Kompost pro lepší úrodu

Kompost je nejlepší způsob, jak dodat rostlinám potřebné živiny a zkvalitnit půdu na záhonech. Neměl by proto chybět v žádné zahradě.

Kompost určitě nemusí svým vzhledem dělat zahradě ostudu a neměl by ani zapáchat. Ať už se rozhodnete pro ten klasický v ohrádce nebo si vyberete z široké nabídky kompostérů, najděte jim stinné místo někde v koutě pozemku. Nejenže ho nebudete mít tolik na očích, ale také tak jednoduše nevyschne. Vyhraďte si pro něj dostatek prostoru. Ideální je mít k dispozici alespoň tři oddělení pro kupky v různých stupních zrání. Pokud si přejete kompost rychleji zralý a kvalitní, je potřeba také místo na přehazování. I kompostéry se doporučuje mít alespoň dva. Neježe tak získá te zdroj kvalitních živin pro rostliny, ale vyřešíte problém, kam s posečenou trávou, listím, mechem, slámou, podrcenými větvemi, kůrou, pilinami, zaschlými drny i organickým odpadem z kuchyně nebo dřevěným popelem. To vše lze zkompostovat.

A co plevel?

Zvolili jste horké kompostování, nebo takzvaně nastudeno? Rozdíl je nejen ve způsobu, jakým odpad ukládáte a jak dlouho trvá jeho rozklad, ale i v tom, zda dovnitř můžete dát plevel nebo ne. V prvním případě to lze. Vysoká teplota zlikviduje semena, oddenky i zárodky chorob. Horký kompost získáte tak, že si kupky materiálu připravíte předem a smícháte je najednou.

Tři čtvrtiny náplně by měly tvořit materiály bohaté na uhlík, například listí, sláma či štěpka, a jednu čtvrtinu odpad obsahující hodně dusíku, což je zelená tráva, bioodpad z kuchyně, zvířecí trus a podobně. Pozor však na vyšší poměr dusíkatých složek. Pak by nedošlo k rozkladu, ale převládnou zde nežádoucí hnilobné procesy. Kompost by měl být ohrazený, aby držel pohromadě, svrchu můžete bránit úniku tepla například vrstvou slámy nebo listí. Zajistěte mu hodně kyslíku, první měsíc by se měl přehazovat každý týden. Pohodlnější variantou jsou otočné kompostéry, kterými jednoduše zatočíte a obsah se provzdušní. Zateplené dobře fungují i v zimě, při točení, na rozdíl od přehazování, nedochází ke ztrátám tepla. Pokud jste zvolili variantu nastudeno, můžete odpad přihazovat postupně, jak ho právě získáváte. Rozklad trvá přibližně rok, semena a oddenky plevele bohužel tuto dobu obvykle přežijí. Proto oddenky nechte vyschnout na slunci a plevel kompostujte před dozráním semen.

Kdy ho můžete použít?

Do dvou měsíců při horkém kompostování a přibližně za půl roku při studeném máte k dispozici surový kompost. Ten účinně zúrodňuje půdu, podporuje v ní tvorbu humusu a hodí se i k mulčování. Lehce ho zapravte pod keře a stromky a nasypte kolem vzrostlejších sazenic. Do půl roku po horké fázi nebo do dvou let bez ní vznikne plně vyzrálý jemný kompost tmavé barvy. Můžete ho využít nejen jako hnojivo, ale i jako pěstební substrát pro výsev a množení nebo do nádob. K tomu se ještě pracující surový kompost nehodí.

Umělá versus přírodní hnojiva

Pro nastartování růstu, bohaté kvetení a plodnost ocení rostliny také podporu v podobě rychleji působícího tekutého hnojiva. Ta minerální, z hlediska zdraví půdy problematická, nejsou nezbytná. Zdarma si můžete připravit kvalitní jíchy z plevele. Ten stačí před dozráním semen nasekat a vložit do nekorodující nádoby – do poloviny až tří čtvrtin, doplnit dešťovou vodou a občas zamíchat. Do měsíce výluh zkvasí a prvotřídní posilující hnojivo je hotové. Jedinou nevýhodou je zápach v průběhu kvašení. Hnojivo je velmi silné, je třeba ho ředit nejméně jedna ku deseti nebo raději více.