Hořká, ale léčivá zeměžluč

Keltové ji řadili mezi patnáct magických bylin. Zeměžluč podporuje trávení i celý metabolismus, lze ji používat také k léčbě akné. Pokud ji najdete v blízkosti své zahrady, buďte rádi! Rostlina je velmi náročná na prostředí, v němž roste – daří se jí pouze tam, kde se nachází kvalitní spodní voda.

Zeměžluč okolíkatá (Centaurium erythraea), někdy zvaná také lékařská, je tradiční domácí léčivka. Svědčí o tom i řada jejích lidových názvů, jako je čantoryjka, cintorie, hořká bylina, hlístník nebo kyřice. Rostlina patří do stejné čeledi jako třeba hořec. Na rozdíl od něj nemá květy modré, ale sytě růžové, někdy i bělavé. Nevoní, ale má velmi hořkou chuť.

Hořkost jako výhoda

Hořkost zeměžluče nemá srovnání s žádnou jinou bylinou, ani s vachtou nebo pelyňkem. Poznáte ji i v nálevu, kde je naředěná v poměru jedna ku třem tisícům, tedy když kápnete mililitr zeměžluče do tří litrů vody.

Léčivka má pozitivní účinky na trávicí trakt, ulevuje při pálení žáhy, zvyšuje chuť k jídlu, příznivě působí na játra, žlučník či slezinu, stimuluje tvorbu trávicích šťáv a zlepšuje činnost střev. Hořčiny v ní obsažené totiž dráždí chuťové pohárky jazyka a stimulují tvorbu slin, enzymů a všech trávicích šťáv. Zvyšují roztažnost střevních cév a zlepšují tak vstřebání živin. Snížením napětí svaloviny dolních částí žaludku umožňují rychlý postup potravy do dvanáctníku a zajišťují plynulé trávení. Z dalších pozitivních účinků lze jmenovat také podporu detoxikace organismu a zlepšení krevního obrazu při chudokrevnosti. Působí rovněž proti střevním parazitům. Zeměžluč lze používat i zevně, kdy pomáhá hojit akné, rány i vředy.

Léčivá je nať

V léčitelství se využívá nať, nejlépe na počátku květu. Pokud se odstřihne pouze její horní část, rostlina zpravidla v sezoně znovu vykvete, je tedy možné ji sklízet dvakrát za rok. Suší se ve stínu, a to co nejrychleji. Pokud ji dáte do trouby či sušičky, teplota by neměla přesáhnout 45 stupňů. Nestlačujte ji, aby se nezapařila. Skladuje se v uzavřených nádobách v chladu a ve tmě.

Nejčastěji se z ní vaří čaj, kdy na jeden šálek dáte lžičku sušené byliny. Pije se dvakrát až třikrát denně, u dětí se dávkuje jen po malých douškách. Hořkou chuť lze zjemnit meduňkou nebo mátou. I tak je čaj velmi hořký a může se stát, že dojde k podráždění sliznic trávicího traktu, což zpravidla vyvolá zvracení a průjmy.

Jak ji poznáte?

Zeměžluč je dvouletka, v prvním roce tvoří jen přízemní růžici z delších kopinatých listů, které mají výraznou žilnatinu. Druhý rok vytvoří asi patnáct až čtyřicet centimetrů vysoké květenství s výrazně růžovými květy, které se objevují ve druhé polovině léta – od července až do září.

V přírodě roste zeměžluč roztroušeně v teplejších oblastech na lesních pasekách a slunných kamenitých stráních, na mezích nebo podél lesních cest. Vždy jde o sušší stanoviště bohatá na minerály.

V zahradách se příliš nepěstuje, ačkoli jde o hezkou rostlinu s krásnou barvou květů. Pokud se o to chcete pokusit, pěstuje se z výsevu a může se stát ozdobou třeba skalky v době, kdy už ostatní druhy nekvetou. Potřebuje místo podobné jejímu přirozenému prostředí, tedy sušší půdu s vyšším podílem písku a také dostatkem dopoledního slunce. Špatně snáší přemokření. Zeměžluč také můžete zkusit přesadit na zahradu z volné přírody.

Léčivé přípravky

Čajová směs proti nechutenství
Smíchejte po pěti lžičkách nati zeměžluče a pelyňku, po třech lžičkách nati benediktu a listu vachty a po dvou lžičkách kořene čekanky, oddenku puškvorce a kůry krušiny. Dvě lžíce této směsi nasypte do půllitru vody a pomalu přiveďte k varu. Po vzkypění ihned odstavte a nechte přikryté asi dvacet minut vylouhovat. Přeceďte přes jemné sítko a pijte třikrát denně.

Odvar pro krásné vlasy
Hrst nati zeměžluče, kopřivy a březových listů zalijte horkou vodou, krátce povařte a nechte vychladnout. Přeceďte a používejte buď jako vlasové tonikum, které vmasírujete do pokožky hlavy, nebo jednoduše jen vlasy odvarem spláchněte.

Léčivý aperitiv
Polévkovou lžíci nati zeměžluči, pelyňku a puškvorcového oddenku smíchejte a zalijte litrem alkoholu, nejlépe domácí slivovicí, použít ale můžete i obyčejnou vodku. Bylinky musejí být zcela ponořeny. Poté nechte nejméně čtrnáct dnů na sluníčku uležet, přeceďte a pijte jako aperitiv.

Dagmar Cvrčková, foto Shutterstock