Dvakrát měř, jednou nakupuj

Centimetr žádná míra? Naopak. V zahradě i v domě často úspěch a neúspěch dělí milimetry. Doby, kdy se k měření používaly různé části těla či posléze provázky nebo různé tyčky, jsou pryč. Dnes se vše řídí mezinárodním systémem, který je stejný napříč celým světem. A také poměrně přesnými měřidly, s nimiž se běžně setkáváte a používáte je.

Jedna z prvních věcí, která by vás při nákupu měřidel délky měla zajímat, je jejich přesnost. Ta je dělena do tří tříd a každá udává přesnost na určitou délku. Běžně se setkáte s druhou kategorií, u levnějších výrobků to může být i třetí. Ta někdy také stačí, záleží totiž na práci, kterou chcete s měřidlem primárně vykonávat. Na většinu běžných prací v domě či na zahradě jsou tyto dvě třídy přesnosti dostačující. Nejvyšší je určená na specifické činnosti, jde o velmi přesná měřidla, kde si ovšem za jejich kvalitu také mnohonásobně připlatíte.

Vhodná volba materiálu

Přesnost měřidla je udávána při teplotě dvacet stupňů a při tažné síle dvacet newtonů. Z toho vyplývá, že i volba materiálu je základem přesné práce. Mnoho lidí sice na většinu prací ani jedno z výše uvedených kritérií neřeší, ale například při stavbě domu je vhodné tyto aspekty zohlednit. Ocelové pásmo se na betonové plotně dovede velmi rozehřát a tak se při dvaceti metrech může rozcházet i o jeden a půl centimetru. Pozor také musíte dát při napínání pásma – dělejte to s citem, jinak hrozí další nepřesnost vlivem napnutí.Skládací metr

Skládací metr je vhodným měřidlem tam, kde na nějakém milimetru nezáleží, protože se většinou vyrábí ve třetí třídě přesnosti. Ta je dána hlavně technickým řešením skládání, kde dochází k největším měřicím chybám. Nejčastěji se vyrábějí dřevěné nebo plastové modely, setkat se ale můžete také s kovovým provedením.

Svinovací metr

Asi nejběžněji používaná pomůcka na měření délky v domácnosti či v dílně je svinovací metr. I kvůli své rozšířenosti se dnes vyrábějí v několika provedeních z různých materiálů. Základ je ovšem stále stejný: jde o pásku vyrobenou z pevné a pružné oceli, na kterou je nanesena stupnice v milimetrech s vyznačenými centimetrovými dílky. Nejčastěji se vyrábějí ve druhé třídě přesnosti a v délce od dvou do deseti metrů. Jsou spíše lehké a také velmi skladné. Stupnice se do nich leptá nebo lakuje. Pro delší trvanlivost nátěru ve ztížených podmínkách se doporučuje kupovat metr s páskou s teflonovým povlakem.

Pásmo

Pásma se používají pro měření velkých rozměrů. Většinou se jejich délka pohybuje od deseti do padesáti, někdy i sto metrů. Měřicí pásek je nejčastěji ze sklolaminátu či z oceli. První typ využijete na běžné měření, je lehké a většinou také levnější, mívá druhou třídu přesnosti. Jestliže však potřebujte kvalitnější, patřící do první kategorie, kupte si takové, které má pásek z oceli. Lze ho dobře použít na kontrolní měření, kde je vyžadována hlavně přesnost. Pásmo s ocelovým páskem lze jako jediné kalibrovat a vytvořit z něj stanovené měřidlo. Jestliže si kupujete pásmo do horších podmínek, určitě neberte to v pouzdře. Kvůli prachu, který se uvnitř usazuje, často dochází k odírání stupnice. U volného se vám to nestane, ale měli byste ho čas od času dobře vyčistit a nechat vyschnout.

Vodováha

Vodováha je nejběžnější měřidlo, které se používá pro měření vodorovnosti. Pracuje na principu Archimédova zákona – jejím základem je prohnutá trubička s kapalinou, například s minerálním alkoholem, ve kterém se nachází bublina vzduchu. Pokud máte vodováhu v rovině, bublinka se nachází uprostřed mezi středovými ryskami vyznačenými na trubičce. Přesnost bývá elektronicky testována podle požadavků výrobce. Vodováhy existují v několika provedeních.

• Nejčastěji se setkáte se stavebnickou, která má dvě trubičky na sebe kolmé. Lze tak měřit vodorovnost s nastavením svislice.

• Kruhová vodováha je dalším typem, který je běžně používán. Má svrchní sklíčko mírně vypouklé a ukazuje tak odchylky od vodorovnosti ve všech směrech. Nejčastěji se s ní setkáte u stativů nebo se používá při kontrole u velmi přesných vah.

Na výrobu stavebnické vodováhy se používá mnoha materiálů, například dřevo, plast a různé typy kovů, a ne každý je vhodný pro určitý typ práce. Většina výrobců to na balení uvádí, někdy se s tím ovšem setkat nemusíte. Obecně lze říci, že plastové vodováhy bývají méně přesné než například ty hliníkové. Je proto dobré si všímat i toho, co výrobce u jaké trubičky s bublinkou garantuje. Mnoho z nich také dodává vodováhy, které jsou odolnější v případě pádu na tvrdý podklad. Setkat se můžete i se světlem, které je umístěné na hraně vodováhy.Hadicová vodováha neboli šlaufka

Patří mezi další běžná měřidla používaná na měření vodorovnosti. Je přesnější než klasická vodováha. Pracuje na principu spojených nádob. Používá se hlavně na stavbách a všude tam, kde je nezbytné měřit na dlouhé vzdálenosti. Základem jsou dvě plastové nebo skleněné trubičky spojené různě dlouhou hadicí k sobě.

Nepřesná přesnost

U všech typů měřidel hraje hlavní roli přesnost, která je ovlivněna nejen materiálem, ale také zpracováním či především vašima rukama a očima. Mnoho lidí neřeší různé třídy přesnosti ani materiály, protože mají za to, že pár centimetrů nehraje žádnou roli. K celkové nepřesnosti musíte ovšem vždy nutně připočíst jednak odchylku měřidla a jednak rozdíl, který je způsoben například tužkou, kterou si značíte míru, odchylku, za kterou může ruka nebo oči, a v potaz berte také stáří měřidla. Není proto nemožné, že staré pásmo v třetí třídě přesnosti se na dvaceti metrech může lišit od skutečnosti až o pět centimetrů, což například v případě stavby není vždy vhodné. I proto některé parametry zlepšující přesnost nepodceňujte a radši zakupte dražší měřidlo, čímž se vyvarujete následných problémů.

Co je vágrys?V souvislosti s vodorovností se na stavbách skoro vždy setkáte s pojmem vágrys. Jedná se o vodorovnou čáru, která je narýsována v celé místnosti, většinou jeden metr nad podlahou, aby se dala měřit i hadicovou vodováhou. Je to vlastně pomocná stabilní míra, od které se po celou dobu stavby odměřují hloubky, výšky a vodoroviny.

Jan Vrbata, foto Shutterstock

Více informací se nachází v lednovém vydání z roku 2017.