Nejzdravější ovoce

Dali jste si novoroční předsevzetí, že budete žít zdravě? A protože to myslíte opravdu vážně, rozhodli jste se do svého jídelníčku zařadit jen to nejzdravější ovoce? Ale rozhodnout se a určit, které je opravdu nejzdravější, není zrovna jednoduché.

Každé ovoce prospívá lidskému tělu trochu jinak. Pokud chcete žít zdravě, tyto druhy by rozhodně ve vašem jídelníčku neměly chybět.

Jablka

Toto ovoce obsahuje stopové prvky i vitaminy; jejich množství je sice nižší než u jiných druhů, ale protože se jablek spotřebuje na českém trhu zdaleka nejvíce, nakonec důležitých látek dodáte tělu dostatek. Navíc obsahují významné množství vlákniny, která pročišťuje organismus, podporují i správnou činnost střev a pomáhají při zažívacích potížích nejrůznějšího druhu. Spolu s dalšími složkami snižují i obsah cholesterolu v krvi. Konzumací jablek zlepšujete odolnost organismu proti chorobám, navíc omlazují, regenerují a oddalují stárnutí.

Jabloně jsou nejpěstovanější ovocný strom u nás, a to jak v klasických tvarech jako zákrsek, čtvrtkmen či polokmen, tak v intenzivních pěstitelských tvarech. Základem tohoto typu pěstování je štíhlé vřeteno, které umožňuje provádět většinu prací přímo ze země. Na trhu najdete nepřeberné množství odrůd. Při jejich nákupu vyhledávejte ty rezistentní, které odolávají nepříjemné strupovitosti. Na menší zahrady je možné doporučit i velmi oblíbené sloupovité jabloně.

Hrušky

Třebaže hrušky patří mezi velmi zdravé ovocné druhy, nesní se jich tolik, kolik by si zasloužily. Za jejich příjemnou chutí se skrývá velké množství snadno stravitelných cukrů, z minerálů obsahují především vápník a fosfor. Velmi dobře pomáhají proti obezitě, vysokému krevnímu tlaku a při potížích s močovými kameny, čistí střeva a jsou jedním z nejlepších léků proti průjmu či zácpě. Známý je také jejich antibakteriální a močopudný účinek. A především přispívá konzumace hrušek k navození dobré nálady.

Hrušně se pěstují velmi podobným způsobem jako jabloně. Také v jejich případě se dnes nejčastěji volí jako pěstební tvar štíhlé vřeteno; v tomto případě se roubují na kdoulový semenáč. Celé řadě odrůd vyhovují teplejší oblasti, na což je třeba myslet při nákupu vhodných odrůd. Pokud chcete hrušky skladovat, vyberte si zimní odrůdy, které vydrží v běžném sklepě až do jara. Máte-li na zahradě dost místa, pro zpestření jídelníčku se sem vysaďte i některé ze skupiny asijských hrušní.

Švestky

Jako řada dalších ovocných druhů i švestky napomáhají správnému trávení. Jsou významným pomocníkem při potížích, jako je únava, vyčerpání nebo vyhoření. Pomohou i při léčbě potíží s ledvinami a játry, dnou, arteriosklerózou, zácpou i anémií, skvěle detoxikují organismus. Velký obsah vápníku a fosforu posiluje kosti.

Slivoně se pěstují nejčastěji v klasických pěstitelských tvarech, i když se v posledních letech rozšiřuje trend intenzivních tvarů. Při výběru stromků myslete hlavně na to, že jde nejčastěji o cizosprašný druh, proto je třeba vysadit alespoň dvě vzájemně se opylující odrůdy. Nemáte-li dostatek prostoru na dva stromy, sáhněte do skupiny samosprašných slivoní. Pozor, stromy jsou velmi citlivé na virovou šarku. Pokud se tato choroba vyskytuje na stromech ve vašem okolí, vyhněte se odrůdám na tuto nemoc citlivým. Sortiment slivoní mohou zpestřit i renklódy, mirabelky nebo japonské slivoně.

Šípky

Šípky sklizené z plodových růží vynikají nadprůměrným obsahem vitaminu C, který je s hodnotou kolem 1250 miligramů na sto gramů plodů mezi všemi ovocnými druhy nejvyšší. Ale pozor, toto číslo platí pro čerstvé plody, sušením se až tři čtvrtiny vitaminu C ztrácejí. Kromě něho obsahují šípky také karoteny, minerály a vitaminy E, K, P i vitaminy řady B. Nejen proto jsou šípky ideální k posílení organismu, na podporu imunity či jako prevence při prochladnutí. Působí také močopudně, zlepšují soustředění a odstraňují pocit únavy.

Plodové růže se na zahradách pěstují výhradně jako keř. Je třeba dbát na pravidelnou obnovu výhonů, které díky časné a vysoké plodnosti poměrně rychle stárnou. Větve šípků jsou trnité, keře tedy nevysazujte do blízkosti cest nebo k dětským prolézačkám. Z odrůd dostupných na trhu se nejčastěji setkáte s ‚Karpathií´; jestliže narazíte i na jiné, pozor, objemem dužniny šípků se s touto tradiční odrůdou nemohou srovnávat.

Borůvky

Borůvky obsahují vysoké množství vitaminu C a nadprůměrné množství antokyanů. Mají jak antioxidační, tak antibakteriální účinky. Chrání a vylepšují zrak, používají se při prevenci poruch včetně zákalů i jako podpůrná léčba. Pomohou při střevních a žaludečních potížích i při léčbě zánětu močového měchýře. Známý je i jejich léčebný účinek při otravách jídlem.

Borůvky tvoří keře ve velikosti rybízu, a tomu je třeba podřídit i spon pěstování. Jde vždy o kyselomilný druh, proto před jejich výsadbou přidejte do půdy dostatečné množství rašeliny a pravidelně ji doplňujte. Jednoduché je i jejich pěstování ve velkých nádobách s kyselým substrátem. Borůvky vstupují do plodnosti prakticky ihned po výsadbě, množství sklizených plodů rok od roku narůstá a ze vzrostlého keře můžete sklidit pět až sedm kilogramů plodů.

Brusinky

Brusinky obsahují vysoké množství vitaminu C, železa a vlákniny. Zlepšují imunitu, významný je také jejich protizánětlivý a antibakteriální účinek. Proto se staly osvědčeným prostředkem při léčbě urologických potíží a jako prevence tvorby močových kamenů. Brusinky se používají dokonce jako lék při otravě krve, chrání organismus proti virům a plísním.

Podobně jako borůvky patří i brusinky ke kyselomilným druhům. Tvoří nízké polodřevité stálezelené keře, dorůstající do výšky asi jen třiceti centimetrů. Při správném pěstování vytvoří zapojené porosty. Brusinky jsou velmi citlivé na přemokření půdy, proto se doporučuje pěstovat je na vyvýšených hrůbcích, které dobře odvádějí vodu. I brusinky se dají pěstovat v nádobách, stačí i klasické truhlíky.

Rakytník

Plodům rakytníku se říká zcela právem oranžové zlato. Tyto drobné asi centimetrové bobule oranžové nebo červené barvy vynikají mimořádným obsahem vitaminu C. Plody se díky biostimulačnímu účinku a podpoře imunity používají při virózách, chřipkách a zánětech močových cest, ale pomohou i při kardiovaskulárních chorobách, stresu, zvýšené zátěži, intoxikaci a pro zlepšení koncentrace a paměti. Rakytníková mast je ideální při léčbě popálenin.

Keře rakytníku mívají výšku dva až čtyři metry a rostou poměrně intenzivně, proto potřebují pravidelný řez, jehož součástí je i odstřižení výhonů s plody – právě tak se toto ovoce nejčastější sklízí. Nesmíte však zapomenout ani na odstraňování výmladků, které vyrážejí z podnože a keř zbytečně zahušťují.

Schizandra čínská

Schizandra patří k ovocným druhům s největším léčebným efektem, který mají všechny její části včetně kořenů. Plody se používají na podporu dýchání i srdeční činnosti. Významné jsou také její účinky při regeneraci a léčbě jater a ledvin nebo vylepšení ostrosti zraku. Navíc normalizuje krevní tlak, pomáhá při depresích i nervovém vyčerpání, vysílení a únavě. Dále dokáže odbourávat toxiny, stimulovat krevní oběh, léčit i astma, impotenci a hypoglykemii.

Schizandra patří mezi popínavé ovocné druhy, a tomu je třeba přizpůsobit i místo pěstování. Vhodnou oporou jsou standardní drátěnky, které se používají při pěstování vinné révy. Můžete ji vysadit i k pergolám, altánkům nebo také k obyčejnému plotu. Keře schizandry poměrně mělce koření, proto mají rády nastýlku a pravidelnou zálivku.

Kustovnice čínská

Už sám fakt, že tato rostlina pochází z oblasti s nejdelší průměrnou délkou života na světě, napovídá o její prospěšnosti pro lidské zdraví. Plody, lidově se nazývají goji, pomáhají správnému fungování ledvin a jater, současně posilují zrak, sexuální potenci a působí i jako afrodiziakum. Obsahuji osmnáct aminokyselin, jednadvacet stopových prvků a vitaminy C, E a vitaminy řady B. Jde také o nejbohatší zdroj karotenoidů, beta-karotenu obsahují dokonce více než mrkev. Unikátní polysacharidy obsažené v plodech neutralizují volné radikály, čímž zpomalují proces stárnutí, stimulují mozek k produkci regenerativního růstového hormonu a posilují imunitní systém.

Keř kustovnice roste velmi intenzivně, za jedinou sezonu dokonce i o několik metrů. Výhony jsou ale tenké, pod vlastní vahou se ohýbají a jsou pak převislé, a proto kvetou poměrně pozdě, což snižuje plodnost keře. Výhodnější je pěstovat kustovnici ve formě falešného stromku a pravidelným řezem vyvolat každoročně dostatečně brzy druhou růstovou vlnu. Tak urychlíte kvetení a následně i plodnost kustovnice a zaručíte si pravidelnou a bohatou úrodu.

Hloh

Neuvěřitelné účinky hlohu na lidské zdraví poznají nejspíše lidé, kteří překonali infarkt. Velmi dobře totiž stabilizuje srdeční činnost, minimalizuje také záchvaty při ischemické chorobě srdce a prokrvuje srdeční sval. Má antisklerotické účinky, zlepšuje krevní oběh a snižuje krevní tlak. Díky jeho schopnosti prokrvovat tepny je vynikajícím prostředkem proti arterioskleróze, dále pomáhá při léčbě psychických poruch, například depresí či stavů úzkosti, dobře uspává a pomáhá překovávat strach. Plody hlohu, jimž se říká hložinky, se využívají i pro léčbu chřipky.

Na zahradě můžete pěstovat klasický botanický druh, který si přinesete z volné přírody, nebo můžete vysadit jeho velkoplodý kultivar. Těch ale mnoho není. Nejvýraznější je odrůda ‚Big Mao Mao‘, která botanicky patří ke druhu Crataegus pinnatifida. Má mimořádné léčivé schopnosti, využívají se u ní nejen plody, ale i listy. Keře dorůstají do výšky kolem tří metrů, řezem je ale můžete udržovat i nižší. Plody dozrávají v říjnu, jsou velké až čtyři centimetry a lze je poměrně dlouho skladovat čerstvé. Dají i poměrně snadno a rychle vypeckovat a následně sušit nebo kandovat. Jejich chuť bývá příjemně nakyslá, daleko chutnější než u našich volně rostoucích domácích hlohů.

Marián Komžík, foto autor

Více informací se nachází v lednovém vydání z roku 2017.