Jak na ovoce bez chemie

V nabídce obchodních řetězců najdete nepřeberné množství krásně naleštěného ovoce. Aby takové kvality pěstitelé dosáhli, používají značné množství postřiků. Druhým extrémem je trend neošetřovat stromy vůbec. Tento způsob ale vede k nižší nebo dokonce nulové úrodě a k rapidnímu snížení kvality plodů. Existuje však i kompromis, který můžete vyzkoušet právě vy.

Pěstování bez chemie začíná už při výběru stromků. Pravda je, že některé z nich v podstatě žádné chemické ošetření v průběhu roku nepotřebují, a přesto z nich získáte spoustu ovoce. Jde hlavně o méně známé druhy. Mnohé další běžně pěstované stromy se také obejdou bez ochrany, ovšem musíte počítat s nižší úrodou. Pokud tento jev akceptujete, i tento přístup je vlastně v pořádku.

Red Topaz

Nejhůře se pěstuje bez chemie takzvané velké ovoce, mezi něž se řadí téměř všechny klasické ovocné stromy. Jde o domácí druhy nebo o ty, které v sadech a na zahradách najdete už doslova stovky let. Během té doby se jejich přirození škůdci a choroby přizpůsobili. Platí tu vlastně přímá úměra – čím déle se strom pěstuje, tím širší bývá spektrum chorob a škůdců, které je ničí. A také ochrana se stává komplikovanější. Vypěstovat třeba ukázková jablka bez chemických postřiků je velmi těžké, ovšem nikoli nemožné.

Ametyst

Odolné odrůdy

Na trhu najdete celou řadu odolných, dokonce i zcela rezistentních odrůd, které odolávají s menším či větším úspěchem konkrétním chorobám a škůdcům. Logické je, že se šlechtitelé zaměřují na ty nejrozšířenější a nejčastější, čímž šetří pěstitelům spoustu práce i peněz, které by jinak bylo potřeba vydat na postřiky a ochranné práce.

U jabloní – ty stále zůstávají nejpěstovanějším domácím druhem – činí největší problémy strupovitost. První rezistentní odrůdy byly vyšlechtěny už před desítkami let. Pravdou ale zůstává, že kvalitou plodů – ať už to byla chuť, úrodnost, doba skladování nebo jiné vlastnosti – zaostávaly za běžnými odrůdami. Ovšem časem se na trhu objevily nové rezistentní odrůdy, které splňují i ta nejpřísnější kritéria. Patří mezi ně například ‚Admirál‘, ‚Opál‘, ‚Lucy‘, ‚Ametyst‘, ‚Melodie‘, ‚Luna‘, ‚Sirius‘, ‚Red Topaz‘ či ‚Rozela‘.

Čačanská lepotica

Odolné odrůdy se najdou i mezi ostatními ovocnými druhy. U švestek tak najdete stromy rezistentní vůči šarce, jako je ‚Stanley‘, ‚Toptaste‘, ‚Čačanská lepotica‘, ‚Valjevka‘, ‚Tophit‘ či ‚Presenta‘. Americkému padlí odolávají odrůdy angreštu ‚Invicta‘, ‚Rolonda‘, ‚Kaptivátor‘, ‚Hinnonmaki Rot‘, ‚Rixanta´, u rybízů si dokonce lze pořídit odrůdy, které neohrožují žádné choroby, patří mezi ně ‚Jubilejnaja Kopanja‘ či ‚Sofijevskaja‘. A podobné je to i u ostatních druhů. Důležité je vědět, že tyto odolné odrůdy existují a vyplatí se.

Americké padlí na angreštu

Nepodceňujte prevenci

Prevence je nejdůležitější při ochraně stromů před chorobami. Nepodceňujte proto například vzdušnost porostů. V hustých výsadbách vzniká daleko vyšší riziko napadení a šíření houbových chorob. Koruny stromů proto udržujte dostatečně prosvětlené,čímž se toto riziko snižuje na minimum.

Mšice na listech broskvoně

Šíření chorob napomáhají i zdroje primární infekce, odkud se šíří zárodky chorob. Velmi často k nim patří mumifikované plody seschlé v korunách. Nejčastěji jde o peckoviny, ale často na stromech zůstávají i moniliózou zcela vysušená jablka. Ani listy nenechávejte na podzim ležet na zahradě, důkladně prostor vyhrabte. Myslete na to, že jediný list obsahuje tisíce spor, které na jaře strom okamžitě napadnou. Všechny možné zdroje infekce během podzimu a zimy odstraňte a zlikvidujte, třeba v asanačních jamách nebo na krytých kompostech, dostatečně vzdálených od ovocné části zahrady.

Strupovitost na hrušce

Rozklad zbytků listí urychlíte i rozházením vyzrálého kompostu pod stromy, přičemž platí, že čím vyšší vrstva kompostu, tím rychlejší a důkladnější je rozklad zbytků. Používá se i postřik slabším roztokem močoviny, který se doporučuje alespoň dvakrát zopakovat.

Dravá larva slunéčka sedmitečného

K mechanickým preventivním opatřením patří rovněž odstraňování napadených větví z korun stromů. Poznáte je tak, že bývají vyschlé, zdeformované či se zaschlými zbytky listů. Také tyto větvičky jsou zdrojem infekce, proto je odstraňte ještě v předjarním období řezem na větevní kroužek. Stromy navíc ještě postříkejte dezinfekčním měďnatým roztokem.

Monilioza na hrušce

K napadení stromů dochází i proto, že nejsou v dobrém stavu. Díky pravidelnému hnojení, závlaze či přiměřenému řezu mají vitální dřeviny silné pevné a lesklé listy, odolné proti ataku houbových chorob.

Výhon jabloně zničený savým hmyzem

Ochraně se nevyhnete

Ačkoli se snažíte výrazně eliminovat ohrožení stromů chorobami a škůdci, čas od času zde infekce proběhne a musíte ji léčit. Proto se ani v ekologické zahradě nelze nějaké formě ochrany zcela vyhnout. Nemusíte k ní však nutně používat chemické postřiky. Široká bývá nabídka přípravků určených pro ekologické zemědělství. Mohou to být nejrůznější oleje, výluhy rostlin či výtažky z řas. Nejdůležitější je vědět, proti čemu je chcete použít.

Na zahradě najdou uplatnění i nejrůznější doma vyrobené rostlinné jíchy. Nejčastěji se připravují z kopřivy, chilli papriček a aksamitníku. Nejde ale o univerzální a spolehlivé řešení, platí tedy pravidlo: zkoušet, zkoušet, zkoušet a porovnávat vlastní zkušenosti s postupy, které doporučují ekologické knihy a další zahradníci.

Podpora predátorů

Podpora přirozených predátorů škůdců by se také neměla zanedbávat. Používání chemických postřiků má totiž vždy jen dočasný efekt, což vyvolává potřebu opakovaných zásahů insekticidy.

Dravý roztoč Thyplodromus pyri chrání sad trvale před savými škůdci

Daleko horší je ale fakt, že chemické přípravky likvidují se škůdci i jejich přirozené živočišné nepřátele. V zahradě, kterou takto neošetřujete – nebo jen velmi málo – se po čase začne výrazně zvyšovat biodiverzita. Objeví se zde tedy daleko pestřejší společnost živočišných druhů, jako jsou slunéčka, zlatoočky, škvoři, pestřenky a další užitečný hmyz, který zlikviduje obrovské množství škůdců, jako jsou mšice, mery a další.

V boji s hmyzem vám pomůže i zpěvné ptactvo

Predátory podpoříte nejen minimalizací chemie, hitem posledních let se staly například hmyzí hotely, škvory zase lákají květináče zavěšené dnem vzhůru naplněné suchým materiálem. Paletu hmyzích druhů pomohou rozšířit i rostliny, které hmyz lákají – slunečnice, fenykl, kopr nebo aksamitníky, které působí dezinfekčně, a dokonce některé škůdce svým zápachem odpuzují. Samozřejmostí by měly být i ptačí budky, krmítka, napajedla a kameny, které se stanou útočištěm pro slepýše a ještěrky.

Způsobů, jak přímo či nepřímo ovlivnit zdraví ovocných stromů a předcházet tak nutnosti jejich chemického ošetření, je daleko víc. Patří mezi ně i ochrana proti okusu zvěří, půdní koše z pletiva, které zabrání poškození kořenů hryzci, může to být i výsev vhodných rostlin pod stromy. Vždy platí, že čím víc těchto nenápadných opatření provedete, tím lepší bude nejen vaše úroda, ale vylepšíte i zdraví stromů a celé zahrady.

Marián Komžík, foto archiv autora a Shutterstock