Krásné a krásnější česneky

Překrásná kulovitá květenství česneků jsou celoroční ozdobou zahrady. Nejen proto, že první rozkvétají na jaře, další v létě a poslední na podzim. Zajímavě vypadají i po odkvětu, jejich suchá plodenství mohou na záhonu zůstat až do zimy.

Česnek kulatohlavý, foto Shutterstock

Při volbě okrasných česneků berte ohled na to, zda v době květu zatahují listy nebo ne. V prvním případě rostlina již sílu načerpala a vidíte z ní pouze štíhlý, pevný a často velmi vysoký stonek nesoucí květenství. Takový druh je ale lepší vysadit mezi trvalky nebo bylinky, klidně těsně vedle nich. Kdybyste kolem nechali prostor nebo je dokonce pěstovali na samostatném záhoně, nebudou vypadat zdaleka tak působivě. Naopak druhy s celoročními listy potřebují dost světla po celou sezonu. Můžete je rovněž kombinovat s trvalkami, dvouletkami, letničkami či bylinkami, ale tak, aby měly svůj vlastní prostor.

Česnek převislý, foto Shutterstock

Česnek obrovský ´Album´, foto Shutterstock

Česnek vonný, foto Shutterstock

Pěstování

Podobně jako řada dalších cibulovin mají i okrasné česneky rády vláhu v době růstu a kvetení. Ovšem v čase zrání semen, natož mimo sezonu, jim příliš mokra škodí. Připravte pro ně proto propustnou půdu, kterou potřebuje i řada trvalek či bylinek, s nimiž je pěstujete. Ovšem vysadit je můžete i vedle druhů, které mají rády více vláhy, stačí do jamky pod cibule nasypat alespoň deseticentimetrovou vrstvu drenáže, například jemného štěrku, hrubého písku, lávové drtě, keramzitu a podobně. Zvlášť vysokým druhům prospěje i kompost. Ocení rovněž dostatek vápníku, ten obsahuje například dřevěný popel, a pěstujete-li je v kyselejší půdě, přidejte i lžíci dolomitického vápence. Tyto přírodní zdroje minerálů kromě vápníku dodají i hořčík, který podporuje bohaté kvetení a odolnost rostlin. Protože jde o rostliny vesměs stepního původu, potřebují také dostatek slunce. Ale třeba česnek sicilský nebo vonný pokvetou i v polostínu.
Cibule sázejte na podzim do hloubky deset až dvacet centimetrů, podle velikosti. Uvádí se, že hloubka by měla odpovídat nejméně trojnásobku výšky cibule. Dostatečná vrstva půdy je chrání před mrazem. Vedle mateřské cibule se časem objevují dceřiné, které můžete odebrat a vysadit zvlášť. K množení se hodí rovněž semena, ovšem vypěstovat z nich kvetoucí rostlinu trvá i několik let. Suchá plodenství každopádně vypadají zajímavě a mohou záhony zdobit i po odkvětu jiných rostlin.

foto Shutterstock

Druhy se zatahujícími listy

Česnek aflatunský (Allium aflatunense) kvete již od počátku května a může pokračovat až do července. Díky tomu doplní jak jarní, tak letní trvalky i dvouletky. Pěstovat ho můžete například s tařičkami, pivoňkami, kakosty či kontryhelem. Pokud pod cibule nasypete vrstvu drenáže, může růst i vedle trvalek milujících vláhu. Až metr dlouhé stvoly nesou deset centimetrů velké květenství. Cibule tohoto vysokého česneku sázejte nejméně dvacet centimetrů od sebe.

Česnek obrovský (A. giganteum) může být vysoký až 170 centimetrů, průměr kulovitého květenství dosahuje i dvaceti centimetrů. Květy jsou obvykle fialové, setkáte se i s vyšlechtěnými bílými kultivary. Všechny rozkvétají v červnu a červenci. Cibule sázejte přibližně 25 centimetrů od sebe. Dobře vypadají vedle kosatců, pivoněk, šalvěje hajní, šanty, levandule, okrasných travin i bohyšek. Kromě velikosti je tento druh výjimečný i tím, že v květenství se občas, i když zřídka, vyskytnou pacibulky. Pokud máte štěstí a objevíte je, vysaďte je do lehkého substrátu.

Česnek nachový (A. atropurpureum) své tmavě purpurové květenství rozvíjí v červnu a červenci. Stvol dosahuje nejvýše metrové výšky. Díky méně okázalému vzhledu se hodí i do sušší květinové louky. Původní druh planě roste a kvete na loukách Balkánského poloostrova.

Česnek sicilský, foto Shutterstock

Česnek karatavský, foto Shutterstock

Česnek kulatohlavý (A. sphaerocephalon) kvete v červnu a v červenci, je vysoký šedesát centimetrů. Oválné květenství je při nakvétání světle zelené a poté se postupně vybarvuje do sytého purpuru, pročež v jistou chvíli vypadá jako dvoubarevné. Tento druh se hodí pro společné pěstování s růžemi, šalvějemi, šantou, řebříčky a okrasnými travinami. Mezi cibulemi ponechte rozestupy nejméně deset centimetrů. Dobře vypadá i ve váze.

Česnek Christophův (A. christophii) dorůstá nejvýše půl metru, květenství ovšem může být až dvacet centimetrů velké. Je řidší než u předchozích druhů, tvořené většími a lesklými kvítky ve tvaru hvězdy. Krásně doplní štěrkový záhon, skalku i jiné trvalky. Žloutnoucí listy v době květu pěkně zakryjí například kakosty nebo dvouleté vonící chejry. Na metr čtvereční sázejte nejvýše šest rostlin. Cibule, i když hluboko vysazené, mohou trpět při holomrazech, nejsou tak odolné jako ostatní druhy. Prospěje jim proto vrstva mulče.

Česnek azurový (A. caeruleum) má jen kolem čtyřiceti centimetrů a menší květenství jsou pěticentimetrová. Jak název napovídá, nepřehlédnutelný se stává svou výraznou barvou. Kvete poměrně časně, v květnu a červnu, zkrášlí tak záhony brzy rašících trvalek, směsi letniček i květinové louky. Mezi cibulemi ponechte rozestupy nejméně deset centimetrů.

Česnek stopečkatý, foto Shutterstock

Česnek nachový, foto Shutterstock

Česneky s listy po celou sezonu

Česnek stopečkatý (Allium stipitatum) dorůstá až do metrové výše a jeho kulovitá bílá květenství jsou až čtrnáct centimetrů široká. Sladce vonící květy se rozvíjejí od května až do července. Úzké zelené listy se zatahují až po odkvětu rostliny. K dostání je obvykle kultivar ´Mont Blanc´, který vznikl patrně křížením česneku stopečkatého a holandského. Je ideální do štěrkových záhonů a skalek. Cibule sázejte v odstupech kolem třiceti centimetrů. Jde o druh pocházející z asijských hor, který snáší mrazy i sucho.

Česnek karatavský (A. karataviense) patří k těm nejnižším – má jen asi třicet centimetrů, ovšem bílá květenství dosahují průměru až dvanáct centimetrů. Listy jsou velké a šedozelené, čímž dodávají rostlině výjimečný vzhled. Hodí se na skalky k drobnokvětým polštářovitým druhům alpinek a mezi suchomilné trvalky, kde však vyžaduje svůj vlastní prostor – cibule sázejte nejméně patnáct centimetrů od sebe.

Allium Millenium je velmi dekorativní a nízké teploty snášející hybrid s jemnými trávovitými listy. V červnu se objeví třicet centimetrů vysoký stonek s poupaty, která nejpozději v červenci rozkvetou. Zahradu však zdobí až do září, neboť nakvétají stále nová. Zjara tomuto česneku svědčí dostatek vlhkosti, uvítá i přihnojení – pak se budou jeho trsy rozrůstat do šířky. Cibulky vysazujte asi třicet centimetrů od sebe.

foto Shutterstock

Česnek převislý (A. cernuum) má jemnější květenství, které netvoří kompaktní kouli, ale hrozen, a to od července do srpna. Dorůstá do výšky dvacet až padesát centimetrů. Hodí se nejen do trvalkových záhonů a mezi okrasné traviny, ale i do kvetoucí louky, vyššího přírodního trávníku či mezi bylinky. Květy i úzké listy jsou na rozdíl od jiných okrasných druhů jedlé – můžete je používat podobně jako pažitku. Rostliny vysazujte nejméně deset centimetrů od sebe.

Česnek vonný (A. tuberosum) je další česnek, který svými květy ozdobí zahradu a listy použijete v kuchyni jako pažitku. Kvete až na sklonku léta a je lákadlem pro motýly a čmeláky. Má kolem třiceti centimetrů a snadno se pěstuje i z jarního výsevu. Rostliny kolem sebe potřebují prostor přibližně dvacet centimetrů. Ozdobí zeleninovou i bylinkovou zahradu – podobně jako klasická pažitka (A. schoenoprasum), pokud ji necháte rozkvést.

Česnek sicilský (Nectaroscordum siculum) roste planě ve světlých lesích jižní Evropy. Je nejen ozdobou zahrady, ale i bohatým zdrojem nektaru pro motýly, čmeláky a včely. Stvol až 120 centimetrů dlouhý nese zvonkovité, barevně jemně proměnlivé květy visící na dlouhých stopkách. Rozvíjejí se v květnu a červnu, dekorativní jsou i plody. Můžete ho bez obav vysadit i do polostínu pod stromy. Krásné jsou kombinace s kakosty, bohyškami, kapradinami a pelyňky. Sivozelené listy však i v době květu vyžadují světlo, ponechte jim proto vlastní prostor a cibule sázejte dvacet centimetrů od sebe. Rostliny nejlépe vyniknou ve skupince.

Česnek azurový, foto Shutterstock

Odrůda ´Millenium´, foto Shutterstock

Viola Martinková, foto Shutterstock