Jarní řez růží

Pro udržení dobré kondice růží je potřeba vzít nůžky do ruky několikrát do roka, jarní řez je ovšem stěžejní.

Mnoho zahrádkářů při řezu dřevin a trvalek stále váhá. Náš seriál s názornými ukázkami vás však případných obav nadobro zbaví. Čtvrtý díl si můžete přečíst právě teď.Bez jarního řezu se růžové keře postupně zahustí drobnými výhony a starým dřevem, které se kvůli nedostatku světla nahromadí ve vnitřní struktuře dřevin. Při vynechání i letního řezu orientovaného na odstranění bujných prutů a odkvetlých květů začnou růže tvořit šípky, které rostlinu vysilují. Neřezaný keř navíc příliš nenakvétá a samotné květy jsou drobnější. V hustém keři se zvýší také riziko šíření chorob a škůdců a časem tak růže přestanou plnit okrasnou funkci. Pravidelný řez naopak růže udržuje v dobrém stavu díky opakované výměně starých větví za nové zdravé výhony, které jsou schopné vysoké násady květů. Vyřezáním starých výhonů odstraníte i možný zdroj chorob a umožníte přístup světla a vzduchu do vnitřní struktury keře. Pokud se řezu nechcete během roku příliš věnovat, určitě nevynechte jarní řez, který růže připraví na start do nové sezony.Termín a technika řezuJarní řez růží se provádí většinou koncem března nebo v průběhu dubna, ale o konečném termínu rozhoduje průběh počasí. Rozhodně se do řezu nepouštějte v době, kdy teploty pravidelně klesají pod bod mrazu. Nízké teploty by totiž poškodily čerstvé rány. Pokud spolehlivě nepoznáte namrzlé dřevo, které najdete na jaře téměř na všech keřích, počkejte s řezem do doby, kdy začnou rašit nové pupeny. Ty spolehlivě napoví, která část výhonu je živá a která v zimě namrzla. Růže řežte vždy na spodní očko, které směřuje z keře ven. Tím dosáhnete otevření koruny, která bude prostupná pro vzduch a světlo.Charakteristika řezuŘez růží má své zásady. Bohužel neexistuje univerzální pravidlo, které by šlo aplikovat na stromkové, popínavé i keřové růže zároveň. Přesto je možné pro jejich řez najít několik společných rysů. Na začátku řezu vždy odstraňte mechanicky poškozené a chorobami či škůdci napadené větve. Odstraňujte je celé nebo opět na očko. Nikdy neřežte větve ani mladé výhony mezi jednotlivými pupeny. Rána musí být několik milimetrů nad očkem, kde se nejlépe zahojí. Uzavřená a dobře zhojená rána totiž zabrání nadměrnému vysychání výhonu a pronikání škodlivých organismů do rostliny. Následně se zaměřte na staré dřevo, které již není pro dřevinu efektivní. Poznáte ho podle velkého průměru a tmavě hnědé zvrásněné kůry na povrchu. Tyto větve odstraňujte celé nebo až k místu, kde již vyrůstá nový výhon. Při odstraňování celých větví si vždy všímejte, zda za ně budete mít náhradu. Pokud by výpadek celé větve znamenal poškození dřeviny, vyřežte pouze část tohoto dřeva k některému z pupenů. I ze staré větve většinou vyroste mladý výhon, který svou předchůdkyni nahradí. Jakmile odstraníte staré větve, zaměřte se na křížící se a vnitřní strukturu nadměrně zahušťující výhony. Celková struktura korunky by měla působit vzdušným dojmem. Zkřížené větve se navíc často navzájem odírají a poškozují si kůru, proto je odstraňte celé nebo opět zkraťte na očko směřující ven. Korunku růží také často nadměrně zahušťují slabé výhonky, které rovnou odstraňte a ponechte zde pouze silnější životaschopné větve a mladé výhony. Většina současných odrůd růží je roubována na šípek (růže šípková – Rosa canina) a někdy se může stát, že podnož začne obrůstat novými výhony. Poznáte je podle bujného růstu a místa, odkud vyrůstají. Tyto větve odstraňte, zbytečně vysilují dřevinu a zahušťují korunu. Pro mnoho zahrádkářů je řez růží složitý. Pokud je to váš případ, pozvěte si k prvnímu řezu odborníka, který vám techniku řezu vysvětlí. Výhodou většiny dřevin je rychlá regenerace, proto se řezu nemusíte obávat. Růže patří mezi silně prošlechtěnou a různorodou skupinu dřevin. Najdete mezi nimi druhy roubovanců na kmínku, keřové i popínavé formy. Keřové se dále dělí na mnoho skupin, asi nejznámější jsou remontantní růže či jednou za sezonu kvetoucí odrůdy, čajohybridy, floribundy nebo třeba miniaturní odrůdy. Stejně tak se rozlišují ramblery a climbery u popínavých forem. Dělení do skupin se liší u různých autorů, proto se můžete setkat s odchylkami, které mnohdy komplikují i techniku řezu. My si ovšem tento systém trochu zjednodušíme a ukážeme si hlavní tři tvary, a to růže stromkové, keřové a pnoucí. Technika řezu u odrůd v rámci jedné skupiny se ve většině znaků opakuje.Vhodné nářadíNejdůležitějším nástrojem, který při řezu růží budete používat, jsou dobře nabroušené ruční nůžky. Vždy se snažte o čistý a dobře vedený řez, který se rychle zahojí. Tupými nůžkami rozdrtíte pletiva, která budou následně zasychat a nebudou se hojit. Pro odstranění starých a suchých větví používejte ruční pilku a ostré pákové nůžky, kterými se lépe dostanete i do vnitřní struktury vzrostlých keřů. Kvalitní nářadí zvláště při řezu růží opravdu oceníte, proto jeho výběr nepodceňujte.

Ukázka řezu u nejčastějších skupin růží
Stromková růže	Velkokvětá pnoucí růže	Keřová růže
Stromkové růžeKromě odstranění všech poškozených, napadených, přestárlých a křížících se větví se zaměřte hlavně na otevření korunky a směřování výhonů směrem ven na její obvod. Vždy řežte na očko jdoucí ven. Kromě údržby koruny odstraňujte také vlky vyrůstající z kmínku.	Pnoucí růže typu climberu (velkokvětá pnoucí růže)U těchto růží odstraňte všechny staré větve, které buď odřízněte nad povrchem půdy, nebo na některé z níže položených oček. Ostatní větve zkraťte přibližně o jednu třetinu délky a vystříhejte všechny slabé větvičky. Řez provádějte opět tak, aby nové výhony rostly směrem z koruny. Po dokončení řezu upevněte zachované výhony k případné opoře – tyto růže pro svůj růst potřebují stabilní konstrukci.	Keřové růžeV této skupině se nejrazantněji řežou floribundy a čajohybridy, u kterých se zachovává pouze základní kostra ze zdravých a silných výhonů. Mnohdy se při řezu odstraňují i více než dvě třetiny délky větví. Vždy opět řežte na vnější očko. Zcela odlišný přístup volte u opakovaně kvetoucích růží (například růže svraskalá – Rosa rugosa) a jednou za sezonu kvetoucích růží (růže galská – Rosa gallica), kde se zaměřte pouze na odstranění nejstarších větví a ponechané větve řežte pouze částečně. Keř si tak téměř zachová původní velikost. Keřové růže patří mezi nejpočetnější skupinu druhů i vyšlechtěných odrůd růží, což se kvůli špatnému určení dané skupiny často podepíše na chybné technice řezu.

FOTO: SHUTTERSTOCKKRESBY: AUTORKA

Jarní řez růží