Když len hraje všemi barvami

Len se s modrou barvou pojí téměř čítankově. Zahradníci ale dobře vědí, že může kvést také červeně, žlutě nebo bíle. Lny se navíc jeden od druhého liší dobou vegetace: zatímco tradiční přadný len je jednoletý, na zahradě každý ocení spíše trvalky. A víte, že se někteří zástupci tohoto rodu dokonce pěstují jako skalničky?

Len narbonský

Linum narbonense

foto Shutterstock

Klasickou barvu letního nebe najdete u tohoto nenáročného a vděčného druhu. Nevadí, že květy vydrží jen jediný den, za sezonu se jich vytvoří desítky. Hodí se pro propustné vápenité půdy, které odpovídají západnímu Středomoří, tedy lokalitě, z níž len narbonský pochází. Listy má jemné, čárkovité, ale pod četnými květy si jich ani nevšimnete. Tento druh kvete od konce jara až do srpna. Na trhu seženete i kompaktní odrůdu ´Heavenly Blue´, která dorůstá jen do patnácti centimetrů a vyznačuje se sytějším a tmavším odstínem.

Tipy pro pěstování: Nižší, asi čtvrt metru vysoká rostlina výborně pasuje do stepních partií či střešních zahrad na plném slunci. Množí se výsevem na jaře, šlechtěné odrůdy pouze ze řízků.

Len velkokvětý, syn. len červený

Linum grandiflorum

foto Shutterstock

Tento nádherný druh pochází z mediteránní oblasti, konkrétně z Alžíru. Roste v bohatých trsech, miskovité květy výrazné červené barvy měří až tři centimetry v průměru, vždy se zakládají na koncích výhonů. Jde o letničku, u které přichází v úvahu přímý výsev v dubnu; počítejte, že vzejde do dvou týdnů. Lze ji i předpěstovat. Má univerzální využití, hodí se jak na záhony, tak do větších nádob na terasy, a osvědčí se vám i jako součást letních kytic. Kvete řadu týdnů, konkrétně od června až do září.

Tipy pro pěstování: Potřebuje propustnou půdu s příměsí písku, na příliš vyhnojené by málo kvetla. Snese i přímé slunce. Za mírných zim mohou silnější rostliny s lehkým krytem přezimovat, rozhodně to stojí za vyzkoušení.

Len žlutý

Linum flavum

foto Shutterstock

Tuto trvalku najdete na slunných místech i v naší domovině. Vyniká nezvyklou a výraznou barvou a fakt, že jde o len, poznáte buď podle kulovitých tobolek se semeny, nebo podle květů s hedvábným leskem a jemným podélným rýhováním. Květní lodyhy výrazně převyšují trs, ve spodní části dřevnatí. Čeho si ještě u tohoto druhu všimnout? Různolistosti neboli heterofylie. Listy mají totiž dvojí tvar – u země najdete obvejčité, na stonku nesoucím květy zase kopinaté.

Tipy pro pěstování: Pěstuje se i jako nenáročná skalnička, tradičně se využívá pro výsluní a na suchá místa, počínaje kamennými zídkami a konče betonovými koryty. Na záhonech preferuje vyvýšená místa, kde se nedrží srážková voda.

Len polodřevitý

Linum suffruticosum

foto Shutterstock

Nízkou skalnička původem ze Španělska zdobí neobvyklé bílé květy s narůžovělým okrajem, pod kterými se dřevnatý keřík téměř ztrácí. Pochází z krasových oblastí, proto vyžaduje, abyste místo dobře vydrenážovali, zejména v zimě totiž kořeny nesmí stát ve vlhku. Len Polodřevitý pěstují spíše skalničkáři-specialisté. Bíle kvete ale i zakrslá forma běžně pěstovaného lnu vytrvalého (ten je původně modrý) Nanum Album ´Diamant´, který se v zahradnictvích běžně nabízí. Zatahuje a na jaře obráží od kořene.

Tipy pro pěstování: Pro oba druhy připravte slunné teplé stanoviště. Dobré odvodnění zajistí nejen substrát s podílem písku nebo drobné drti, ale i dobře postavené základní kameny, mezi nimiž se nehromadí voda ve spárách.

Dagmar Cvrčková, foto Shutterstock