Kvetoucí dříny pro vrcholné jaro

Bohatý a početný rod Cornus spojuje dřeviny, které se jedna od druhé na první pohled dost liší. Zahrnuje totiž nejen zástupce domácích svíd, které jsou časnější, ale i představitele původních dřínů z asijského či amerického kontinentu. Ty poznáte podle neobvykle utvářených květů – při bližším pohledu zjistíte, že jde o listeny lemující skutečné, velmi drobné kvítky v jejich středu. Sezona těchto dřínů přichází v květnu a červnu.

Dřín květnatý

Cornus florida

foto Shutterstock

V americké domovině roste jako vysoký strom, v našich zeměpisných šířkách na něj častěji narazíte v podobě rozložitého keře, který měří až několik metrů na výšku i do šířky. Zaujme především barvou a množstvím květů, ale nelze opomenout ani listy – zjara často raší jako červené nebo bronzové, takže vytvářejí s květy pěkný kontrast. S příchodem podzimu se mění na karmínové a oranžové odstíny. Sazenice můžete koupit s květy růžovými (´Rubra´) i v barvě bílé (´Rainbow´) a v různých kombinacích obou, čímž pestrá nabídka odrůd zdaleka nekončí.

Tipy pro pěstování: Nejlépe vynikne jako solitéra s neutrálním pozadím, výborně se hodí do popředí živých plotů, dobře se mu povede v hlubší živné půdě. Ta nesmí být vysychavá, vyžaduje pravidelnou zálivku nebo vrstvu mulče, která zabrání odparu vody.

Dřín japonský

Cornus kousa

foto Shutterstock

Pěstuje se jako malý strom nebo keř, mezi dříny jde o nejvíce prošlechtěný druh, díky čemuž si můžete vybírat z desítek kultivarů (například bílý ´Milky Way´, ´Summer Fun´ nebo růžové ´Satomi´ a ´Beni Fuji´). Liší se od sebe intenzitou vybarvení i tvarem listenů, které vždy tvoří výrazné cípy. Zaujme i podzimní podobou plodů, které jsou jedlé a někdy se využívají jako netradiční ovoce v přírodních zahradách (odrůda ´Big Apple´). Srostlé růžové peckovice nejvíce připomínají červenou jahodu na dlouhé stopce.

Tipy pro pěstování: Krásná dřevina vyžaduje dostatek vody a kyselou půdu. Lépe kvete na slunci, i když bývá doporučována také pro polostín. Na více osluněném místě jí musíte zajistit dostatek vody, v jílové těžké půdě neporoste. Pro menší zahrady se hodí kompaktní odrůdy, například ´Angyo Dwarf´.

Dřín Nuttallův

Cornus nuttallii

foto Shutterstock

Vysoký keř či vícekmenný strom původem ze Severní Ameriky poznáte podle menších květů okrouhlého tvaru – ty jsou seskupeny do malých hlávek, které lemují bělavé či nažloutlé listeny, na větévkách postavené téměř vodorovně. Květy nikdy nemají růžový ani červený odstín, typický pro jiné dříny, a marně byste u nich hledali i ostrou špičku. Nejoblíbenější odrůda se jmenuje ´Eddie´s White Wonder´; její listy bývají při rašení žluté, později zelenavě skvrnité, načež se vybarvují do nachově červené.

Tipy pro pěstování: Bohatě kvetoucí keř potřebuje hlubokou živnou půdu na slunečném místě, chráněném před mrazíky i chladným průvanem. Pokud ho vysadíte u budovy, která sice zajistí tepelný komfort, ale brání dešti, vaším úkolem bude zajistit dřínu dostatečnou zálivku. Bez ní nasadí jen málo poupat.

Dřín kanadský

Cornus canadensis

foto Shutterstock

Zahradu výborně oživí i půdopokryvný dřín kanadský. Tvoří asi 30 centimetrů vysoké koberce, rozrůstá se do plochy podzemními oddenky. Na podzim se zelené listy seskupené do přeslenů zbarvují do červené a s mrazy odumírají. Nenápadné modrofialové květy jsou podloženy zelenavě bílými listy, jež tvoří až osm centimetrů široké útvary. Objevují se na počátku června, po odkvětu se změní na oranžové peckovice, které na rostlinách vydrží.

Tipy pro pěstování: Netradiční druh využijete pod vyšší listnaté stromy, vynikne zejména ve větší ploše. Na metr čtvereční se vysazují asi tři rostliny. V našich podmínkách se považuje za spolehlivě mrazuvzdorný, jelikož pochází z chladných lesnatých oblastí Severní Ameriky. Potřebuje rašelinný substrát a kyselé pH.

text Dagmar Cvrčková, foto Shutterstock