Nedoceněná kopřiva

Některé druhy plevele jsou pro zahradníky větším zlem než jiné. To platí například o kopřivě dvoudomé. Roste ve stinných koutech a chcete-li ji odstranit, nepříjemně žahá. Možná tím naznačuje, že byste si jí měli více všímat, neboť je zdravá pro lidi i pro zahradu.

Kopřiva dvoudomá (Utrica diodica) je odedávna hojně využívaná a všeobecně dostupná bylina. Jí se čerstvá, a to téměř výhradně na jaře. Mladé výhonky se stávají součástí pokrmů, jako je třeba velikonoční nádivka, dá se z nich ale připravit i variace špenátu, přidávají se také do různých rizot a obilných směsí. Naši předkové ji vnímali jako posilující bylinu, která čistí krev a přispívá k jarní detoxikaci organismu.

Kopřiva je statná všeobecně známá rostlina se silnými, výrazně žlutými svazčitými kořeny. Najdete ji na úrodných a na dusík bohatých místech. Právě kopřiva je známý ukazatel vysokého obsahu tohoto prvku v půdě. Dříve rostla kolem hnojišť, chlévů či vlhkých krajů pastvin, dnes ji najdete nejčastěji u kompostu. Pokud se budete chránit proti jejímu žahání, není problém ji ze zahrady odstranit, protože koření těsně pod povrchem. Ovšem je lepší využít léčivé schopnosti této rostliny než se jí zbavovat.

Květy hluchavky bílé jsou součástí bylinných směsí proti kašli.

Jako léčivka

Prvky obsažené v kopřivě urychlují látkovou výměnu, odvod kyseliny močové z těla a působí i silně močopudně. Listy vynikají vysokým obsahem různých minerálních solí a vitaminů, především A, řady B, C a K. Opravdu pozitivně ovlivňuje i krvetvorbu, jak už vypozorovali lidoví léčitelé. Obsahuje totiž železo ve snadno přístupné formě pro lidské tělo. Kladný účinek mají i semena díky vysokému obsahu vitaminu E – fytohormonům. Užívala se proto v šestinedělí, při klimakterických potížích a při celkovém vyčerpání organismu. Kvetoucí nať se používá při revmatických potížích.

Africká kopřiva se často pěstuje i jako doplňková balkonová rostlina.

Využití této rostliny je ale mnohem širší. Pokrájené mladé listy kopřiv se tradičně na venkově používají jako krmivo pro housata a kachňata, sušené se přidávají do zimních směsí třeba pro slepice, aby drůbež měla vitaminy a minerály i v době, kdy není čerstvá pastva.

Ještě v dobách první světové války se kopřiva hojně využívala také jako přadná rostlina; její pěstování bylo dokonce finančně podporováno prémiemi, aby bylo dost suroviny pro výrobu vojenského prádla. Její pevná a odolná vlákna se používala i pro výrobu lan.

Pěstovat ji není třeba

Kopřivy na zahradě záměrně nikdo nepěstuje. Pokud tam ale někde v koutě přirozeně roste, je škoda se jí zbavovat. Jinak se sbírá volně v přírodě, vhodná doba je od března do června, potom jsou listy už tuhé a obsah účinných látek se snižuje. Kopřiva se suší ve stínu v tenké vrstvě. Vždy ji ale trhejte mimo okolí cest a silnic.

Nať se sklízí v červnu, semena dozrávají na přelomu září a října. A kořeny, léčící prostatické problémy a močový měchýř, mají nejvyšší podíl vhodných látek v říjnu.

Pohled ekozahradníka

Kopřiva je nedílná součást ekozahrad, neboť čistí půdu, zvyšuje její úrodnost a posiluje růst ostatních rostlin. Dá se z ní vyrobit jícha, která zkvašená a naředěná v poměru jedna ku deseti funguje jako nepřekonatelné hnojivo, které navíc zvyšuje přirozenou odolnost rostlin proti škůdcům i houbovým chorobám.

PŘÍPRAVKY Z KOPŘIVY

Čaj z listů

Dvě čajové lžičky se přelijí 150 mililitry vroucí vody a nálev se nechá louhovat deset minut. Pije se třikrát denně.

Čaj z kořenů

Lžička nadrobno posekaných kořenů se zalije studenou vodou, přivede k varu a nechá louhovat deset minut. Pije se třikrát denně čerstvý šálek při bolestech močového měchýře.

Kopřivová vlasová voda

Padesát gramů jemně nasekaných listů a kořenů se naloží do půl litru jablečného octa a nechá se tři týdny stát na slunci. Tekutinu potom slijte do tmavé lahvičky. Přípravek se vmasíruje neředěný nebo ředěný do pokožky hlavy a nechá se deset minut působit. Účinkuje proti lupům a vypadávání vlasů.

Kopřivové máslo

Hrst kopřivových listů se velmi jemně naseká a vmíchá do 250 gramů měkkého másla. Dochutí se trochou nastrouhané citronové kůry a dvěma stroužky rozmačkaného česneku, podle chuti se nakonec máslo dosolí a připepří. Používá se na pečivo nebo k bramborám na loupačku.

Kopřivová kúra

V minulosti se tato poměrně razantní kúra prováděla často. Místo postižené artritidou se pošlehávalo čerstvými kopřivami po dobu tří dnů po sobě. Kopřivy způsobí intenzivní prokrvení kůže i hlouběji uložených tkání a dodají jim na několik hodin pocit tepla. Takto ošetřené partie se neomývají, protože teplo by se změnilo v intenzivní pálení.

Trochu jiná kopřiva

V lidovém léčitelství má své pevné místo i jiná rostlina, které se říká kopřiva – hluchavka bílá čili hluchá kopřiva. Možná vás překvapí, že kromě názvu nemají tyto rostliny botanicky nic společného. Kopřiva hluchavka patří do veliké čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae), kopřiva dvoudomá do čeledi kopřivovitých (Utricaceae), kam se řadí ještě kopřiva žahavka, drnavec či pokojová rostlina pilea. Květ hluchavky se sbírá v květnu a počátkem června a je součástí bylinných směsí proti kašli. Jde o důležitou medonosnou rostlinu, což platí obecně o všech druzích čeledi hluchavkovité. Podobně klame názvem i další kopřiva, tedy lidově zvaná africká kopřiva (Coleus, také kopřivěnka). I tato rostlina patří do čeledi hluchavkovitých.

Dagmar Cvrčková, foto Shutterstock

Více informací se nachází v červencovém vydání z roku 2016, které si můžete zakoupit za zvýhodněnou cenu zde.