Muchovník neboli indiánská borůvka

Muchovník pochází z Kanady a patří mezi méně známé ovocné druhy. Jeho plody připomínají svou tmavě modrou barvou borůvky. A také se mu říká indiánská borůvka či saskatonberry.

Na rozdíl od borůvek muchovník olšolistý (Amelanchier alnifolia) nepotřebuje kyselou půdu, spokojí se s běžnou zahradní zeminou. Mezi další klady patří bohatá úroda, kterou dává pravidelně každý rok. Také plody chutnají výborně a dají se zpracovávat nejrůznějšími způsoby. Nejvíce asi oceníte jeho bezproblémové pěstování.

Dopřeje mu slunce

Muchovník je keř, který dorůstá do výšky i několika metrů. Na zahradách ho ale udržujte zhruba dvoumetrový – zjednodušíte si tak péči i sklizeň. Dobře snáší řez, můžete ho tedy i různě tvarovat. Dopřejte mu slunce, plody ho potřebují, aby dobře dozrály.

Od jiných ovocných keřů se liší svým kořenovým systémem, který je poměrně hluboký a lépe tak čerpá vláhu i živiny z půdy. Občasnou zálivku potřebují jen mladé keře, starší pouze v době dlouhotrvajícího sucha. Optimální pH zeminy by se mělo pohybovat v rozmezí 6,2–7,5, tedy prakticky v neutrálním pásmu. Keře ocení dostatek organické hmoty, pozor však na podmáčenou půdu. Keře se většinou prodávají v kontejnerech, proto se dají vysazovat prakticky po celou sezonu. Jestliže je umístíte do řady a necháte mezi nimi asi metrovou vzdálenost, vytvoří živý plot. Jinak kolem sebe ocení větší prostor.

Keře jsou také vzhledem k místu svého původu značně odolné proti mrazům, snesou i čtyřicet stupňů pod nulou. Rostliny netrpí vážnějšími chorobami ani je nenapadají škůdci, proto se dají pěstovat zcela bez chemických postřiků.

Jak na správný řez

Po výsadbě je u muchovníku třeba provést výchovný řez, který pomůže rostlině k lepšímu ujmutí. U dospělých dřevin pak nezapomínejte na řez udržovací. Je důležitý pro správné prosvětlení a obnovu větví. Nejlepší úrodu totiž získáte z dvou- až čtyřletých výhonů. Zachovejte jich proto na keři co nejvíce. Starší, odplozené větve se odstraňují ve spodní části na bázi keře. Složitější je řez na převod, kdy se využije vhodně postavený mladší vitální výhon.

Kilogramy borůvek

Muchovník dává úrodu prakticky okamžitě po ujmutí, sklizeň v prvních pěti až šesti letech rok od roku stoupá. U keřů vysazených do pásu sklidíte z jedné rostliny kolem pěti kilogramů borůvek, u volně rostoucích keřů je to mnohokrát více. Muchovník je samosprašná rostlina, keře se dožívají třiceti až sedmdesáti let. Kvetou bíle a opravdu hodně. Plody pak dozrávají v menších hroznech postupně už od konce června. Sbírat je tedy můžete průběžně. Můžete také počkat, až ztmavnou ty poslední a sklidit celou úrodu najednou – jde to, protože bobule na větvičkách dobře drží.

Plody se dají sušit, mrazit nebo využít pro výrobu džemů, kompotů, vín, sirupů i likérů. Ale nejlepší a nejzdravější jsou ty čerstvé. Obsahují velké množství vápníku, železa, hořčíku, manganu, draslíku a fosforu, bohaté jsou i na vitaminy A, B a C. Obsah cukrů se ve sto gramech zralých plodů pohybuje mezi jedenácti až dvanácti gramy, některá prameny uvádějí hodnotu dva- až třikrát vyšší.

SORTIMENT ODRŮD

Na trhu už objevíte několik odrůd, rozdíl mezi nimi bývá v intenzitě růstu, době dozrávání a velikosti i chuti plodů. Proto si každý může vybrat tu správnou pro svou zahradu.

‚Prince William‘

Tato odrůda mívá výšku dva a půl až tři metry, roste pomalu, zpočátku připomíná stromek, časem však získává širší korunu. A protože tvoří jen málo výmladků, lze ji pěstovat i jako strom. Plody dozrávají od poloviny června, jsou středně velké až velké, mají průměr dvanáct milimetrů i více, záleží na kvalitě půdy a přihnojování. Dobře chutnají čerstvé, ale také se hodí na výrobu džemů a kompotů.

‚Smoky‘

Středně raná odrůda ‚Smoky‘ se pěstuje už od roku 1952, v Kanadě tvoří základ nabízeného sortimentu. Může mít výšku až čtyři a půl metru, což platí hlavně pro starší volně rostoucí keře, které pak mají šířku koruny až šest metrů. V zahradě je praktičtější udržovat keř vysoký mezi dvěma a půl až třemi metry a korunu v šířce maximálně čtyři a půl metru. Intenzivně obrůstá výmladky. Rostlina se dožívá bez problémů až sedmdesáti let. Je velmi úrodná, sklízíte střední a kulaté plody, jejichž modročernou slupku překrývá vosková vrstvička. Velmi sladké a aromatické bobule dozrávají rovnoměrně a jsou ideální na další zpracování.

‚Northline‘

Jde o ranou odrůdu, pěstovanou od roku 1965. Keře bývají vysoké dva a půl až tři a široké i šest metrů. Keř tvoří více výmladků. Kvete později, ovšem plodit začíná brzy po zasazení. Kulaté modročerné bobule dozrávají rovnoměrně. Jsou velké, jejich průměr může činit až šestnáct milimetrů. Nepraskají, mají výbornou a sladkou chuť.

‚Thiessen‚

Tento keř se množí od roku 1976 a už po dvaceti letech se stal v Kanadě druhým nejpěstovanějším muchovníkem. Mívá výšku i šířku mezi čtyřmi až pěti metry. Tvorba výmladků se označuje jako střední. Odrůda se řadí mezi rané, plodné a postupně dozrávající. Kulaté modročerné plody se šťavnatou a sladkou chutí jsou velké až sedmnáct milimetrů.

‚Martin‘

Tyto keře se prodávají necelých třicet let, byly vyšlechtěny z odrůdy ‚Thiessen‘, od níž se ale liší zejména slabším růstem. Keře dorůstají do výšky tři a šířky čtyři metry, výmladky se tvoří středně intenzivně. Patnáctimilimetrové plody dozrávají v hroznu rovnoměrně. Ostatní vlastnosti jsou prakticky stejné s odrůdou ‚Thiessen‘. Hodí se pro pěstování na zahradách i velkých plochách.

‚Pembina‘

Tato středně raná odrůda se pěstuje již od roku 1952 a keře se dožívají až sedmdesáti let. Na výšku i šířku mívají kolem pěti metrů. Výmladky tvoří slabě až středně. K přednostem patří vysoká úroda, oválné až kulaté modročerné plody dorůstají do střední velikosti s průměrem čtrnáct milimetrů. Mají vynikající sladkou chuť a dozrávají postupně. Za deštivého počasí jsou ale náchylné k praskání. Tento keř je určený hlavně pro pěstování na zahradách.

Marián Komžík, foto archiv autora

Více informací se nachází v listopadovém vydání z roku 2017.