Mladá rodina se vrátila ke kořenům
„Čím déle jsme bydleli v panelákovém bytě, tím více v nás vzrůstala jistota, že takto bydlet do budoucna nechceme. A tak jsme spustili akci Návrat ke kořenům. V malebné vesničce Podvihov, která je blízko města Opava, a která je rovněž rodnou vesnicí mé manželky, jsem si již při prvních rande vyhlédl pozemek, o kterém jsem snil. Nezůstalo však jen u snění a za pár let na tomto místě vyrostl dům, který je postaven z Ytongu. Nepostavili jsme však jen dům, zasadili jsme také strom a narodil se nám syn. Je snad něco víc?“
Úvodní slova pana Petra a jeho paní, majitelů domu ve vesnici Podvihov, mluví za vše, a spěchajícímu čtenáři by možná mohla stačit. Zajímavý je však celý příběh.
Oba manželé vyrůstali v rodinných domech, ale když chtěli spolu zkusit společně bydlet, pořídili si v Opavě byt. A tam poměrně brzy zjistili, že tento typ bydlení není pro ně. Od začátku to brali jako řešení na přechodnou dobu. Od počátku tak mysleli na vlastní rodinný dům. Nejdříve hledali v jednotlivých městských částech Opavy a s výběrem pozemku nijak nespěchali. Hledání věnovali přibližně tři roky, přesto na nic, co by jim vyhovovalo, nenarazili. Pak okruh kolem Opavy rozšířili a vytipovali si několik lokalit, které přicházely v úvahu. Zjistili si vlastníky vybraných pozemků a zda je na nich možné stavět. Pak majitele navštívili, projevili zájem a vysněný pozemek byl jejich.
Zdroj: Xella
Pan Petr si jako profesionál ve stavebnictví navrhl celý dům sám. Finální podoba je třetí verzí původního projektu. Dům společně s manželkou podrobně přemýšleli, a tak jak nechtěli uspěchat volbu pozemku, pečlivě přemýšleli i vnitřní a vnější podobu svého budoucího domova. Majitel domu si k roli autora projektu přidal ještě funkci technického dozoru investora a osobně řídil celý proces výstavby. Jednotlivé etapy realizovaly vybrané specializované firmy, jejich koordinaci zajišťoval pan Petr.
Zdroj: Xella
„Když jsme hledali výslednou podobu našeho domu, věděli jsme, že chceme energeticky úspornou stavbu. Uvažovali jsme i o pasivním domě, ale řešení s cca 35 cm izolačního polystyrenu nám navozovalo bydlení v polystyrenové krabici. Ani ekonomicky nám to nepřipadalo výhodné. Dům bez zateplení byl ostatně hlavním důvodem, proč jsme pro stavbu vybrali Ytong a jeho tvárnice Ytong Lambda YQ.
Zdroj: Xella
Jediný polystyren, který na domě máme, je v podlaze, na střeše a kvůli členitosti fasády i na několika detailech fasády.“ Vysvětlují manželé a dodávají: „S vybraným řešením jsme velmi spokojeni, dům je vytápěn elektrickým sálavým podlahovým vytápěním a jeho provozní náklady jsou nižší, než byly v našem opavském panelákovém bytě 2+1.“
Zdroj: Xella
Dům je kompletně postaven z materiálu Ytong a důvodů pro jeho volbu měl pan Petr hned několik. Díky své profesi projektoval rodinné domy a v rámci kontrolních dnů navštěvoval rozestavěné domy. U Ytongu si také cenil, že je to homogenní materiál, který bez ohledu na jeho orientaci a uložení ve zdi nemění své vlastnosti. „Navíc jsem chtěl, aby to co nejjednodušší měla i realizační firma. Z mých zkušeností jsem věděl, že stavební firmy mají Ytong rády a umí s ním pracovat.“
Zdroj: Xella
Kromě tepelněizolačních tvárnic Ytong Lambda YQ dbal pan Petr i na další prvky, které sníží energetickou náročnost domu. Důkazem je například použití vnější tepelněizolační omítky Ytong, která je vyvinutá speciálně pro tepelněizolační tvárnice Ytong a zvyšuje tepelněizolační vlastnosti stěn domu.
Zdroj: Xella
Dům s podlahovou plochou 107 m2 je přízemní, centrem je kuchyň s jídelnou a obývacím pokojem. Pro děti jsou k mání dva dětské pokoje, rodiče mají ložnici s šatnou. Samozřejmě nechybí koupelna a technická místnost, vstup se šatnou a pracovní kout. Součástí domu je i dvougaráž s dílnou a úložným prostorem. Hosté a přátelé mladých manželů se pravidelně podivují, jak účelně a funkčně uspořádali manželé interiér domu. „Když k nám přijdou návštěvy, často se diví, kolik tady máme na dané ploše místnosti, a jak je dům prostorný,“ uzavírá své vyprávění pan Petr.
Zdroj: PR článek společnosti Xella
