Cesmíny aneb Anglie v srdci Evropy

Zatímco české domácnosti v zimě nejčastěji zdobí jmelí, u anglosaských národů se symbolem zimního času stává jiná rostlina: cesmína. Její nezaměnitelné lesklé lístky se svítivými plody působí jako živoucí vánoční dekorace, tím spíš asi nejednoho tuzemského zahrádkáře zamrzelo, že tato dřevina donedávna nedokázala přečkat naše tuhé zimy. Původní kultivary cesmíny totiž počítaly s pravými anglické podmínkami, tedy převážně s bezmrazým počasím. Nyní už se situace na trhu zlepšila: šlechtitelé nabízejí nové, odolnější odrůdy, přičemž za povšimnutí stojí i druhy zcela nevánoční. Které z těchto stálezelených (a zpravidla dvoudomých) dřevin doporučujeme k pěstování?

foto Shutterstock

Cesmína ostrolistá

Ilex aquifolium

Tento evropský domácí druh dřeviny bývá poměrně vzrůstný, dá se tedy vytvarovat i jako stromek. Ze základní odrůdy ‚Alaska‘ byly vyšlechtěny nejrůznější kultivary: mezi nejvýraznější a také nejžádanější řadíme ty zlatě panašované ‚Argentea Marginata‘, ‚Madame Briot‘ či bíle lemovaná ‚Variegata‘. Z původně dvoudomé dřeviny byla vyšlechtěna i částečně samosprašná (‚Nellie R. Stevens‘) s většími měkkými listy, jež se často roubuje i na kmínek. Velkou odolností vůči mrazu rovněž vyniká zelenolistá ‚Harpune‘.

Tipy pro pěstování: Jako lesní dřeviny potřebují kyprou půdu. Pozor na přemokření, nesnášejí ho. Hustě rostoucí cesmíny si udržují si pěkný tvar, není třeba je prořezávat.

foto Shutterstock

Cesmína vroubkovaná

Ilex crenata

Zajímavý druh, původem z Japonska, roste jako doširoka rozložený keř, který využijete především pro stinná chráněná zákoutí. Listy má drobné, stálezelené a beztrnné – místo typických ostnů na nich najdete oblé vroubky, mohou být ale také celokrajné. Červené plody byste u této cesmíny hledali marně: ze samičích květů tvoří leskle černé plody (i tento druh je tedy dvoudomý). Řada malých odrůd cesmíny vroubkované se hodí pro nádoby, a dokonce se dá i tvarovat do podoby bonsají (‚Twiggy‘). Jiné se pěstují jako půdopokryvné (‚Golden Gem‘).

Tipy pro pěstování: Vysazují se jednotlivě, dobře ale snášejí i řez. Z této odrůdy se dají tvarovat pěkné nízké živé plůtky. Lépe se jí daří v oblastech s vyšší vzdušnou vlhkostí.

foto Shutterstock

Cesmína Meserveriové, syn. cesmína modrá

Ilex x meserveae

Nižší – asi metrový keř – má úhledné drobné listy se zoubkováním. Kvetě růžovo-bíle, a pokud tvoří plody, můžete obdivovat nejen ty červené (‚Blue Princess‘, ‚Heckenfee‘), ale také žluté (‚Golden Girl‘). I tato cesmína spadá mezi dvoudomé: plody najdeme jen na rostlině samičí, vždy proto potřebujete celý pár. Košaté samčí rostliny se spoustou lesklých listů co do atraktivity nijak nezaostávají za samičími. Velké oblibě se těší i sotva půlmetrové nízké kultivary (‚Little Pirate‘). Pomalu rostou a dobře uspějí především v atriích a na malých zahrádkách.

Tipy pro pěstování: Potřebují polostín a humózní kyprou půdu, jejich kořeny musíte chránit před promrznutím. Hodí se i jako podrost a díky hustému růstu se osvědčují i při pěstování v nádobách.

foto Shutterstock

Cesmína přeslenitá

Ilex verticillata

Pochází ze Severní Ameriky, jako jedna z mála se vyznačuje opadavými listy, je ale též dvoudomá. Drobné hvězdičkovité bílé květy se objevují na samičích rostlinách v červnu. Nejvíce ji využívají floristé – červené kulovité plody se zřetelnou hnědou tečkou na místě původní blizny má na větvičkách velmi krátce přisedlé, krásně se tedy vyjímají v zimních dekoracích. Na keři vydrží značnou část zimy, odpadnou až po dlouhotrvajících mrazech.

Tipy pro pěstování: Neliší se od jiných cesmín, poroste dobře jen v přiměřeně vlhké půdě. Abyste ji mohli pravidelně seřezávat, a získali tak větve na aranžování, musíte jí hnojením zajistit kvalitní výživu.

Dagmar Cvrčková, foto Shutterstock