Brsleny, dřeviny mnoha tváří
Některé dřeviny jsou fascinující svou různorodostí. Navzdory tomu to často bývají druhy docela nenáročné, ze kterých můžete postavit základ zahrady. K takovým dřevinám náležejí i brsleny. Patří do málo známé čeledi jesencovitých, jejíž zástupce najdete […]
Některé dřeviny jsou fascinující svou různorodostí. Navzdory tomu to často bývají druhy docela nenáročné, ze kterých můžete postavit základ zahrady.
K takovým dřevinám náležejí i brsleny. Patří do málo známé čeledi jesencovitých, jejíž zástupce najdete v Evropě, ale také na Sibiři, v Japonsku a Číně. Na předchozích stránkách jste si možná v tematické výsadbě všimli zřídka pěstovaného brslenu křídlatého (Euonymus alatus), jehož větvičky jsou zdobeny zajímavými lištovitými výrůstky. Zahradu ale výrazně ozdobí také další dva druhy – brslen evropský a brslen Fortuneův.
[xyz-ips snippet=“garlo-031″]
Brslen evropský
Patrně nejznámější a také nejnápadnější z brslenů je brslen evropský (E. europaeus), vzpřímený řídký keř, který roste od jižního Švédska až po Kavkaz. Nejhezčí je na podzim, kdy se jeho listy vybarví do šarlatové barvy a vyvinou se na něm zajímavé plody. Z botanického hlediska jde o čtyřpouzdré tobolky označované lidově jako biskupské čepičky, což trefně vystihuje jejich podobu. Z růžového oplodí se po prasknutí (tobolka patří k poltivým plodům) objeví čtyři semena v oranžovém míšku. Ačkoli jsou plody brslenu pro člověka jedovaté, ptáci je s oblibou vyhledávají a díky nim se brslen také rozšiřuje do okolí. Tato dřevina má poměrně malé nároky na půdu i stanoviště. Nejlépe však poroste na slunečném, maximálně polostinném místě s vápenitou živnou půdou. V přírodě se dobře uplatní v remízcích, v zahradách může být součástí smíšených živých plotů a využití najde i v přírodních zahradách a ekologických koutcích pro větší děti. Brslen evropský se zalíbil i šlechtitelům, a proto si můžete pořídit některé ze zahradních odrůd, například ‚Albus‘ s bílými plody, ‚Atropurpureus‘ s úzce kopinatými, purpurově červenými a na podzim šarlatově červeně až fialově zbarvenými listy a temně červenými plody, výrazně nižší ‚Pumilus‘ s hustě obrostlými větvemi nebo vysoký ‚Red Cascade‘ s lehce převislými výhony a žlutými plody.
Brslen Fortuneův
Tento brslen (E. fortunei) se předchozímu druhu vůbec nepodobá. Je to keř a pochází z Japonska a Číny. Jeho výhony mají příčepivé kořínky (jako břečťan), to znamená, že u opory roste vystoupavě a na volné ploše poléhavě. Jeho listy jsou stálezelené, lesklé a velké 2–6 centimetrů. Květy vytváří nenápadné, plody jsou bílé, ale prakticky se tvoří jen u odrůdy ‚Vegetus‘. Brslen Fortuneův roste nejlépe v polostínu, často se pěstuje jako půdopokryvný druh a nejlépe mu vyhovují běžné propustné půdy. I v tomto případě si kromě základního druhu můžete na zahradu vysadit i atraktivní odrůdy. Například odrůda ‚Coloratus‘ se na podzim zbarvuje do červena a mezi zahradnickou veřejností je známý a oblíbený také kultivar ‚Emerald‘ n Gold‘, jehož listy jsou výrazně zlatě lemované.
FOTO: SHUTTERSTOCK