7 pravidel pro pěstování jahodníků

Doba výsadby – podzimní termín v srpnu a září potřebují hlavně prostokořenné sazenice. Balíčkovaná sadba (multipaky) se může sázet prakticky kdykoli – to se týká i kvetoucích sazenic – pokud je zálivkou zajištěna dostatečná vlhkost půdy. Zkracování kořenů před výsadbou se dělá u prostokořenných sazenic a frigo sazenic.

Typ výsadby – pokud se rozhodnete pro výsadbu na hrůbky, je nutné pozemek upravit už dva tři týdny před výsadbou, aby se profil nakypřené půdy trochu sesedl. Teprve potom se natahuje netkaná textilie a začíná se s výsadbou rostlin. Předstih je nutný i při přípravě výsadby v rovině, příliš kyprá půda obsahuje hodně vzduchu a kořeny v ní mohou zaschnout. Opožděné slehnutí půdy má za následek rovněž vytažení srdéček vysazených rostlin nad úroveň půdy a jejich špatné přezimování.

Náročnost na péči – zahradní jahodníky jsou na péči náročné, z toho důvodu se nehodí třeba na chaty či chalupy, kde je víkendový režim. Sem přednostně vysaďte měsíční jahodníky, které neodnožují, plodí dlouho do podzimu a není třeba je každé dva tři roky vysazovat znovu. Plody také neleží na zemi a tak nelákají slimáky.

Půda – jahodník potřebuje lehčí půdu s mírně kyselou reakcí. Na takové půdě tvoří zdravé kořeny a plody rychle dozrávají. Velmi těžko snáší půdy těžké, s vyšším obsahem jílových částic. Tento typ půdy poznáte je i podle toho, že se snadno rozbaȟňuje a na jaře zůstává dlouho studená. Je-li vaše půda taková, vysaďte si jahodníky raději do samozavlažovacích truhlíků s vhodnějším substrátem, na záhonech bude úroda velmi špatná. V těžkých půdách trpí jejich kořeny chorobami a porost rychle ztrácí na vitalitě.

Choroby – pokud vyberete slunné stanoviště s proudícím vzduchem, nejsou jahodníky na infekci listů moc citlivé. Hodně udělá správný spon výsadby a průběžná péče v sezoně, která porost zbavuje odnoží a starých, suchých a nezdravých listů. Porost s listy zasaženými nejrůznějšími typy skvrnitostí je možné po sezoně i pokosit kosou a ošetřit fungicidem, tak rostliny povzbudíte k vytvoření nových, zdravých listů.

Škůdci – horším než proklínaní slimáci a plži jsou květopas jahodníkový a roztočík jahodníkový. První z nich je vývojem vázán na půdu, což velmi ztěžuje účinný zásah. Při silném výskytu je lepší porost zrušit a založit jinde. Prevence v podobě sbírání nakousnutých poupat problém neřeší, jen udržuje míru napadení. Roztočík přenáší virózy, které nejsou léčitelné. Ochranou je hlavně zdravá, certifikovaná sadba. Ošetření porostu akaricidy proti škůdci je možné, ale i v tomto případě je lepší začít znovu.

Hnojení – dostatek živin v půdě je zárukou vysoké úrody, ale pozor – jahodníky nesnášejí chlór, který je častou součástí běžných průmyslových hnojiv. Buď se spolehněte jen na kvalitní kompost, nebo jiná organická hnojiva, která volný chlor neobsahují, nebo si hlavně pro přihnojení před kvetením vybírejte zásadbě výrobky bez chloru. Někteří výrobci už často hnojiva přímo označují „na jahody“ ( například Biomin pro jahody, Cererit, Hoštické hnojivo). Tím se už rozumí, že neobsahují sloučeniny s chlorem. Ten bývá obsažen v draselných solích nebo základním NPK, tedy hnojivech syntetických, která se používají hlavně pro zásobní hnojení půdy.