Starý větrný mlýn proměnili v rodinné bydlení. Řešili náročnou dispozici i výslednou formu, aby nadále zapadal do venkovské krajiny
Polští architekti Michał Kucharski a Tomasz Padło v rámci mezinárodní soutěže „Současný dům 2014 – venkovský dům“ představili projekt rekonstrukce větrného mlýna. Tehdy ještě netušili, že za několik let se jejich projekt stane podkladem pro rekonstrukci starého větrného mlýna v Lublinu. Jejich díla si totiž všiml majitel takovéto stavby a k jeho údivu soutěžní návrh zahrnoval úpravy, které potřebovala i jeho nemovitost.
Stará cihlová chalupa se slaměnou střechou dostala po sto dvaceti letech nový život
Cihlovou chalupu se slaměnou střechou na německém pobřeží, asi sedm kilometrů od dánských hranic, postavili farmáři či rolníci z nedalekého panství koncem 19. století. Dnes je jí přibližně sto dvacet let a dostala nový život. Důsledně rekonstruovaná stavba s moderním interiérem stojí na malém trojúhelníkovém pozemku obklopeném ječmenovými poli s výhledem na přírodní rezervaci Geltinger Birk, kde mezi močály stále žijí divocí koně a jeleni.
Opravdu stačí pro skvělý zážitek z bydlení dvanáct metrů čtverečních?
Krása je subjektivní, kvalita ne. Tak zní motto italského architektonického ateliéru llabb, který v roce 2013 založili Luca Scardulla a Federico Robbiano. Jednou z nejnovějších realizací šikovných architektů je poustevna – dřevěné obydlí pro poustevníka osazené do horského svahu. „Hermitage Cabin“ je oázou klidu a splynutí s přírodou.
Poctu lokální venkovské architektuře vyjádřili novostavbou dvoupodlažní chaty
Krásné přírodní prostředí lokality Ulvik v západním Norsku si vyžádalo citlivý přístup architektů, kteří měli na pozemku u zálivu navrhnout dvoupodlažní chatu. Rozhodli se vzdát poctu lokální venkovské architektuře. Jako inspiraci použili díla slavného švýcarského architekta Rudolfa Olgiatiho, který v polovině 20. století rozvinul syntézu mezi stavebními tradicemi klasické řecké architektury a modernou.
Navzdory velké podlahové ploše nepůsobí novostavba majestátně. Jak dosáhli tak velké podlahové plochy domu, a nezničili zahradu?
Představy investorů o budoucích domech jsou různé. Zatímco jeden chce co nejmenší podlahovou plochu a nechá vyniknout zahradu, jiní potřebují více místa v interiéru. Ani spolupráce s architekty nebývá vždy ideální. V případě novostavby rodinného domu v Ivance pri Dunaji tomu bylo jinak. I díky příjemné a otevřené komunikaci mezi autory návrhu z ateliéru KCA a investorem vznikla působivá stavba.
Překlady Ytong? Široký sortiment, snadná montáž a vysoká přesnost
Nabídka překladů pro zdivo z pórobetonu Ytong a vápenopískových tvárnic Silka je široká a kromě nosných a nenosných překladů Ytong v ní najdete i prefabrikované betonové překlady, U profily, vyztužené nenosné UPA profily či žaluziové kastlíky.
Jak připravit střechu na zimu
Zima dokáže střechu pořádně prověřit – vydatné deště, mráz a sníh spolehlivě odhalí nekvalitní materiály či zfušovanou realizaci, a i drobné nedostatky nebo poškození dokážou způsobit pořádnou „paseku“. Střechu proto před zimou důkladně zkontrolujte, můžete tak předejít vážným problémům.
Chatu postavili z materiálů, které vydrží stovky let. Jejich hlavním heslem byla udržitelnost a dlouhá životnost
Trend udržitelnosti nutí stále více architektů uvažovat v projektech o materiálech, které jsou nejen přírodní a snadno rozložitelné, ale též dlouho vydrží. Nejlépe bez potřeby speciální údržby. Takto k projektu chaty přistupoval i architekt z ateliéru Fjord Arkitekter – Finn Magnus Rasmussen.
Po letech v karavanu si konečně postavili vysněný dům zařízený přírodními materiály
Pětičlenná rodina, která delší dobu žila na cestách v karavanu, snila o domě na venkově. Našli si krásný pozemek s olivovým hájem. Podobu domu navrhl architekt Alon Ben Nun, o jeho vnitřní zařízení a atmosféru se postarala izraelská interiérová designérka s mezinárodními zkušenostmi Keren Gans. Díky přírodním materiálům, uměleckým dílům a luxusnímu nábytku proměnila stavbu ve splněný sen rodiny.
Rekonstrukce trvala celých deset let! Na jednom z nejkrásnějších míst Vysočiny dnes stojí dům, který je hotovým uměleckým dílem!
Ačkoliv dnes nemají České Milovy – část obce Křižánky – více než padesát domů, jejich historie je bohatá, hlavně co se týče řemesel. Obec Milovy založili dělníci z nedaleké železářské huti, kteří si tu postavili první domy. V roce 1835 v místních lesích přibyla sklářská huť (výrobky vyváželi i do vzdáleného zahraničí) a s ní další domy, škola, pekárna a obchody. Přesně z tohoto roku pochází i obydlí sklářského mistra, které precizně zrekonstruovali architekti Aleš Papp a Magdalena Pappová.
