Jak na sklizeň košťálovin

Na podzim už nelze pro velikost úrody udělat téměř nic. Ovšem stále můžete ovlivnit kvalitu sklizené zeleniny. Platí to i pro pozdní košťáloviny a také oblíbenou růžičkovou kapustu a kadeřávek, které zůstávají na záhonech jako poslední.

Při skladování košťálovin platí, že se nikdy neukládají jakkoli poškozené kusy, ani ty naprasklé po silných deštích. Třebaže to není poznat, do těchto míst se dostanou spory plísní, které v teplejším prostředí začnou růst a za dva až tři týdny mohou zničit třeba celou hlávku zelí. Navíc se taková zelenina stane i zdrojem infekce pro další uskladněnou úrodu. Poškozené košťáloviny tedy sklízejte průběžně a hned zpracovávejte.

Ještě roste

Pokud zelí odříznete dost vysoko a košťál necháte v zemi, do zimy ještě vytvoří ze spících pupenů další volně zavinuté malé hlávky. Někdy se tento proces ještě urychluje hlubokým křížovým řezem, po němž dojde k lepšímu nasměrování živin do přilehlého pupenu. Platí to hlavně pro odrůdy kruhárenského zelí, které se sklízejí dříve, a zbývá tak více času na regeneraci košťálů.

U růžičkové kapusty pak postupně odlamujte spodní zažloutlé listy, které už rostlina nepotřebuje, a tak se jich zbavuje sama. Na záhonu se však stávají místem pro vznik nejrůznějších choroboplodných zárodků.

Růžičková kapusta a kadeřávek

Hlávkové zelí sice patří k nejznámějším košťálovinám, ale stále častěji se na záhonech objevují i růžičková kapusta a kadeřávek. Na rozdíl od zelí určeného pro skladování a hlávkové kapusty není třeba tyto druhy ukládat do sklepa, vydrží celou zimu na záhonu. Sklízíte ji tedy postupně a hned zpracováváte, vyhnete se tak hromadné sklizni a skladování.

Záhony pro mrkev

Půda na záhonech po sklizených košťálovinách bývá ve velmi dobrém stavu a hluboce prokypřená. Záhon není třeba rýt, jen srovnat železnými hráběmi a motykou. Na místo můžete ještě v této době vysít kořenovou zeleninu, nejčastěji to bývá mrkev. Její semena v půdě jen nabobtnají a brzy na jaře, nejčastěji v polovině března, začnou růst.

Pěstování košťálovin

Košťáloviny patří k náročnějším plodinám a jejich pěstování se nehodí pro úplné začátečníky. Kdo ale vlastní zahradu s vhodnou půdou, určitě by ho měl vyzkoušet.

• Pozdní košťáloviny, včetně zelí kruhárenského, se pěstují dlouho. Vegetační doba pozdní odrůdy zelí ‚Holt‘ nebo ‚Pourovo červené´ je sto osmdesát dní, kapusta dozraje minimálně za sto třicet dní od výsevu, kadeřávek za sto dvacet. Sazenice je třeba dát na záhon už v květnu, semena v dubnu.

• Tato zelenina potřebuje těžší výživnou půdu, obohacenou nejlépe vyzrálým hnojem nebo opravdu velkou dávkou kompostu.

• Zemina musí být hluboká a dobře prokypřená, na slehlé půdě bez vzduchu trpí kořeny nádorovitostí.

• Košťáloviny jsou náročné na vodu. Proto potřebují hlinité půdy s vyšším podílem jílovitých jemných částic, které jsou schopné vláhu zadržet v dostatečném množství.

• Nevadí jim chladnější klima, mohou se bez problémů pěstovat i v podhůří.

• Pozdní košťáloviny vyžadují poměrně dost místa, a to prakticky po celou sezonu. Jsou tedy vhodnější pro velké zahrady než tam, kde se bojuje o každý kousek.

Dagmar Cvrčková, foto profimedia.cz a Shutterstock

Více informací se nachází v listopadovém vydání z roku 2017.