Cihla, beton, nebo dřevo? Jak vybrat materiál na obvodovou konstrukci domu

Jak si vybrat materiál na obvodovou konstrukci?

Odpovídá Ing. Mgr. art. Daniel Šubín,
jednatel a architekt Ateliér BAAR, s. r. o.

Se kterými materiály dostupnými na našem trhu lze dosáhnout nízkoenergetického a pasivního standardu rodinného domu?

Nízkoenergetického standardu lze dosáhnout v podstatě s každým dostupným materiálem. Je to jen otázka tloušťky tepelné izolace, která závisí na zvolené obvodové nosné konstrukci. Ta může být standardně zděná (keramické, pórobetonové nebo vápenopískové cihly či kvádry), z monolitického betonu (železobetonová stěna bez skrytého bednění, respektive s ním) nebo realizovaná pomocí stále vyhledávanějších obvodových konstrukcí na dřevěné bázi (prefabrikované stěny nebo sloupková konstrukce realizovaná přímo na stavbě). Nízkoenergetického standardu lze dokonce dosáhnout i u „kontejnerových“ staveb (modulové architektury) a ocelových skeletů, všude je však potřebné dbát hlavně na eliminaci tepelných mostů.

Pasivní standard domů je spíše věcí správně zvolené technologie, optimálně vypracovaného architektonického návrhu a precizní realizace stavby (hermetické utěsnění spár a prostupů obvodovými konstrukcemi). U EPD (energeticky pasivních domů) tedy není rozhodující, jaké materiály se při stavbě použijí, ale jak dokonale se stavba zvládne z hlediska řemeslných prací a jaká ekonomicky rentabilní technologie se nakonec zvolí (rekuperace, tepelná čerpadla, solární a fotovoltaické články, malé větrné elektrárny a podobně).

Skladba obvodové stěny:
Porotherm 30 Profi, kontaktní tepelněizolační systém s tloušťkou 10 cm, tepelná izolace NOBASIL FKD, povrchová úprava – silikátová omítka JUB, tepelný odpor R = 4,66 m2 . K/W

Skladba obvodové stěny: Ytong P2-400, kontaktní tepelněizolační systém s tloušťkou 10 cm, tepelná izolace Nobasil FKD, povrchová úprava – silikátová omítka Baumit, tepelný odpor R = 5,67 m2 . K/W

Systém pero + drážka
Systém pero + drážka a praktické úchopové kapsy usnadňují osazování tvárnic. Tento systém umožňuje nanášet maltu jen do ložné spáry, přičemž styčná spára zůstává nevyplněná.

Jaké jsou výhody, případně nevýhody tradiční zděné konstrukce a lehké dřevěné konstrukce?

Rozdíl spočívá hlavně v technologickém procesu výstavby, tedy v samotném používání mokrých a suchých procesů. I když na trhu se už objevují zdicí systémy (s použitím PUR pěny), které chtějí právě tuto nevýhodu odstranit, zatím se to „daří“ jen u svislých prvků. Je třeba říci, že ani v případě dřevostaveb se nevyhneme mokrým procesům, jelikož chceme, aby stavba měla v sobě i nějaké akumulační prvky. „Startovací čára“ je v podstatě stejná a je jí základová konstrukce. Zatímco u dřevostaveb obvykle postačuje jen základová deska, u zděných konstrukcí je potřebné dělat i základové pásy (u sloupů základové patky). Další výstavba už závisí na navrhovaném počtu podlaží, kde dřevostavba v rychlosti jednoznačně vede. Zkrácení délky trvání montážních prací zároveň šetří vynaložené náklady. U zděné stavby se musí čekat na zatvrdnutí betonových směsí v horizontálních prvcích, i když se používají vložkové nebo jiné prefabrikované systémy. Na druhé straně u dřevostaveb není uváděný počet podlaží až tak úplně neomezený, ačkoli se už objevily první návrhy na „dřevěný mrakodrap“. To však už s tématem rodinných domů příliš nesouvisí.
Když to shrnu, výhodou dřevostaveb je rychlost výstavby (hrubé stavby), možnost nepřetržitého stavebního procesu (i v zimním období) a o něco lepší manipulace na stavbě. Naopak, tato „jednoduchost“ výstavby, respektive stavebního objektu jako takového, se musí kompenzovat, aby měl objekt i nějaké akumulační vlastnosti a přirozenou vnitřní vlhkost, což v případě klasických staveb ze zdicích tvarovek není potřebné. Další rozdíl je i v „uhlíkové stopě“, ale to je už na delší odpověď. V každém případě dřevostavby dokážeme recyklovat, což je v současnosti, kdy se stále častěji hovoří o trvalé udržitelnosti, velmi důležitý faktor. Navzdory tomu zděná výstavba na našem stavebním trhu zatím stále převládá. Souvisí to i se zbytečnými předsudky, které se týkají protipožárních a statických vlastností, a také se zvyky a lokálními tradicemi.

Tepelné mosty

Jsou místa v konstrukci, kde pro tvar budovy nebo oslabení tepelné izolace dochází ke zvýšenému úniku tepla (a ochlazování povrchu) – jsou to například rohy domu, sloupy ve stěně, balkóny… Je třeba se jim vyhnout nebo je co nejvíce zmenšit – pokud se to zanedbá, vedle výrazného zvýšení potřeby tepla na vytápění hrozí i kondenzace vlhkosti na ochlazovaných plochách a riziko vzniku plísní.

Na koho se mohou lidé obrátit, pokud potřebují pomoc, respektive nejsou přesvědčeni o správnosti výběru materiálu na obvodovou konstrukci jejich rodinného domu?

V současnosti je takovou všeobecnou „autodidaktickou pomůckou“ samozřejmě internet. Najdeme tam rady ohledně své zdravotní diagnózy, různé právní odpovědi a kličky či přesvědčivé rady například i typu, která stavební konstrukce či materiál je nejvhodnější – jakou má tepelnou vodivost, nasákavost, pevnost, akumulační schopnosti a v současnosti i trvalou udržitelnost, tedy možnost recyklace. A to vše v poměru cena – výkon. Jako laik se tak můžete stát „odborníkem“ i v této specifické oblasti. Potom je to už na individuálním rozhodnutí jednotlivce, zda uvěří svým získaným vědomostem a jak s nimi naloží. Buď se z něj stane odvážný stavitel a někdy i projektant – architekt vlastního domu (rekonstrukce), nebo odborně zdatný klient při konzultacích o projektu, respektive realizaci vysněného „hnízda“. U obou zvolených cest se najdou dobré i špatné příklady. Vhodným poradcem mohou být i různé odborné časopisy, respektive konzultace s konkrétními dodavateli materiálů a konstrukcí nebo i osobní setkání přímo s architektem či projektantem. Podle mých zkušeností je však nejdůležitějším výběrovým atributem samotná (dobrá i špatná) reference a osobní sympatie k ní, která nakonec nakloní misky vah. Každý jsme jiný. Máme různá auta, jinak se oblékáme, líbí se nám odlišné domy a preferujeme různé materiály – naštěstí. Je už na každém jednotlivci, ať se rozhodne, v čem chce žít a od koho si nechá poradit. Neměli bychom však přitom zapomínat na už zmiňovaný osobní zážitek, který nám často dokáže nabourat naše předsudky, změnit názor, nebo naopak potvrdit do té doby ještě jen imaginární představy o našem budoucím domě.

Skladba obvodové stěny:
Ytong P2-400, kontaktní tepelněizolační systém s tloušťkou 10 cm, tepelná izolace Nobasil FKD, povrchová úprava – silikátová omítka Baumit, tepelný odpor R = 5,67 m2 . K/W

Pasivní dům z betonu? Proč ne!

Je obecně známo, že pro pasivní domy je nejvýhodnější takový obvodový plášť, který dokáže zajistit dostatečnou tepelně-izolační funkci při co nejmenší celkové tloušťce obvodové stěny. Tomuto požadavku plně odpovídá například betonová stěna tloušťky 120 mm, která  s vrstvou  tepelně-izolačního pěnového polystyrenu tloušťky 300 mm vytváří obvodový plášť celkové tl. 420 mm při součiniteli prostupu tepla U = 0,114 kW/(m².K). Tloušťka stěny z cihel tloušťky 300 mm s pěnovým polystyrenem tloušťky 200 mm při  srovnatelném U = 0,113 kW/(m².K) a alespoň přibližně odpovídající únosnosti představuje celkovou tloušťku obvodového pláště 500 mm. Na první pohled nepříliš významný rozdíl v tloušťce 80 mm ve skutečnosti znamená mnoho. Jednak představuje úsporu obytné plochy, která u rodinných domků představuje výměru několika m² na podlaží  a současně tato zvětšená plocha zlepšuje  tolik sledovaný parametr výsledné energetické náročnosti domu, a to vzhledem k tomu, že energetická náročnost se vztahuje právě k této vnitřní obytné ploše.
zdroj: www.pasivnidomy.cz

Fasádní deska SMARTwall

Velmi důležitou součástí dřevostavby je tepelná izolace. Tvoří výplň obvodových a vnitřních stěn, čímž přispívá k požadované tepelné pohodě v interiéru, zvukově izoluje od okolí a zvyšuje požární odolnost domu. Fasádní minerální desky jsou vyrobené z přírodních surovin (čedič, dolomit), a proto jsou vhodné na zateplení obvodových stěn u dřevostaveb. Kromě standardních výhod, jakými jsou vynikající propustnost vodních par, účinná ochrana budovy před požárem nebo tlumení hluku z okolí, je dalším přínosem jejich tvarová stálost. Minerální izolace mají téměř nulovou tepelnou roztažnost, a tak ani změny teplot nezpůsobují žádné změny – desky si zachovávají stálý tvar i rozměr. Fasádní deska SMARTwall s povrchovou úpravou šetří čas i peníze, zkracuje a zjednodušuje samotnou realizaci.

Obvodové zdivo: Porotherm 30 Profi
Materiál: keramická pálená tvarovka
Rozměry: 250 × 300 × 249 mm
Tepelný odpor*: R = 2,03 m² . K/W
Součinitel prostupu tepla*:
U = 0,44 W/(m² . K)

Obvodové zdivo: Ytong P2-400
Materiál: pórobetonová tvárnice
Rozměry: 375 × 249 × 599 mm
Tepelný odpor*: RU = 3,71 m² . K/W
Součinitel prostupu tepla*: U = 0,269 W/(m² . K)

* Neomítnuté zdivo

Připravila Andrea Dingová
FOTO A ODBORNÁ SPOLUPRÁCE Ateliér BAAR, Drevstav Slovakia
ZDROJ časopis HOME, JAGA MEDIA, s.r.o.