Bylinky proti jarní únavě

Za nedostatkem energie může být po zimě málo odpočinku, špatné trávení i nedostatek vitaminů. S většinou těchto neduhů pomohou bylinky, jen stačí vědět které.

Kopřiva dvoudomá

foto Shutterstock

Pro někoho je kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) plevel, pro jiné univerzální bylinka. Na jaře oceníte její schopnost čistit krev a detoxikovat organismus. Připravit si z ní můžete odvar nebo čaj, ale jde také o tradiční sezonní potravinu, která se dává do velikonoční nádivky či se podává spařená podobně jako špenát. Využívá se jen do doby, než začne růst do výšky a nasazovat květy, potom je už nať hrubá.
Kopřiva roste jako vytrvalá bylina na úrodné vlhké půdě. Protože nově obráží z mělce uložených kořenů, není problém najít mladé listy i později v sezoně.

Tip pro vás: Dvě čajové lžičky nati přelijte menším šálkem studené vody, přiveďte k varu a nechte deset minut stát. Pijte třikrát až čtyřikrát denně. Očistná jarní kúra by měla trvat několik týdnů, ale ne déle než šest.

Máta peprná

foto Shutterstock

Další z domácích, tedy všeobecně dostupných bylin je máta peprná (Mentha piperita). Dobře roste, proto s výjimkou zimy si můžete trhat čerstvé listy téměř kdykoli. Navíc se snadno pěstuje i z oddenků, které si vysadíte do květináče. Jen pozor, jako léčivku není vhodné využívat šlechtěné odrůdy s nejrůznějšími příchutěmi, například čokoládovou, citronovou a podobně. I když se dají koupit sušené mátové čaje, čerstvá bylina je nejlepší a nejúčinnější. Pravidelné popíjení tří šálků denně uklidní žaludek, povzbudí játra i žlučník, a tak nastartuje vylučování odpadních látek z těla, čímž se vylepší i pleť. Příjemná vůně vás také uklidní a navodí příjemný pocit pohody.

Tip pro vás: Čerstvý čaj si připravíte z několika lístků, které spaříte vroucí vodou a necháte několik minut vylouhovat.

Všehoj ženšenový

foto Shutterstock

Ženšen (Panax ginseng) pochází z Asie, kde byl odpradávna označován králem všech bylin a přístup k němu měli jen ti nejbohatší a urození. V minulosti i dnes se využívá jako tonikum a adaptogen, tedy látka povzbuzující a posilující schopnost vyrovnat se se zátěží. Výrazně zvyšuje výkonnost a soustředění, proto je ženšen oblíbený u vysokých manažerů a sportovců, pomáhá i při syndromu vyhoření, chronické únavě a rekonvalescenci. Je vhodnější užívat ho preventivně, účinkuje pomalu, a při akutních potížích tedy moc nepomůže. Neměl by se kombinovat s vysokými dávkami kofeinu, to vede k vysokému krevnímu tlaku, nespavostí a zažívacím problémům. Ženšen lze pěstovat i u nás, ale jeho kořen roste velmi pomalu – abyste sklidili sto gramů, musíte čekat šest až sedm let.

Tip pro vás: Ženšen je nejlepší užívat ve formě kapslí nebo prášku. Kúra by neměla přesáhnout tři měsíce, pokračovat lze opět po půl roce.

Smetanka lékařská

foto Shutterstock

Smetanka lékařská neboli pampeliška (Taraxacum officinale) s typickými žlutými květy pomáhá při jarní očistě trávicího traktu. Hořčiny, které obsahují listy i kořeny, působí hojivě a povzbudivě na činnost jater, tedy i produkci žluči. Jejich prostřednictvím se zlepšuje nejen pleť, ale i revmatické potíže. Umožňuje lepší vstřebávání železa a vitaminu B12, tak pomáhá při chronické únavě a nedostatku sil. Používá se při infekčních horečnatých onemocněních.
Díky široké škále pozitivních účinků se někdy označuje jako ženšen východu.

Tip pro vás: Mladé listy lze používat neupravené do jarních salátů, odvar se připravuje nejen z listů, ale i kořenů. Dvě čajové lžičky byliny se nasypou do studené vody a přivedou k varu. Po krátkém povaření se nechají patnáct minut stát, pijí se tři šálky denně po dobu čtyř až šesti týdnů.

Šalvěj muškátová

foto Shutterstock

Éterické oleje šalvěje muškátové (Salvia sclarea), která se pěstuje nejčastěji jako dvouletka, využívá aromaterapie jako antidepresivum. Její vůně intenzivně navozuje pocit harmonie, podobně jako třeba grepový olej stimuluje mozková centra, která jsou odpovědná za euforii a prožívání štěstí. Posiluje nervovou soustavu, má i protikřečový a uvolňující účinek způsobený nejen duševními poruchami. Olej má nejen uklidňující, ale také aseptické účinky. Proto se může kapat nejen do aromalampy, ale naředěný se používá k masážím, ke kloktání, pro inhalaci nebo do koupele.
Pěstování šalvěje muškátové není obtížné, semena se mohou vysévat v květnu přímo do prohřáté půdy nebo v březnu do truhlíku pod sklo. Ven se vysazuje asi půl metru od sebe, jde o velkou rostlinu. Prvním rokem tvoří přízemní růžici, vykvétá zpravidla až napřesrok. Někdy na místě vydrží déle. Vyžaduje slunné místo a spíše sušší a propustnou hlinitopísčitou zeminu.

Tip pro vás: Olej se sice vyrábí pouze průmyslově parní destilací květů a poupat, ale vám nic nebrání vysadit si šalvěj muškátovou do zahrady a čichat k jejím čerstvým květům nebo rozemnutým listům. Lze je také nasušené zašít do sáčku, ten nosit při sobě a vonět k němu, kdykoli vás přepadne špatná nálada.

Dagmar Cvrčková, foto Shutterstock