Astra jako trvalka
Rod aster, botanicky správně hvězdnic, je hodně bohatý a najdete v něm nejen oblíbené letničky, ale i skalničky a nenáročné trvalky. Právě mezi ně patří hvězdnice křovitá. Třebaže tato astra (Aster dumosus) působí vyloženě venkovským […]
Rod aster, botanicky správně hvězdnic, je hodně bohatý a najdete v něm nejen oblíbené letničky, ale i skalničky a nenáročné trvalky. Právě mezi ně patří hvězdnice křovitá.
Třebaže tato astra (Aster dumosus) působí vyloženě venkovským dojmem a často se pěstuje ve společnosti takzvaně babičkovských květin, je to vlastně prérijní rostlina pocházející ze Severní Ameriky. K dobývání volného prostoru je vybavena silnými podzemními výběžky, pomocí kterých se snadno šíří. Nejlépe se jí daří na slunných místech s mírně vlhkou půdou, sluší jí to i na volněji pojatých trvalkových záhonech. Průměrně dorůstá do výšky asi 20–40 centimetrů, je tedy z rodiny vytrvalých aster jedna z nižších a její odrůdy se často využívají jako obruby záhonů. I když se rozrůstá plazivými kořeny, charakter jejího růstu je spíše polštářovitý. Množí se nejčastěji pomocí stonkových řízků na jaře, když rostliny začnou rašit; jednoduché a úspěšné je i dělení trsů. Na pěstování jsou astry nenáročné. Chcete-li, aby bohatě kvetly, je dobré je přihnojit a za sucha i zalévat. Nikdy je nevysazujte na trvale vlhká místa a do stínu, nepokvetou tu a budou trpět padlím.
[xyz-ips snippet=“garlo-028″]
Podzimní ozdoba
Vytrvalé astry rozkvétají nejčastěji v srpnu a vydrží kvést prakticky až do mrazů, tedy do října. Jednotlivé kvítky nejsou co do krásy nijak omračující, síla aster je ale v jejich množství. Drobné květy jsou soustředěny do mnohačetných květenství po desítkách. Tato kvetoucí záplava láká hmyz ze širokého okolí, protože na sklonku léta a na podzim už nemá k dispozici tolik kvetoucích rostlin. I z tohoto důvodu by vytrvalé astry neměly chybět na žádné přírodní zahradě.
Příbuzní a potomci
Blízkými příbuznými astry křovité jsou i další druhy vytrvalých aster, které se od sebe liší především vzrůstem. Nejvyšší jsou hvězdnice novoanglická a novobelgická (A. novae-angliae a A. novi-belgii), které dorůstají do metrové výšky. Hvězdnice chlumní (A. amellus) je vysoká 30–50 centimetrů a nejnižší je hvězdnice alpská (Aster alpinus), která se pěstuje jako na jaře rozkvétající skalnička. Hvězdnice se snadno kříží, což využívají zahradníci, a na trhu se proto setkáte i se zahradními kultivary, které mají z výchozích druhů už jen část genů i původních vlastností. To však zajímá spíš botaniky než zákazníky.
K astře křovité se řadí tyto odrůdy:
- modré – ’Blau Lagune’, ’Wood’s Light Blue’, ’Rudolf Goethe’, ’Azzuro’, ’Victor’
- růžové – ’Rosenwichtel’, ’Herbdtgruss von Bresserhoff’, ’Wood’s Pink’, ’Dietgard Rosa’, ’Alice Haslam’
- bílé – ’Sneekissen’, ’Aramis White’, ’Kristina’, ’Siberteppich’
FOTO: SHUTTERSTOCK