Image004-10.jpg

Co je vegetační doba?

19. 02. 2019
Diskuze (0)
Sdílet

Při nákupu semen zeleniny najdete na obalu uvedenou vegetační dobu. Co to je? Čas, který rostlina potřebuje od výsevu do sklizně nebo zahájení plodnosti. Zatímco ředkvičkám stačí pět až šest týdnů, bulvový celer sklízíte po […]

Při nákupu semen zeleniny najdete na obalu uvedenou vegetační dobu. Co to je? Čas, který rostlina potřebuje od výsevu do sklizně nebo zahájení plodnosti. Zatímco ředkvičkám stačí pět až šest týdnů, bulvový celer sklízíte po půl roce.

Vegetační dobu zeleniny potřebujete znát i proto, abyste se rozhodli, co budete pěstovat. Chcete pravidelně sklízet čerstvou zeleninu od konce jara do podzimu? Raději zasejte ředkvičky a karotku, které dozrávají po několika týdnech, než třeba pozdní mrkev, tu lze trhat po 160 až 180 dnech a záhony vám obsadí na skoro celou sezonu. Stejně tak je vegetační doba důležitá pro správné načasování začátku pěstování. Zatímco některé plodiny byste měli začít sít do sadbovačů už nyní, třeba keříčková fazolka, špenát nebo hrášek počkají až do dubna.

Rané a pozdní odrůdy

Některé prošlechtěné druhy zeleniny nabízejí hned několik skupin odrůd, které se od sebe liší dobou pěstování. Ta může být u pozdních odrůd ve srovnání s těmi ranými třeba dvojnásobná. Během těch týdnů je však musíte více zalévat, hnojit a chránit před chorobami a škůdci. Pěstování je tedy pracnější a náročnější. Všeobecně platí, že se rané odrůdy sice sklízejí dříve, ale mají horší skladovatelnost. Jsou tedy určené k okamžité konzumaci. Pozdní odrůdy jsou vždy určeny pro skladování, mívají nižší obsah vody a výbornou chuť.

Listová zelenina

Listová zelenina patří mezi plodiny s nejkratší dobou pěstování. Rychle rostou hlavně druhy z čeledi brukvovitých, jako jsou hořčice, roketa, saláty listové a baby leaf – tedy ty, které netvoří hlávku. Déle se vyvíjí hlávkový a ledový salát nebo špenát. I ten lze ale sklízet minimálně dvakrát za sezonu, což platí i o polníčku. Stejnou vegetační dobu má i mangold a pekingské zelí.

Vegetační doba:
Hořčice 25 – 60 dní
Mizuna 30 – 40 dní
Čínské zelí 50 – 50 dní
Mangold 55 – 65 dní, 25 dní jen listy
Pekingské zelí 60 – 75 dní
Salát hlávkový 90 – 95 dní
Špenát 55 – 65 dní první sklizeň, 240 dní ozimý

Luskoviny

Na zahradách se pěstují většinou jen luskoviny pro využití na zeleno, nikoli pro produkci suchých semen. Výjimkou jsou popínavé fazole, na jejich plné dozrání je třeba čekat několik dalších týdnů.

Vegetační doba:
Hrách 65 – 75 dní
Fazol keříčkový 65 – 75 dní
Fazol tyčkový 80 dní, 115 dní na semeno
Bob zahradní 100 – 110 dní

Cibuloviny

Cibuloviny patří k plodinám se středně dlouhou vegetační dobou. Záleží, zda je budete pěstovat na semeno nebo ze sazečky, tedy malých cibulek, rozdíl činí až několik týdnů. Výjimkou je česnek, který se pěstuje jen ze sadby a naopak pór se pouze vysévá.

Vegetační doba:
Cibule 120 – 130 dní z výsevu, 90 – 110 ze sazečky
Pór letní 170 – 180 dní, 180 – 210 dní zimní
Česnek 180 dní jarní, 240 dní ozimý

Brukvovitá zelenina a košťáloviny

Brukvovitá zelenina je druhově velmi početná, má tedy veliké rozpětí v době pěstování. Najdete zde ředkvičky, které se dají sklízet po pár týdnech, ale i zelí na skladování, jenž potřebuje k dozrání více než půl roku.

Vegetační doba:
Ředkvička 35 – 45 dní
Kedluben 55 – 60 dní rané, 110 – 130 dní pozdní a gigant
Brokolice 85 – 90 dní
Květák 105 – 125 dní
Kadeřávek 150 dní
Kapusta hlávková 130 – 150 dní
Kapusta růžičková 180 dní
Zelí rané 110 dní, na krouhání 150 dní, na skladování 160 – 180 dní

Kořenoviny

U kořenovin nenajdete plodiny s opravdu krátkou dobou pěstování, snad s výjimkou karotky, která potřebuje poloviční čas pro dozrání než například pozdní mrkev či pastinák.

Vegetační doba:
Celer naťový 70 dní, bulvový 220 dní
Karotka a raná mrkev 90 – 110 dní, pozdní 160 – 180 dní
Pastinák 210 – 230 dní
Petržel naťová 75 dní, kořenová 180 – 210 dní
Řepa salátová 120 – 130 dní

Plodová zelenina

Plodová zelenina má obecně velmi dlouhou dobu od výsevu do první sklizně, výrazné je to zejména u paprik. Můžete ji sice vysadit do skleníku nebo fóliovníku, doba pěstování se tím ale várazně nezkrátí, jen můžete začít s pěstováním dřív. Podmínkou dobré sklizně je hlavně u paprik a rajčat včasný výsev nebo nákup předpěstovaných sazenic.

Vegetační doba:
Okurky polní a nakládačky 75 – 85 dní, do první sklizně
Papriky 180 dní, do první sklizně
Rajčata 150 – 160 dní, do první sklizně
Melouny 80 – 90 dní


Jak zrychlit čas pěstování?

  • předpěstováním sazenic
  • dejte přednost raným odrůdám s rychlým vývojem
  • výsadbou do teplého pařeniště, záhřevného vysokého záhonu nebo užíváním malých krytů na jednotlivé rostliny
  • využíváním meziplodin
  • společným pěstování kompatibilních druhů
  • postupnými výsevy menších počtů semen

 

Dagmar Cvrčková, foto Shutterstock a profimedia.cz

Kategorie: Zahrada
Tagy: Flóra na zahradě Rychlovka
Sdílejte článek

Diskuze