Bylinky pro lepší imunitu

První pomoc při nachlazení nebo únavě? Bylinky! Používat je však můžete i jako prevenci pro zlepšení imunity v zimním období. Řadu z nich si vypěstujete nebo natrháte sami. Které to jsou?

Rakytník řešetlákový
(Hippophae rhamnoides)

Menší, často trnitý keř nebo stromek je ideální pro pěstování na zahradě. Pamatujte však na to, že jde o dvoudomý druh – musíte tedy vysadit rostliny samčí i samičí, a to v poměru jeden ku šesti. Dřeviny by měly tvořit skupinu, v níž jsou po směru větru umístěny samičí stromy za samčím. Zlepšíte tak jejich opylení. Zahradnická centra prodávají samčí odrůdu ‚Pollmix‘ a plodící samičí se jmenují ‚Hergo‘, ‚Leikora‘, ‚Frugana‘, ´Krasavice‘, ‚Nela‘ a další.

PĚSTOVÁNÍ: Rakytník nemá velké nároky na půdu ani na teplotu. Nové odrůdy bývají už téměř beztrnné, což usnadňuje sklizeň plodů. Jsou navíc velmi odolné, a protože často pocházejí ze Sibiře, absolutně odolávají mrazu. Dřevina se často využívá i pro zpevnění svahů a je tolerantní k znečištěnému prašnému prostředí. Půdu může mít i kamenitou, suchou, potřebuje ale dostatek světla – ve stínu rakytník neplodí a nedaří se mu.

VYUŽITÍ: Oranžové plody rakytníku s obsahem léčivého oleje v dužnině jsou základem pro řadu výrobků – sirupů, moštů, šťáv, želé, kompotů, marmelád a také se suší. Obsahují velmi vysoké množství vitaminu C, mají antiseptické účinky. Léčivé látky najdete nejen v plodech, ale i listech a dokonce také v kůře. Kromě zlepšení imunity pomáhají i s rekonvalescencí po operacích.

Třapatka nachová
(Echinacea purpurea)

Této vytrvalé léčivce se na zahradách daří, třebaže pochází z amerického kontinentu. Využívá se z ní kvetoucí nať, která se trhá nejčastěji na počátku prázdnin, vhodný čas poznáte podle vyklenutého květního lůžka. Anebo kořeny – sklízejí se na podzim, kdy se do nich přemístí nejvíc zásobních látek. Užívají se buď čerstvé, nebo sušené, vždy se ale musejí velmi dobře očistit. Pozor, tato léčivka se nikdy nesuší, látky jsou účinné jen v čerstvém stavu. Čaj si tedy můžete připravit pouze v sezoně, kořen se nakládá do padesátiprocentního lihu a nechává se několik týdnů louhovat.

PĚSTOVÁNÍ: Léčivé účinky nemají zahradní kultivary, ale jen botanické druhy – třapatka nachová (E. purpurea) nebo třapatka bledá (E. pallida). Jde o prérijní rostlinu, proto potřebuje slunné místo s mírně vlhkou půdou. Jestliže chcete sklízet kořeny, pěstujte třapatku na samostatném záhonu, abyste při jejím vyrývání nepoškodili okolní květiny.

VYUŽITÍ: Echinaceové kapky se používají především jako podpůrný a osvědčený prostředek pro prevenci nebo i zastavení chřipky a nachlazení. Vyrábějí se buď z kořenů třapatky bledé, které však lze vyrýpávat až po třech letech, nebo – a to je častější – z kvetoucí nati třapatky nachové.

Černucha setá
(Nigella sativa)

Černucha je známá jako květina vhodná pro suchou vazbu. V zahraničí se ale využívají také její semena, která se prodávají pod názvem černý kmín. Pomáhají nejen zlepšit imunitu, ale užívají se i jako prostředek pro vyrovnání duševních problémů, například při syndromu vyhoření, apatii nebo depresích.

PĚSTOVÁNÍ: Vhodná je pro ni propustná a záhřevná půda. Černuchu vysévejte v dubnu přímo na záhony, po týdnu výsev zopakujte, aby rostliny nakvétaly postupně. Protože semena samovolně vypadávají, porost by neměl být moc hustý, abyste se vám lépe sbírala.

VYUŽITÍ: Z černého kmínu se vaří odvar, vyrábí prášek nebo za studena lisovaný olej. V domácích podmínkách lze semena používat celá i drcená v hmoždíři a posypat jimi kaši nebo pečivo. Využijete ho však i v kuchyni, a to při pečení chleba, vepřového, drůbežího a hovězího masa. Hodí se i na ryby a do zeleninových polévek.

Kustovnice čínská, goji
(Lycium chinense)

Protáhlé červené bobule jsou známy v Číně jako elixír mládí či ovoce nesmrtelnosti. Mají silné antioxidační účinky podporující imunitu, zlepšující paměť a zpomalující stárnutí.

PĚSTOVÁNÍ: Pěstuje se jako malý ovocný keř, velmi vhodný je tvar na kmínku. Plně odolává mrazu. Pravidelně ho prosvětlujte, mnoho dlouhých výhonů snižuje velikost sklizně. Hodí se pro něj místo s kyprou humózní půdou a dostatkem vláhy.

VYUŽITÍ: Dozrálé plody se nejčastěji suší a přidávají se do snídaňových obilných směsí či jogurtů nebo se čerstvé zpracovávají na vylisovanou šťávu, smoothie nebo sirup. Lze z nich připravit i odvar.

Všehoj ženšenový, ženšen pravý
(Panax ginseng)

Ženšenový kořen je opředen mýty a legendami, které z něj udělaly elixír života či rostlinu štěstí. Zmínky o jeho používání jsou staré pět tisíc let. Bylina posiluje přirozenou odolnost organismu, pomáhá při stresu, rekonvalescenci, zlepšuje schopnost soustředění a výkonnost.
Ženšen pravý poznáte podle typických pětičetných listů. Desítky drobných květů jsou seskupeny do okolíku na až padesáticentimetrovém středovém výhonu, postupně dozrávají do červených bobulek. Nejcennější část rostliny je kořen, jehož silná středová část se větví do bočních výhonů. Roste pomalu, sklízet ho můžete nejdříve za šest let.

PĚSTOVÁNÍ: Pěstuje se velmi obtížně i v profesionálních podmínkách – doma to sami nezvládnete. Proto je jeho cena tak vysoká. Roste v kyprých humózních půdách horských lesů Severní Koreje a Mandžuska, kde se také sklízí pro farmaceutické účely.

VYUŽITÍ: Z kořene ženšenu pravého byl izolován sacharid ginsan, který má výrazný vliv na posílení imunitního systému. Běžně ho dnes koupíte v lékárnách jako doplněk stravy.

Ženšen pětilistý, gynostema, jiaogulan
(Gynostemma pentaphyllum)

Název ženšen pětilistý je poněkud zavádějící,s pravým ženšenem nemá tato léčivá rostlina botanicky nic společného, oba však mají podobné účinky na lidské zdraví. Ženšen pětilistý je pnoucí liána, kterou lze pěstovat i v domácích podmínkách. Vyžaduje celoroční pobyt v teple, v chladu mu opadávají listy, z kořenů ale bez problémů opět obrazí. Starší rostliny jsou dokonce mrazuvzdorné. Sklízejí se z něj mladé listy a výhony. Pozor, ty starší jsou nahořklé.

PĚSTOVÁNÍ: Rostlinu lze pěstovat buď v závěsném květináči, výhony pak visí dolů, nebo s oporou (žebříčkem nebo kruhem), třeba když ho chcete postavit na parapet v kuchyni. Množí se buď semeny, což je náročnější, protože jejich klíčení trvá při teplotě dvacet stupňů několik týdnů, nebo vegetativně. Výhony pak jednoduše zapíchnete do lehkého výsevného substrátu.

VYUŽITÍ: Rostlina má jemnou lékořicovou vůní a nasládlou chuť. V Číně pijí ženšenový čaj, který připravují každý den čerstvý – tři polévkové lžíce čerstvých nebo tři lžičky sušených listů přelijte půl litrem vroucí vody, nechte asi dvacet minut louhovat, poté sceďte. Pijte ve třech menších dávkách během dne. Pitná kúra by neměla trvat déle než deset týdnů, potom ji alespoň na měsíc přerušte.

Dagmar Cvrčková, foto Shutterstock profimedia.cz