Kapradiny jako nezbytný doprovod

Pro krásnou a harmonicky působící zahradu jsou potřebné nejen dominanty, ale i rostliny do pozadí. Třebaže to tak nevypadá, dominanty by bez nich nepůsobily tak impozantně a dojem ze zahrady by byl oslaben. Mezi takové nepostradatelné „sboristy“ patří kapradiny.

Mezi kapradinami najdete druhy vysloveně drobné, ale i obry dorůstající do 150 centimetrů. Většinou nejlépe rostou ve vlhkém polostínu, ale některým se bude dařit i na slunci. Velká část kapradin na zimu zatahuje a na jaře opět raší a můžete na nich pozorovat typické spirálky nových výhonů. Poměrně velký podíl ale tvoří také stálezelené druhy. Z uvedeného plyne, že kapradiny nejsou stejnorodou skupinou, jejíž členové se vzájemně liší například jen velikostí. Do každé části zahrady tak máte možnost najít tu pravou, ať už se jedná o předzahrádku, skalku, okolí jezírka, podrost pod dřevinami nebo kout pro odpočinek. Kapradiny jsou odolné rostliny, a pokud si dobře vyberete, na svém místě vydrží úspěšně řadu let, málokdy vymrzají. Většinou potřebují vlhkou čerstvou půdu, v níž ale nesmí stát trvale voda. Potom by mohly i vyhnít.Kombinace a načasováníKapradiny se vzhledem ke svému charakteru výborně kombinují s květinami i s barevnými dřevinami – vytvoří jim neutrální zelené pozadí, na kterém všechny barvy náležitě vyniknou. Jediné, co může být limitující, je doba jejich květu. Jarní cibuloviny či hajní rostliny zastihnou z kapradin rašících na jaře jenom spirálky, plně se kapradiny rozvinou až v létě. Vhodnější proto je k nim vysadit některý ze stálezelených druhů, jako je třeba jelení jazyk nebo žebrovnice. Pěkná je také kombinace se zakrslými jehličnany a čarověníky. Tyto miniaturní zahradní zajímavosti se s výraznými květinami většinou nevysazují, samy by totiž měly představovat obdivovaný unikát. A naprosto nedostižné jsou kapradiny při zakomponování nejrůznějších plastik či uměleckých děl do zahrady.VĚDĚLI JSTE, ŽE…Kapradiny jsou vývojově velice staré rostliny pocházející už z prvohor. V minulosti dorůstaly až do rozměrů stromů, dnes jsou zastoupeny jen bylinami (kapradiny patří společně s přesličkami, plavuněmi, vranečky a šídlatkami do kapraďorostů). Od běžných rostlin se odlišují způsobem kvetení a rozmnožování. Nevytvářejí klasické květy a semena, rozmnožují se sporami. Pro kapradiny je navíc typická rodozměna, což je střídání pohlavní a nepohlavní generace.

Jelení jazyk (Asplenium scolopendrium) Jelení jazyk (Asplenium scolopendrium)Poznámka: lesklé celokrajné listyRod této kapradiny možná znáte jako pokojovou rostlinu. Pěstuje se ale také jako zajímavá trvalka, která zaujme především svěže zelenými celokrajnými listy. Ty mívají i zvlněný okraj, jenž je u některých odrůd ještě zdůrazněn šlechtěním (‘Angustifolia‘, ‘Crispa‘). Jelení jazyk potřebuje polostín nebo pohyblivý stín, půda mu vyhovuje lehká, humózní. Hezky vypadá v kombinaci s pomněnkami, chejrem či azalkami a japonskými primulkami, tedy s výrazně barevnými rostlinami. Dobře se bude vyjímat v okolí potoků nebo pod stromy a uplatní se i ve stinných skalkách.	Sleziník červený (Asplenium trichomanes) Sleziník červený (Asplenium trichomanes)Poznámka: na stinné skalkyKapradiny jsou většinou spojené se stinným lesem. Tento druh je ale doma ve skalách (nejčastěji vápencových), kde roste ve spárách. Na zahradách se proto uplatní nejen ve skalkách, ale také v zídkách a korytech se sukulenty. Druhové jméno červený ukazuje na výraznou barvu řapíku, který je tenký, ale pevný jako drátek. Sleziník na rozdíl od jiných kapradin na podzim nezatahuje do půdy, ale přezimuje. I z tohoto důvodu se pro něj najde místo v každé zahradě.	Podezřeň královská (Osmunda regalis) Podezřeň královská (Osmunda regalis)Poznámka: vysoká a výraznáTato kapradina je opravdovou dominantou zahrady. Mladé listy mají hnědavou barvu, později se vybarví do světle zelené a na podzim do bronzové barvy. Listy jsou částečně plodné, jejich horní třetina je přeměněna na vysoké laty s výtrusy, které jsou důvodem staršího českého názvu této kapradiny – hroznatka. Na dobrém místě může podezřeň dorůst i metrové výšky. Myslete na to už při její výsadbě a do okolí vysaďte velké rostliny, nízké druhy by v jejím stínu brzy zanikly. Dobrou volbou je třeba sousedství rodgersie, devětsilu nebo popelivky. Podezřeň se výborně uplatní také na krajích vřesovišť a je možné ji vysadit i na slunce, ale musí mít dost vody.
Papratka samičí (Anthyrium filix-femina) Papratka samičí (Anthyrium filix-femina)Poznámka: pěkný tvar trsůPapratka je velice elegantní kapradina dorůstající do výšky 80 centimetrů. Jako jednomu z mála druhů jí nevadí slunečné stanoviště, musí mít ale dostatek vody. Má pěkný tvar trsů, které zůstávají kompaktní, kapradina neodnožuje a nerozrůstá se. Na trhu jsou k dostání i barevné varianty základního druhu, jako například odrůda ‘Metallicum‘ se stříbřitě zelenými listy. Někdy se prodává i jako zvláštní druh s názvem papratka niponská. Papratka samčí (Anthyrium filix-mas) má zcela odlišný tvar – její listy jsou tenké a vypadají trochu jako chumáčky zelených drátků.	Žebrovnice různolistá (Blechnum spicant) Žebrovnice různolistá (Blechnum spicant)Poznámka: husté stálezelené trsyHledáte-li pěknou, nepříliš vysokou kapradinu, vyberte si žebrovnici. Vytváří rozložité, poměrně husté trsy vysoké do půl metru a hodí se na stinná místa jak pod stromy, tak třeba do okolí potoků či jezírek. Druhové jméno různolistá ukazuje na typický znak kapradin – sterilní listy jsou jinak tvarované než listy fertilní, na kterých se vytvářejí výtrusy. Listy žebrovnice jsou navíc stálezelené, což je v zahradách prvek, který oceníte hlavně v hluchých obdobích před zimou, v předjaří nebo za zimy bez sněhu.	Hasivka orličí (Pteridium aquilinum) Hasivka orličí (Pteridium aquilinum)Poznámka: pro velké zahradyJedna z největších kapradin, která se pěstuje na našich zahradách, má v půdě uložený silný článkovaný oddenek, z něhož vyrůstají až 150 centimetrů vysoké silné listy. Hasivka potřebuje hodně místa, proto ji vysazujte jen na velké zahrady, kde na metru nezáleží. Často se pěstuje i ve velkých, přírodně laděných městských parcích. Pro zajímavost – slovo orličí v názvu kupodivu neznačí velikost rostliny, třebaže ta je úctyhodná. Vztahuje se k cévním svazkům, které mají na průřezu řapíku tvar letícího orla – i taková je botanika.

Srpovice (Cyrtomium falcatum) Srpovice (Cyrtomium falcatum)Poznámka: lesklé kožovité listyNa první pohled se tato kapradina dost liší od druhů známých z domácí květeny. A není divu, pochází z Japonska a pěstuje se i jako pokojová rostlina. Typické jsou její výrazně lesklé kožovité listy a jednotlivé drobné lístky mají na konci výrazný zoubek. Její anglický název je cesmínová kapradina. Nejlépe prospívá v polostínu, půdu vyžaduje lehkou, kyselou a stále vlhkou. Při mírné zimě listy na rostlině zůstávají, rostlinu ale musíte chránit. Citlivé je hlavně srdéčko, na které na podzim nasypte slámu nebo listí.	Pérovník pštrosí (Matteucia struthiopteris) Pérovník pštrosí (Matteucia struthiopteris)Poznámka: vzpřímené vysoké trsyPérovník je určitě nekorunovaný král mezi zahradními kapradinami. Úzké, sevřené, trychtýřovité trsy přitáhnou pozornost už zjara, kdy začínají rašit. Přísně vzpřímené listy se pyšní nádhernou svěží barvou po celou sezonu a na ideálním místě přesáhnou metrovou výšku. Stanoviště této kapradiny by mělo být v polostínu, s čerstvou, kyprou a vlhkou půdou, ideální je okolí potůčku nebo jezírek. Pérovník se může dost rozrůstat, proto je třeba ho držet v přiměřených mezích.	Kyvor lékařský (Ceterach officinanum) Kyvor lékařský (Ceterach officinanum)Poznámka: domácí druh na skalkyKapradiny jsou velice stará skupina rostlin a díky dlouhé době, po kterou už na Zemi rostou, vyvinuly mnoho různých forem vhodných pro různá stanoviště. Takovým malým překvapením je právě kyvor. Jde o drobnou domácí kapradinu, která podobně jako sleziník roste na skalách, a to i na slunci. S nedostatkem vody se umí vypořádat sklopením lístků a omezením transpirace. V přírodě je už dost vzácný, ale v zahradách se často pěstuje jako skalnička pro skalky a suché zídky.
Onoklea (Onoclea sensibilis) Onoklea (Onoclea sensibilis)Poznámka: vitální rostlina do podrostuTato zajímavá kapradina pochází z Ameriky. Netvoří klasické trsy, její růst je volný, zajištěný podzemními výběžky. Listy jsou svěže zelené, na podzim zlatavé a při prvních mrazech odumírají. Onoklea potřebuje dost místa a přísnou ruku, její růst je totiž ve vhodných podmínkách dost agresivní. Hodí se pro hodně kyselé půdy, je to tedy dobrá rostlina pod jehličnany nebo do vřesovišť. Velké pevné listy lze použít i jako netradiční zeleň do kytic.	Kapraď bodlinkatá (Polystichum setiferum) Kapraď bodlinkatá (Polystichum setiferum)Poznámka: husté až huňaté listyTento druh zaujme dvakrát zpeřenými listy, které jsou u některých zahradních odrůd doslova huňaté (‘Proliferum‘, ‘Plumosum densum‘). Jsou navíc stálezelené, takže zdobí zahradu celoročně a jsou sestaveny do trychtýřovitých trsů. Kapraď potřebuje vyšší vzdušnou vlhkost a prospívá na humózních půdách jako podrost vyšších dřevin, v okolí jezírek i vodních toků. Je plně mrazuvzdorná – vrstva opadaných listů ji chrání před mrazem. Nikdy proto porost kapradin před zimou nevyhrabávejte, odstranili byste jejich zimní ochranu.	Kapraď rezavá (Dryopteris affinis) Kapraď rezavá (Dryopteris affinis)Poznámka: univerzální pohledný druhNázev této kapradiny je odvozen od rezavé barvy střední žilky listů. Jedná se o základní druh, který byl na počátku šlechtění velké řady zahradních odrůd kapradin. Šlechtitelé využili krásný tvar trsů i bohaté dlouhé listy a z tohoto druhu pocházejí efektní kudrnaté odrůdy (‘Crispa cristata‘, ‘Cristata the King‘). Přestože listy kapradě rezavé vypadají jako nadýchané, jsou pevné a odolné a svoji svěží barvu si udrží až do mrazů. Nejlepší místo pro tento druh je v polostínu, ve vlhké půdě s kyselou půdní reakcí.

FOTO: SHUTTERSTOCK A PROFIMEDIA.CZ

Kapradiny jako nezbytný doprovod