Dvoubarevný klenot jarních hájů

Přírodní druhy rostlin jsou v zahradách k vidění poměrně málo. Buď proto, že majitelům připadají nevýrazné, anebo o nich třeba ani nevědí. Seznamte se proto s plicníkem lékařským, který zaujme svou barevnou proměnou. Poupata a právě rozvinuté květy jsou růžové, ale časem blednou a mění se na modré.

Barevné překvapení

Dříve se plicník hojně sbíral jako léčivka, o čemž svědčí i druhové jméno lékařský (Pulmonaria officinalis). Třebaže tento jeho význam pomalu klesá, naopak více se o něj zajímají zahradníci. Plicník je nevysoká trsnatá trvalka se skvrnitými a trochu chlupatými listy. Patří do čeledi brutnákovitých a rozkvétá nejčastěji počátkem dubna. Pokud ho neznáte, může se vám zdát, že má květy dvou barev – růžové a modré. Skutečnost je ale jiná. Odstín závisí na jejich vývoji, ty mladé a poupata jsou růžové, jak stárnou, blednou a mění se na modré. Protože plicník rozkvétá postupně, stále ho zdobí dvě barvy květů. Plicník najdete zjara ve světlých hájích, řadí se spolu se sasankami či lechy mezi hájničky, které rostou pod listnatými stromy. Také celý jejich životní cyklus se přizpůsobují životu stromů – kvetou před tím, než se vyvinou jejich listy. Po olistění se pod nimi vytvoří stín, na což hájničky reagují tak, že dokvétají, zmenšují plochu svých listů, často se stahují pod zem. Plicník je ovšem výjimkou, své nízké husté listoví si ponechává a využívá se tak jako půdopokryvná rostlina.

Další druhy a odstíny

Zahradnictví často nabízejí i bíle kvetoucí odrůdu ´Opal´, která vedle neobvyklé barvy zaujme i vysloveně strakatými, panašovanými listy, čímž prostor pod nízkými stromy či keři rozzáří. Setkat se můžete i s plicníkem úzkolistým (P. angustifolia), který pochází z Kavkazu. Nemá květy tak barevně proměnlivé jako ten lékařský, poupata jsou fialová, květy zářivě modré. Také jeho listy se od tuzemského druhu liší – postrádají skvrny, rostlina tvoří volnější trsy s vyššími výhonky. Použití na zahradě je ale prakticky stejné – vysazují se pod stromy jako doplněk k jarním drobným cibulovinám, zejména k narcisům. Plicníkům se daří na polostinném místě, s vlhčí kyprou humózní půdou. Na místě vydrží velmi dlouho, trsy se postupně a pomalu rozrůstají do stran, tedy pokud jim to dovolí vnější podmínky. Nejde tedy o agresivní a prostorově náročné rostliny, které by z místa vytlačovaly jiné druhy. Hodí se i na chalupy a chaty, kde mohou růst dlouhé týdny bez zásahu pěstitele.

Foto profimedia.cz, Shutterstock

Více informací se nachází v březnovém vydání z roku 2016, které si můžete zakoupit za zvýhodněnou cenu zde.

.