Jahody chutnají i léčí

Čerstvé jahody lákají děti i dospělé. Pokud na ně chodíte do lesa, natrhejte si kromě plodů i listy. Mají léčivé účinky, proto jsou odedávna součástí mnoha bylinných čajů, kterým dodávají příjemnou vůni a nasládlou chuť.

foto Shutterstock

Drobné rostliny vytrvalého jahodníku obecného neboli lesního (Fragaria vesca) najdete nejčastěji na pasekách, slunných stráních a světlých listnatých i jehličnatých lesích, kde mají dostatek slunce.

Léčivé látky

Jahodníkové listy sbírejte od května do října, v jarních měsících mají ale vyšší obsah účinných látek. Sušte je ve stínu rozprostřené na sítech či lískách. Uchovávají se dobře uzavřené, neboť rychle přijímají jiné pachy i vlhkost.

Jahodník obsahuje třísloviny, které díky svému stahujícímu a čisticímu účinku hojí povrchové rány a sliznice, ale také pomáhá při zažívacích potížích a podrážděných střevech. Působí tedy jako laxativum a zastavuje průjem. Nálev také léčí žaludeční a střevní katary a příznivě působí na onemocnění močových cest, při chorobách ledvin a ledvinových kaméncích. Povzbuzuje i činnost jaterní tkáně. A doporučuje se i osobám trpícím chudokrevností a nervozitou. Jahodník najdete i v bylinných směsích proti revmatickým chorobám, dně a poruchám látkové výměny. Listy se mohou používat i zevně – spařené je přikládejte na těžko se hojící rány, které se pak rychleji uzavírají. Odvar poslouží jako kloktadlo proti zápachu z úst.

Rostliny přasazené z půdy do půdy zakořeňují bez problémů. foto Shutterstock

Jahodník obecný a zahradní

Léčivé listy mají pouze lesní jahody. Ty, které pěstujete na zahradě, tedy jahodník velkoplodý (Fragaria annanassa), dávají pouze ovoce. Nicméně i zahradní jahody pozitivně působí na vaše zdraví – obsahují totiž značné množství vitaminu C, podporují imunitu i látkovou výměnu. Umějí podpořit vstřebávání železa, proto pomáhají při problémech s chudokrevností. Celkově podporují detoxikaci organismu, kterému pak uleví při problémech s artritidou, zažíváním i potížích s pletí.

Po celou sezonu vystřihujte šlahouny. foto Shutterstock

Zakládání jahodiště

Chcete se léčit červenými jahodami? Vypěstujte si je. I když jsou zahradní jahodníky z botanického hlediska trvalky, po třech až čtyřech letech se úroda rychle snižuje a je potřeba založit nový záhon. Ideální čas bývá právě na podzim. Následná péče o jahodiště se každý rok trochu liší.

Jahody sázejte tak, aby do zimy dostatečně zakořenily. Kratší dobu to trvá rostlinám balíčkovým, tedy populárním multipakům. K obnově můžete využít i prostokořenné sazenice, které si vypěstujete buď sami z odnoží, nebo je koupíte na trhu. Většinou se dávají prakticky ze země do země, šance na jejich ujmutí je proto dost vysoká. Naopak takzvaná frigo sadba, tedy prakticky jen srdéčka jahodníků s kořeny, se využívá výhradně na jaře, nyní ji ani neseženete.

Pokud zakládáte nebo obnovujete jahodiště později na podzim, pomozte rostlinám ujmout se dostatkem vody a prohřátou půdou. Stačí záhon na několik dní zakrýt netkanou bílou nebo černou textilií. I když je ta černá stále velmi oblíbená, při dlouhodobém používání omezuje mikrobiální život v půdě, proto je lepší ji nahradit v zahradě mulčováním. Záhony s novými jahodníky je třeba pravidelně okopávat a průběžně plít do doby, než se keříky rozrostou a samy zabrání vzejití plevele. Až do mrazů je zalévejte, a to nejen těsně kolem rostliny, ale i okolo. Díky tomu kořeny prorostou více do hloubky.

Po několika týdnech zkontrolujte srdéčka jahodníků. Protože se keříky vysazují mělce a půda časem slehne, mohou zůstat nad její úrovní. Pak je třeba je zahrnout a přišlápnout okolí, aby se objevil kontakt kořenů se zeminou, aby sazenice neuschly ani nevymrzly.

Po sezoně lze jahodníky ostříhat na srdéčko. foto Shutterstock

První a druhý rok

V prvním a druhém roce jahodníky nejvíce rostou, proto potřebují i více vody a živin. Když je půda chudší, na podzim jim dodejte vyšší dávku živin, buď kompost, nebo jiné organické hnojivo, pohodlné je použití minerálních výrobků, například Cereritu, kdy sypete po sklizni dvacet gramů na metr plochy. Pozor ale na obsah chloru, jahodník je na něj citlivý, proto používejte přednostně jen ta, které jej neobsahují. Na lehkých typech půd se dávka dělí nadvakrát – na podzim se dává jedna a na jaře dvě třetiny doporučeného množství. Po celé léto až do konce sezony vystřihujte šlahouny, které je oslabují. Díky tomu budou keříky silné a dají třetí a čtvrtou sezonu co největší úrodu.

Nejen po vysazení potřebují hodně zalévat. foto Shutterstock

Třetí a čtvrtý rok

Po dvou letech už bývá jahodiště hodně husté, některé keříky se částečně vylamují, také listy často napadají choroby. Proto ho můžete zmladit a vytrhat zestárlé části, pomůže i okopání, důkladné zalití a přihnojení. Na velkých plochách je dobré zvolit o prázdninách radikální sežnutí kosou po sklizni, kdy odstraníte prakticky všechny staré listy a zůstanou jen srdéčka. Záhon se prosvětlí a provzdušní, lépe přijímá vodu i výživu, snadněji se dá okopat. Navíc se sníží výskyt plísní i padlí, cerkosporiózy a dalších listových chorob. Pokud nemáte kosu, klidně ji můžete nahradit i srpem či ostříhat staré listy nůžkami.

Chyby při pěstování jahod

• Nevysazujte dohromady různé typy jahodníku, tedy jednou plodící, stále plodící a měsíční. Mají jiný termín kvetení, jiný způsob růstu i tvorby odnoží. Jednou plodící jich tvoří velké množství, a pokud je nebudete pravidelně vytrhávat, postupně zahubí stále plodící odrůdy. Ty naopak odnožují daleko méně.

• Nedosazujte do starého porostu nové sazenice, nedařilo by se jim a zvýšilo by se riziko napadení jahodníků chorobami a škůdci. Místa po uhynulých nebo uschlých keřících doplňte do půl roku od výsadby stejně starými rostlinami. Pokud vám zajdou později, na jejich místo dosaďte jednoleté bylinky, špenát nebo česnek.

• Nevytrhávejte odnože ručně, pokud v tom nemáte praxi. Raději použijte zahradnické nůžky. Slabě zakořeněnou rostlinu totiž snadno vytrhnete – rychlé škubnutí může rozlomit i starší keřík se zdřevnatělým kořenovým krčkem.

foto Shutterstock

Léčivé přípravky

Proti průjmu
Jednu čajovou lžičku sušených listů přelijte 150 mililitry horké vody a nechte deset minut stát. Slitý odvar pijte dvakrát až třikrát denně, lepší je vždy si připravit čerstvý. Vychladlý nálev můžete využít i jako kloktadlo nebo pro oplachování špatně se hojících ran.

Obklad na zklidnění kůže
Rozmačkané plody naneste na řídký obvaz a přiložte je na sluncem spálenou pokožku nebo zanícené rány a překryjte mikrotenovým sáčkem nebo potravinovou fólií. Nechte působit minimálně půl hodiny.

Pleťová maska
Dvě lžíce mletého nebo rozetřeného ovsa smíchejte se třemi velkými zralými jahodami nebo hrstí lesních a přidejte lžičku smetany. Hustou pastu naneste na očištěnou pleť a nechte deset minut působit. Poté obličej navlhčete a krouživými pohyby umyjte. Tento postup zajistí i dobré a šetrné prokrvení pleti.

Čaj z fermentovaných listů
Čerstvé jahodníkové listy rozložte na čisté plátno, zaviňte ho a několikrát po něm přejeďte válečkem. Poté nechte svitek dva až tři dny být, aby proběhla fermentace, což je vlastně částečné zaschnutí. Pak plátno rozbalte a nechte volně doschnout. Listy ztmavnou a chuť čaje z nich připraveného bude daleko intenzivnější.

Dagmar Cvrčková