5 situací, kdy zahrada potřebuje v zimě vaši pomoc

Že zimy nejsou, co bývaly, potvrzuje nejen letošní rok. Krajina zapadaná sněhem vypadá nejen romanticky, ale také vytváří podmínky, v nichž může příroda i zahrada odpočívat. Pamatujete si, kdy taková zima byla naposledy? V posledních letech se člověk spíš potýká s kolísáním teplot v rozmezí i několika desítek stupňů, více než s metry těžkého sněhu zahrádkáři bojují spíš s holomrazy. Skoro všude je nedostatek vody. Proto neplatí, že v zimě se o zahradu starat nemusíte. Musíte. Ale víte, jak správně na to?

Teplé počasí, velké kolísání teplot, holomrazy a závěje těžkého mokrého sněhu – to jsou situace, kdy byste měli i v zimě opustit pohodlí vytopeného obývacího pokoje a jít zkontrolovat zahradu, případně napravit škody, které zde počasí napáchalo. Zde jsou rady, jak se vyrovnat s těmi nejčastějšími.

1. Nezapomínejte zalévat

Dlouhý teplý podzim na první pohled žádnou katastrofou není, naopak ho zahradníci považují spíš za výhodu. Jen zvolna vychládající půda dovoluje neustále vysazovat dřeviny, trvalky a cibuloviny klidně až do konce listopadu. Například podzimnímu česneku dělá takové počasí a co nejzazší termín výsadby dobře. Snižuje se totiž riziko, že ho napadnou houbové choroby a naopak zvyšuje se šance na jeho dobré přezimování. Pomalu přicházející zima dává šanci na výborné zakořenění i ovocným stromkům, které jste vysadili později na podzim.

Ovšem problém může nastat, pokud máte zahradu už uklizenou, zavřeli jste a vypustili vodu a vše připravili na období vegetačního klidu, kdy se o ni nebudete starat. Nejde to. Platí, že pokud teploty neklesají pod čtyři až pět stupňů a neprší, je nutné stále zalévat – pravidelně a v malých dávkách -, bez ohledu na to, zda je začátek prosince nebo konec ledna. To platí nejen pro dřeviny, živé ploty, skalky nebo trvalky, ale i stálezelené rostliny v kontejnerech.

2. Pozor na exotické krásky

Teplejší zimy přispěly k tomu, že se mnozí majitelé pustili i do pěstování rostlin cizokrajného původu, které ale mají dost odlišné nároky od domácích dřevin. Mírné zimy bez ohrožení přečkají rostliny, které by jinak bylo třeba složitě chránit – třeba zplododěr, smokvoně, zmarliky, blahočety nebo jiné dřeviny teplejšího pásma. Ovšem stačí pár dnů s teplotami hodně pod nulou a zmrznou. Tuzemské ale přežijí, protože jsou lépe vybaveny nejen na přezimování v mrazech, ale hlavně na kolísání teplot. Při náhlém návratu zimy tedy nezmrznou, pokud se to stane, často na jaře obrazí ze spících pupenů. Je tedy dobré nejen vybrat pro choulostivější rarity chráněné místo a na pokles teplot je připravit, a také se rozhodně nezbavovat těch domácích, abyste nemuseli na jaře dosazovat polovinu nových.

3. Když je sněhu moc

Velké množství těžkého sněhu, zvlášť když napadá během několika dnů nebo dokonce jen hodin, dělá problémy zvlášť jehličnanům, které jsou kompaktnější, a sníh na nich tedy leží větší vahou. Škody jsou skoro vždy nevratné, jehličnany špatně a velmi dlouho nahrazují polámané výhony. Pokud tedy začíná sněžit a meteorologové slibují, že to jen tak brzo neskončí, je nutné vzrostlé stromy svázat provázkem, nikoli ale příliš natěsno. Příliš stažené jehličí uvnitř snadno žloutne a opadává. Pomůže i sklepávání těžkého sběhu bidlem – tento jednoduchý zásah se doporučuje u listnatých dřevin, které jsou řidší a polámané větvičky by je viditelně hyzdily, například u tamaryšku či magnólie. Další místo, kde není sníh vítán, jsou skalničkové partie s polopouštními rostlinami a cibulovinami, které potřebují sucho i v zimě.

Jinak pamatujte na to, že sníh v zimě je normální a potřebná věc, že jde o vodu, bez níž se zahrada neobejde. Přesuňte ho tedy z cest, vjezdů a parkovacího stání tam, kde nevadí a naopak je žádaný – na užitkové záhony, pod dřeviny nebo na trávník.

4. Holomrazy ohrožují hlavně dřeviny

Holomrazy špatně snášejí všechny rostliny mírného pásma, největším nebezpečím jsou pro stálezelené dřeviny, které se mohou popálit nebo uschnout. Po celý podzim je tedy třeba je čas od času zalévat, aby byly před příchodem opravdové zimy v kondici. Lépe jsou na tom naopak nízké trvalky, které chrání na záhonech opadané listí. Proto pozor, neshrabujte na podzim zahradu příliš dočista, možná jí tím škodíte. Pokud už jste to udělali, lze to napravit tím, že ho vrátíte zpět, nebo ještě lépe ozimé užitkové rostliny zakryjete nejčastěji netkanou nastýlkovou textilií. Tu, na rozdíl od listí, nerozfouká vítr. Při nastýlání se chrání nikoli rostliny jako takové, ale spíše půda a kořeny v ní – ty jsou pro každou rostlinu klíčové. Pokud máte na terase rostliny vysazené do kontejnerů, chránit musíte i ty, ačkoli jde o odolné domácí druhy.

5. Solení je pohodlné, ale…

Škodit zahradě může nejen nestandardní počasí, ale i vy sami. Také berete do ruky automaticky posypovou sůl, pokud vám začnou klouzat chodníky kolem domu, protože je na nich vrstva ledu či udupaný sníh? Sice chráníte své zdraví, ale ničíte rostliny. Solení ničí strukturu i chemické složení půdy, na které potom rostou jen určité odolné druhy halofytních, tedy slanomilných rostlin. Vybavte si tedy zahradu pořádnými košťaty a hrably na sníh a dejte přednost mechanickému odstraňování. Často používané plochy, jako jsou vchod do domu či vjezd do garáže, můžete vybavit elektrickými topnými kabely. To je opatření sice stavebně náročnější a dražší, ale velmi účinné a spolehlivé. Na solení prostě na zahradě zapomeňte.

Foto profimedia.cz, Shutterstock

Další informace najdete v prosincovém vydání magazínu Flóra.