Jak na domácí sadbu
V lednu a únoru se začínají vysévat první druhy zeleniny a květin, které potřebují velmi dlouhou dobu pro předpěstování nebo se musejí rychlit ve sklenících a pařeništích. O které druhy jde? Už nyní můžete začít […]
V lednu a únoru se začínají vysévat první druhy zeleniny a květin, které potřebují velmi dlouhou dobu pro předpěstování nebo se musejí rychlit ve sklenících a pařeništích. O které druhy jde?
Už nyní můžete začít s předpěstováním zeleninové papriky a celeru s dlouhou dobou vývoje, rychlit lze také hlávkový salát, kedlubny, kapustu, květák, salátové okurky a rajčata nebo třeba také cibule. Z letniček se dlouho pěstují například kraspédie nebo pelargonie množené ze semen. Předpěstování sazenic se u květin vyplatí hlavně tehdy, potřebujete-li desítky rostlin, třeba právě muškátů pro velké terasy nebo balkony, a nákup sazenic by se prodražil.
Vypěstovat zdravé sazenice vyžaduje dodržovat určitá pravidla a také podmínky. Patří mezi ně:
Světlo
Bez dostatku světla budou sazenice slabé a vytáhlé. Při pokojových dvaceti dvou stupních, což je na předpěstování hodně (lepší jsou chladnější prostory), bude vývoj rostlin příliš rychlý. Proto zůstane plocha listů malá a kořeny slabé. Pro pěstování vyberte jižní okno, nebojte se popálení. Zimní paprsky dopadají v jiném úhlu než letní a navíc daleko kratší dobu. Za výsevní truhlík postavte ještě desku potaženou alobalem, která bude paprsky odrážet směrem k rostlinám.
Osivo
Pěstování sadby může zcela zničit padání klíčních rostlin. Proto vždy volte mořené osivo. Přírodní neošetřené nebo to z domácích zdrojů je vhodnější pro přímý výsev. Padání můžete omezit i pěstováním v propařeném substrátu určeném pro výsevy nebo v perlitu, v němž se také nenacházejí choroboplodné zárodky ani škůdci. Jen zdravé a silné sazenice zajistí dobrou sklizeň.
Výživa
Použijete-li kvalitní substrát, nemusíte tolik přihnojovat. Živiny je třeba dodávat až zakořeněným přepíchaným rostlinám, nejdříve čtrnáct dní po nahrnkování. Dodržujte krátký, zhruba desetidenní interval. Vhodná jsou tekutá hnojiva slabší koncentrace označená jako start nebo jiná se sníženým obsahem dusíku.
Teplo
Pro klíčení semen je třeba teplota vyšší, pro přesazení nižší. Teplomilné papriky, okurky, celery nebo baklažány potřebují ke vzejití 22 až 25 stupňů, později stačí osmnáct. Je vhodné, když mezi teplotami ve dne a v noci bývá rozdíl mezi čtyřmi až pěti stupni. Sazenice paprik vyžadují chladnější prostředí – ve dne šestnáct a přes noc kolem dvanácti stupňů. Zajistit takové podmínky v bytě nebývá jednoduché, pomůže přenášení truhlíků na noc do chladnější chodby a poté pravidelné větrání sazenic.
Zálivka
Zálivku volte spíš střídmou a častější, její teplota by měla být podobná okolnímu vzduchu. Ideální je dešťovka nebo roztátý sníh, pokud je nemáte, nechte do rána odstát vodu z kohoutku. Zálivku dopřejte rostlinám ráno, aby ji stačily využít. Pozor, větší množství vody vyplavuje živiny a zpomaluje růst kořenů.
Jak postupovat při výsevu
Truhlík nebo misku naplňte substrátem určeným pro výsev. Povrch lehce přimáčkněte prkýnkem – tak jej srovnáte i utužíte.
Pro předpěstování sazenic volte velmi řídký výsev – dbejte na to, aby semena nebyla nahloučená ve velkých skupinách, potom se klíční rostliny špatně přepichují. Můžete i vysévat do řádků vzdálených asi čtyři centimetry od sebe.
Poté lehce zalijte a zasypte velmi tenkou vrstvou prosátého substrátu.
Po vzejití většiny semen buď porost jen protrhejte, nebo rovnou začněte přepichovat neboli pikýrovat.
Přepichování
Přepichování provádějte, až když jsou plně vyvinuty děložní listy a objevují se ty pravé. Je dobré při tom zaštípnout hlavní kořínek, podpoříte tak rozvětvení a zesílení celého systému. Z výsevních misek se rostliny přepichují buď do sadbovačů s přiměřenou velikostí hnízd, nebo přímo do malých květináčků.
Jde o práci, kde je třeba dbát na přesnost provedení i čas. Potřebujete k tomu jen sázecí kolík nebo obyčejnou tužku.
Levými prsty uchopíte vybranou rostlinku z výsevu opatrně za děložní lístky.
Pravou rukou (leváci to mají samozřejmě opačně), ve které držíte kolík nebo tužku, stejně jako při psaní vyrýpnete rostlinu ze substrátu.
Levou rukou ji vytáhnete.
Kolíkem v pravé ruce uděláte díru na hloubku kořenů do lehce utužené půdy v květináčku.
Rostlinu tam vložíte a kolíkem v pravačce urovnáte kořínky.
Poté asi centimetr vedle provedete kolíkem paralelní hlubší vpich a mírně zapáčíte – tak přimáčknete půdu ke kořenům po celé jejich délce.
Upravíte půdu v květináčku a stejně pokračujete s dalšími sazenicemi.
Zdravá sadba má:
- silný pružný stonek
- nízko posazené děložní listy
- husté olistění
- silné kořeny
redakce, foto Shutterstock