Vytápění v roce 2015 aneb co musíte vědět o nových predpisech

Jak to začalo

Všechny tyto předpisy mají společné kořeny v tzv. Kjótském protokolu k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu, který byl přijat v prosinci roku 1997. Obsahem tohoto protokolu jsou cíle ekonomicky vyspělých států a jsou zde vymezeny způsoby jejich možného plnění. Členské země se v Protokolu zavázaly do konce prvního kontrolního období (2008–2012) snížit emise skleníkových plynů nejméně o 5,2 % ve srovnání se stavem v roce 1990. V prosinci 2012 byl schválen dodatek, kterým bylo potvrzeno pokračování Protokolu a jeho druhé kontrolní období, které bylo stanoveno na osm let (2013–2020). V rámci druhého kontrolního období se část zemí zavázala přijmout nové redukční závazky, které by měly přispět ke snížení emisí skleníkových plynů o nejméně 18 % pod úroveň roku 1990. Evropská Unie a její členské státy se zavázaly snížit do roku 2020 emise skleníkových plynů o 20 % v porovnání s rokem 1990, navýšit o 20 % využití energie z obnovitelných zdrojů a o 20 % snížit spotřebu energie.

20-20-20

Směrnici s tímto názvem obvykle zmiňujeme spíše v souvislosti s podmínkami pro výstavbu nových budov (zjednodušeně řečeno: nové domy po roce 2020 by měly být postaveny v pasivním standardu). Na související předpisy je potřebné se dívat v širších souvislostech. Evropská unie vydala směrnice pro stanovení požadavků na ekodesign a označování výrobků spojených se spotřebou energie. Směrnice ErP 2009/125/ES určuje všechna kritéria pro navrhování výrobků šetrných k životnímu prostředí a definuje minimální požadavky na energetické a environmentální charakteristiky výrobků, které spotřebovávají energii. Směrnice o označování spotřeby energie na štítcích 2010/30/ES stanovuje povinnost označit každý výrobek energetickou třídou, účinností a jinými technickými parametry. Účinky souvisejících předpisů – Nařízení EU se však začnou projevovat až od 26. září letošního roku, data povinné aplikace minimálních požadavků ErP a Označování energetickými štítky.

Tepelné zdroje nově

Nařízení Komise (EU) 813/2013 se týká kotlů, kombinovaných kotlů, tepelných čerpadel s tepelným výkonem max. 400 kW a kogeneračních jednotek s elektrickým výkonem do 50 kW. Nařízení Komise (EU) 814/2013 se týká ohřívačů vody s tepelným výkonem max. 400 kW a zásobníků teplé vody s užitným objemem max. 2000 l. Tyto předpisy představují energetickou účinnost v jiném pohledu, než jak ji známe a jak byla doposud vyjadřována. V režimu vytápění přibylo slovíčko sezonní, správným označením je tedy nyní „Sezonní energetická účinnost vytápění“, což je jakýsi průřez funkcí a chováním výrobku v různých režimech chodu včetně odstávky.

Nařízení Komise (EU) 811/2013 se týká kotlů, kombinovaných kotlů, tepelných čerpadel s tepelným výkonem nejvíce 70 kW a kogeneračních jednotek s elektrickým výkonem do 50 kW. Nařízení Komise (EU) 812/2013 se týká ohřívačů vody s tepelným výkonem nejvíce 70 kW a zásobníků teplé vody s užitným objemem nejvíce 500 l. Tato nařízení navazují na ekodesignovou směrnici a v něm uvedená minimální požadovaná kritéria, která se dále rozvádějí do škály tříd podle dosahované úrovně účinnosti.

Kotel Victrix superior 32 a příklad energetického štítku u kondenzačního kotle na vytápění a ohřev TUV

1 Název výrobce
2 Název typu výrobku
3 Funkce vytápění
4 Funkce ohřevu TUV
5 Velikost (kapacita dodávky vody)
6 Energetická třída funkce ohřevu TUV
7 Energetická třída funkce vytápění
8 Hladina hluku (při vytápění)
9 Tepelný výkon (při vytápění)

Štítek uvádí, že kotel nabízí funkci vytápění a výrobu teplé užitkové vody. Třída energetické účinnosti bere do úvahy účinnost přístroje a spotřebu elektrické energie. Speciálně pro funkci vytápění se bere do úvahy sezonní průměr účinnosti při 100 % a 30 % tepelného zatížení, měřených za podmínek stanovených normami EN 15502, ke kterým se připočítávají některé opravné faktory.
Označení velikosti, které následuje za symbolem označujícím funkci ohřevu TUV, označuje kapacitu dodávky teplé užitkové vody zařízením. V příkladě (velikost L), je průtokový ohřev TUV středně vysoký, přibližně 12–15 l/min s ohřevem vody o ΔT 30 °C.

Požadavky na sezonní energetickou účinnost

Od 26. září 2015 nesmějí výrobci vyrábět a uvádět na trh palivové kotlové ohřívače pro vytápění vnitřních prostorů a palivové kotlové kombinované ohřívače o jmenovitém tepelném výkonu ≤ 70 kW s nižší sezonní energetickou účinností než 86 %. Výjimkou jsou kotle typu „B1“ o jmenovitém tepelném výkonu ≤ 10 kW a kombinované kotle typu „B1“ o jmenovitém tepelném výkonu ≤ 30 kW. Kotle s otevřenou spalovací komorou („B1“) musí splnit minimální sezonní energetickou účinnost vytápění 75 % a dále musí být splněn požadavek Evropské unie na instalaci tohoto typu kotle do stávajících bytových jednotek do společného kouřovodu a každý plynový kotel „B1“ musí být vybaven vlastní komínovou klapkou. Vzhledem k této podmínce je přenesena povinnost zajistit splnění tohoto způsobu instalace na instalační firmu, nikoli na výrobce.

U palivových kotlových ohřívačů pro vytápění vnitřních prostorů a kombinovaných ohřívačů o jmenovitém výkonu > 70 kW a ≤ 400 kW platí minimální sezonní energetická účinnost vytápění 86 % při 100% jmenovitém tepelném výkonu a minimálně 94 % při 30 % jmenovitého tepleného výkonu.

Třídy sezonní energetické účinnosti vytápění (ηs v %) u ohřívačů, s výjimkou nízkoteplotních tepelných čerpadel a ohřívačů pro vytápění vnitřních prostorů s tepelným čerpadlem pro nízkoteplotní aplikaci.

Štítky, znovu štítky

Aby byla zajištěna pokud možno nejjednodušší informovanost koncových spotřebitelů o plnění minimální energetické účinnosti ohřívačů, zavádí Evropská unie povinné označování spotřebičů energetickými štítky. Směrnice pro energetické štítky (2010/30/EU) se vztahuje na výrobky spotřebovávající energii a jejím záměrem je standardizovat způsob označování energetickými štítky a způsob uvádění normalizovaných informací o výrobku.

Označování sestav

V příkladě je kombinovaný kondenzační plynový kotel, ve kterém je integrovaný solární systém připravený na připojení k solárnímu kolektoru. Do sestavy byl zapojen také modulační termostat s venkovní sondou. Počáteční energetická třída odpovídá třídě spotřebiče, která je deklarovaná výrobcem a uvedená na štítku výrobku. Součtem účinností kotle a za přispění dalších komponentů je možné dosáhnout vysoké třídy energetické účinnosti.

Konfigurace uvedená v příkladu, se spotřebičem třídy A pro obě funkce, dosáhne třídy A+ pro vytápění a třídy A+++ (maximum) pro ohřev teplé užitkové vody.
Sestavy mohou být dodávané už s nalepeným štítkem od jednoho výrobce, nebo mohou být poskládané distributorem (například prodejcem nebo instalatérem).
Výpočet přínosu jednotlivých prvků a sezónní výkon, přiřazení celkové energetické třídy a stejně tak vyplnění štítku se přenechává tomu, kdo navrhuje sestavu (výrobce nebo distributor).

TEXT Jaroslav Kukla, IMMERGAS
FOTO ARCHIV VIPSGAS
ZDROJ časopis HOME, JAGA MEDIA, s.r.o.