Kompost: tajemství úrodné zahrady

Kam s ním? Takové otázky si příroda neklade. Vše, co odumřelo, promění v nový život. A tak je tomu i v kompostu. Veškerou organickou hmotu rozloží žížaly, suchozemští korýšci svinky a stínky i miliardy mikroorganismů na úrodnou a kyprou zeminu.

Kvalitní kompost poskytne rostlinám všechny potřebné živiny.

Je s podivem, že stále existují zahrady bez kompostu nebo pouze s malým kompostérem, do kterého se vejde jen zlomek trávy, listí a zbytků zeleniny z kuchyně. Odpad ze zahrady pak majitelé vozí do sběrného dvora nebo pálí. Přitom i na čistě okrasné zahradě, kterých je ale stále méně, neboť jak mnozí zjistili, užitečné a krásné se navzájem nevylučuje, je kompost nesmírně užitečný. A je zadarmo. Pokud je kvalitní, poskytne rostlinám veškerou potřebnou výživu, protože půdu obohacuje o humus, který v ní udržuje vláhu, živiny i užitečné organismy. Skrytý za keři či v loubí popínavých rostlin nekazí dojem z pozemku. Anebo lze jeho vršek osázet, pak ani nezabírá místo květinám či zelenině.

Kompost určený na výsev je vhodné prosít.

Kompost, nebo kompostér?

Kompost zakládejte na odkryté, drnů zbavené půdě. Z té se do něj nastěhují nezbytné mikroorganismy, žížaly a další rozkladači. Na holou půdu můžete nejdřív nasypat vrstvu nasekaných či podrcených klacků a silných stonků, která základ provzdušní. Přístup vzduchu je pro správný průběh zrání zásadní. Tomu by mělo odpovídat i ohrazení kompostu.

Pravda, oblíbené plastové kompostéry profukují méně nežli ohrada z latěk s mezerami, zato skvěle udržují teplo, které proces zrání urychlí. Nesmíte do nich však vkládat příliš vlhkého a drobného odpadu najednou. Například posečenou krátkou trávu je třeba důkladně míchat s hrubším suchým materiálem, například listím nebo slámou, které ji provzdušní. Jinak obsah zahnije a procesy probíhající bez přístupu kyslíku kvalitní kompost nevytvoří. Kompostéry se hodí spíše pro menší zahrady, a i tak je ideální mít dva. Jeden plníte, druhý zraje. To, co na kompost vkládáte, má mnohonásobně větší objem, než výsledný zralý produkt. I pro kompostéry platí, že musí mít kontakt s půdou!

Na větších zahradách se vyplatí založit kompost velkoryse. Ohrady s více odděleními umožní založit více kompostů různého stáří, případně je snadno přehazovat. Dozrávající kompost můžete svrchu osadit dýněmi, okurkami i květinami, z nichž je vhodná například rychle rostoucí, pestrá a jedlá lichořeřišnice. Kompost snadno zakryjí keře nebo plůtky porostlé popínavými rostlinami, které ho zároveň zastiňují a chrání před větrem, tedy před vysoušením.

Žížaly proměňují rostlinné zbytky na prvotřídní hnojivo.

Bohatá náplň vítána

Různorodost a pestrost svědčí přírodě, zahradě i kompostu. Střídání vrstev materiálů s rozmanitou strukturou i složením zajistí provzdušnění i vyvážený poměr živin: například tráva je bohatá na dusík, štěpka, piliny a suché listy na uhlík. Při zakládání kompostu si přichystejte větší množství různorodého odpadu. Po jeho smíchání by měla vzniknout alespoň půl metru vysoká hromada, která udrží teplo a proces zrání dobře nastartuje.

Nejčastěji se kompost dává do dřevěných ohrádek z latěk.

Na kompost můžete odkládat:

• Veškerý rostlinný odpad ze zahrady – kromě plevelů se zralými semeny a živých oddenků a kořenů plevele – ty stačí nechat vyschnout na slunci, a tím zbavit životaschopnosti, nebo kompostovat odděleně v perforovaných pytlích. Drny postačí položit kořeny vzhůru. Větve je vhodné nadrtit.

• Zbytky z kuchyně – kromě masa a kostí, které by přilákaly potkany.

• Prospěšné je občas přidat vrstvičku zeminy, třeba z krtinců.

• Na živiny velmi bohatý je chlévský hnůj pocházející ze slušných domácích či bio chovů. Velké množství dusíku zemině dodají kopřivy, které obsahují i řadu dalších užitečných látek.

• Listí je skvělá přísada, rozkládá se však obvykle déle. Pokud chcete proces urychlit, posekejte ho sekačkou. Část můžete kompostovat zvlášť, čímž získáte jednu z nejlepších součástí pěstebních substrátů – listovku. Po roce zrání je zčásti rozložené listí dobrým mulčem, po dvou letech vytvoří jemnou sypkou zeminu. V kompostéru je třeba mírně vlhké listí upěchovat.

Spadané listí se změní na prvotřídní zeminui v perforovaných pytlích.

Zrání

Proměna organického odpadu na kyprou úrodnou půdu trvá obvykle rok. Zralý kompost je kyprý, jemný a voní zemí. Ten úplně nejjemnější, dokonale rozložený, je ideální jako substrát pro výsevy a řízkování, na povrch záhonů, které se chystáte ihned osít, do pěstebních nádob. Ale půdu lépe nasytí kompost, který ještě není rozložený úplně dokonale. Takový se na záhony ve vrstvě nejméně pět centimetrů sype na podzim a ihned zakrývá mulčem. Tento postup je ideální i pro zahradničení bez rytí. Kompost se přidává také ke dřevinám i trvalkám a používá se při výsadbách sazenic. Pokud ho chcete použít pro výsevy, je vhodné ho prosít. Klíčící rostlinky ocení jemný substrát.

Přeházením kompostu dopravíte okrajové části dovnitř, do centra dění, materiál se provzdušní a proces urychlí. Přehazování však není nezbytné. Pokud dobře vrstvíte předem rozmělněné materiály, bude kompost zralý za rok i bez práce.

Teplo urychluje zrání. Proto materiál navršený v ohrádce zraje rychleji, než když je ložený volně na hromadě. Pozor také na jeho únik vrchem! Proto se doporučuje zrající, čekající kompost přikrýt vrstvou zeminy, slámy či listí. Především za chladného počasí je to velmi užitečné.

Myslete na to, že odpad by neměl příliš vysychat. Za suchého léta ho můžete svlažit dešťovou vodou. Ještě lépe poslouží zákvasy z kopřiv a dalších planých rostlin nebo ze slepičinců. Výrazně zvýší kvalitu a obsah živin, a také urychlují jeho zrání. K tomu můžete použít i prodávané startéry – násady užitečných mikroorganismů. Nebo přihoďte pár lopat téměř zralého kompostu, který se rozkladači jen hemží.

Jednoduchou, ale praktickou ohrádku vytvoříte i z pletiva.

Kompost plný žížal

Nejen okem neviditelné organismy recyklují rostlinný odpad. Také žížaly proměňují rostlinné zbytky na prvotřídní hnojivo, navíc ho obohatí cennými huminovými kyselinami a enzymy. Čím zdravější zahrada je, tím více žížal v její půdě najdete. Pokud nebudete používat pesticidy, žížaly budou nerušeně pracovat na vylepšení půdy.

Tyto živočichy můžete i cíleně chovat. Především výkonné a rychle se množící kalifornské žížaly (Eisenia andrei) lze využít k rychlé proměně zbytků z kuchyně i zahrady na opravdu prvotřídní hnojivo. Že jejich trus výrazně zvýší plodnost i kvalitu zeleniny, doložil i státní zkušební ústav.

• Kompost pro žížaly můžete založit stejně jako běžný. Nedávejte jim však zeminu ani drcené větve, na hrubé potravě zbytečně brzy opotřebí svůj trávicí trakt a uhynou.

• Aby se jim dařilo, nesmí teplota ani uvnitř hromady stoupnout více, než je příjemné vašim rukám. Proto například trávu, která se snadno zapaří, před vložením nechte pár týdnů odležet.

• Také je třeba dbát na pravidelný přísun potravy.

• Vlhkost je třeba udržovat stálou a mírnou.

V malém kompostéru můžete žížaly chovat i na balkoně, nebo dokonce na chodbě. V tmavém boxu se cítí dobře, dno však opatřete otvory a pod ně dejte nádobu, do níž bude odtékat přebytečná vlhkost. Tento takzvaný žížalí čaj – stačí ho naředit dílem vody – využijete na zalévání rostlin včetně pokojových, a ony se vám za to odvděčí bujným růstem a zdravím. Můžete zakoupit i kompostér o více propojených patrech, kdy se žížaly z již zpracovaného materiálu samy nastěhují do oddělení nových zbytků. Pokud mají žížaly jen jeden prostor, tak je z kompostu, který chcete použít, dostanete poměrně snadno – samy se odtud odplazí, pokud zeminu rozprostřete na světle. Jejich domovem je půda, před světlem prchají.

Plastové nádoby hůře větrají, ale dobře udržují teplo.

PRAKTICKÝ TIP

Co dělat s napadeným listím a plody? 

V odborných publikacích se dočtete, že napadené listy a plody, stejně jako plevel, do kompostu rozhodně nepatří a mají se vyhodit. Jenže zbavit se listí z mohutného stromu nebývá úplně snadné. Jak praxe ukazuje, je to navíc škoda, protože i takový materiál lze využít. Například i listy ořešáku trpícího antraknózou, častou houbovou nákazou, jsou zdrojem prvotřídní listovky. Pod stromem listí samozřejmě zůstat nesmí. Spory, které v něm přezimovaly, by v květnu ořešák napadly znovu. Ale pokud je zkompostujete tak, že se na světlo světa nedostanou nejméně tři roky, ztratí životaschopnost. Napadené listí proto kompostujte v perforovaných pytlích nebo v kompostu pečlivě zasypaném zeminou, který necháte zrát bez přehazování nejméně tři roky. Takový kompost poslouží zároveň jako úkryt pro užitečné ježky a užovky. Podobně je to s jablky napadenými moniliózou a dalšími zbytky nemocných rostlin. Vrstvy můžete prosypat i páleným vápnem, které má dezinfekční účinky.

Do běžného kompostu lze vyhazovat i plevel, protože jeho semena a oddenky, stejně jako část choroboplodných zárodků, odumřou. Rozklad může materiál ohřát až na šedesát stupňů. Ale nelze se spolehnout na to, že tento proces proběhne ve všech částech kompostu.

Více informací se nachází ve speciálním vydání z roku 2016, které si můžete zakoupit za zvýhodněnou cenu zde.

.