice, čímž ztrácela svou relaxační funkci a stávala se spíše lapačem prachu z projíždějících aut.

Přečtěte si také:
Proč se lidé bojí přízemí? Přehled výhod a nevýhod bez přikrášlování

Dnes je opět v kurzu

V devadesátých letech se na šumperáky pohlíželo s despektem jako na symboly normalizační šedi a nevkusu. Mnoho domů bylo znehodnoceno necitlivým zateplením, výměnou oken za plastová nebo odstraněním typických šikmin.

Dnes se však karta obrací. Mladá generace začíná oceňovat stylovou čistotu těchto staveb a jejich schopnost reprezentovat unikátní kapitolu československé architektury.

Šumperák už není jen „ten starý dům po babičce“, ale stává se ceněným retro kouskem, který – pokud je správně zrekonstruován – dokáže i v 21. století nabídnout velmi originální bydlení. 

Galerie:

Foto: Shutterstock, Openverse
Zdroje:
https://is.muni.cz/th/bj5ow/KOMPLET_thknp.pdfhttps://www.stoplusjednicka.cz/sumperak-zatracovana-i-obdivovana-legendahttps://www.novinky.cz/clanek/bydleni-tipy-a-trendy-kde-se-vzal-sumperak-a-proc-byl-tak-oblibeny-40314682

Kategorie: Design interiérů Návštěvy domů
Tagy: retro design retro nábytek
Sdílejte článek

Diskuze