Než vysadíte zeleninu ven

Rajčata, papriky, dýně, tykve a okurky patří mezi tradiční druhy plodové zeleniny a některou z nich najdete doslova na každé zahradě. Ven se sice vysazují až za pár týdnů, ovšem s jejich předpěstováním a přípravou půdy můžete začít už teď. Zde jsou rady, jak postupovat při předpěstování, výběru místa i sázení.

Keříky rajčat a paprik zpravidla rostou na zahradě vedle sebe. Je to správně, nároky na pěstování mají velmi podobné. Jinak je tomu ale při jejich předpěstování. Zatímco sazenice rajčat ze semen získáte doma poměrně snadno, papriky si raději kupte.

Jak na správné předpěstování

Některé druhy plodové zeleniny můžete vysévat přímo na záhon, u jiných se neobejdete bez dlouhého předpěstování.

Rajčata se snadno předpěstovávají doma. Vysévají se od března, misky se substrátem dáváte pod sklo, je třeba je pravidelně větrat a otužovat. Vyhovují jim spíš nižší teploty, jinak sazenice příliš vytáhnou. Velikost jejich semen dovoluje i přesný výsev do sadbovačů, čímž si ušetříte práci s pozdějším přepichováním.

Papriky se vyvíjejí velmi pomalu, proto semena musíte vysévat už v únoru. Jestliže jste to neudělali, nic se neděje. Ono totiž bývá lepší sazenice v květnu koupit a dát je rovnou na zákon, protože jejich předpěstování nejen dlouho trvá, ale také k němu potřebujete patřičné zázemí. Pár rostlin sice lze postavit na parapet, kde ale budou dlouho zabírat místo jednodušeji pěstovaným druhům, pro větší množství už potřebujete třeba vytápěný skleník, přisvětlení a další zázemí.

Tykve a dýně klíčí rychle a bez problémů, mají ale velmi křehké kořínky a špatně se přesazují. Nejčastěji se proto vysévají přímo na záhony. Ve vyšších polohách, kde teploty dovolují venkovní zahradničení až později, je lze předpěstovat. Nedávejte je ale do truhlíků, lepší jsou větší květináče nebo třeba odříznuté krabice od mléka, z nichž je vyndáte včetně celého půdního balu, a kořeny se tak při přesazování nepolámou.

Okurky – předpěstování potřebují jen hadovky, nakládačky a polní se vysévají přímo na záhony. Pokud chcete zkusit hadovky roubovat, obstarejte si osivo tykve fíkolisté nebo podnože ‚Sprinter F1‘. Tykev má silnější kořenový systém, na ni naroubované okurky jsou plodnější a odolnější k náhlému vadnutí a chorobám kořenů. Pozor, tykev musíte vysít o tři dny později než okurky! Roubovat je lze za další čtyři až pět týdnů.

Bez kompostu to nepůjde

Plodová zelenina je velmi náročná na dostatek živin, potřebujete tedy velké množství kompostu, hnoje nebo jiného organického hnojiva.

Rajčatům dopřejte hodně vyhnojenou půdu, správně by se měl do záhonů, kde je chcete pěstovat, už na podzim zarýt hnůj. Pokud jste to udělali, nemusíte přidávat kompost při výsadbě. V ostatních případech ano. U lehčích půd, které tolik nevážou živiny, se doporučuje přihnojování také v plné sezoně. Zvolit k tomu můžete například sušený hnůj ve formě peletek, který se dávkuje 0,3 až 0,5 kilogramu na metr čtvereční.

Papriky také vyžadují dobře vyhnojená místa; při opakovaném pěstování ve skleníku jim vždy dejte novou dávku kompostu či hnoje. Pamatujte, že v uzavřených prostorách zelenina potřebuje vyšší dávku hnojiva, protože rostliny mají omezenou možnost obstarat si živiny z půdy.

Tykve a dýně ocení vysokou vrstvu kvalitní půdy s kompostem. Navíc je vhodné záhony překrýt netkanou textilií nebo mulčem, díky nimž se půda rychleji a více prohřeje a po výsevu či výsadbě rostliny lépe zakoření a začnou růst.

Okurky mají velkou spotřebu organické hmoty. Proto se vysazují například na ušlapané balíky slámy překryté kyprou vrstvou kvalitního zahradního substrátu, použít můžete i polorozložený kompost, rozložené listí nebo seno. Tuto spodní vrstvu ale nezapomeňte prolit dostatečným množstvím vody, sazenice lépe a rychleji porostou. Aby voda netekla mimo, jsou ideálním místem pro pěstování okurek polozapuštěné záhony nebo pařeniště bez krycích oken.

Jsou náročné na teplo

Plodová zelenina všeobecně je náročná na teplo, což ale neznamená, že by všem druhům bylo nejlépe ve skleníku; některým je lépe na otevřeném záhonu.

Rajčata patří mezi ty druhy, kterým skleník nevyhovuje. Ve vlhkém prostředí totiž trpí plísní bramborovou, navíc keře zde rychleji stárnou. Zcela nevhodné je společné pěstování s okurkami hadovkami, které vysokou vlhkost naopak potřebují. Proto rajčata raději nechte venku, kde je můžete sklízet až do mrazů. Doporučuje se také aspoň část sazenic zasadit do nádob a ty postavit někam pod střechu. Nebudou tolik vystaveny dešťům a vlhku a déle je tak uchráníte před plísní. Pěstování v kontejnerech ocení i ti, kdo nemají zahradu, ale jen balkon či terasu. V sortimentu semen najdete řadu odrůd, které jsou přímo určeny pro květináče nebo závěsy.

Papriky se nejlépe pěstují v nádobách postavených na chráněné straně domu, ve sklenících, fóliovnících nebo pro ně můžete vybudovat sluneční past, pokud je dáte například ke kamenné zdi na výsluní. Ve volné půdě se jim daří jen v opravdu teplých oblastech Moravy či na Litoměřicku. Malé chilli papričky mějte vždy jen v nádobách na slunném místě.

Tykve a dýně jsou náročné hlavně na prostor, jedna rostlina potřebuje asi dva metry čtvereční plochy. Proto máte-li menší zahradu, vyberte si spíše keříčkové zeleninové cukety nebo patisony. Ty můžete dokonce pěstovat i v dostatečně velké nádobě. Dýně určené pro skladování potřebují dobře vyzrát, vyberte jim tedy místo na slunci.

Okurky-hadovky se vysazují do skleníků či fóliovníků, kde máte možnost správně je vyvázat. Pokud je chcete přece jen pěstovat na záhonu, raději si vysejte polní okurky. Jsou úrodné a stejně chutné, ale mají menší nároky na teplo i způsob pěstování.

Co udělat ještě před sezonou?

• přeházet a dokoupit kompost
• obstarat si organické hnojivo, pokud jste nehnojili na podzim
• dokoupit velké nádoby pro pěstování rajčat
• připravit a vyplít záhony venku i ve skleníku
• zkontrolovat a dokoupit netkanou černou textilii
• obstarat si pevný motouz na vyvázání hadovek
• koupit klipsy na roubování okurek
• vyzkoušet závlahový systém do skleníku, máte-li jej

Zapomeňte na Hokkaido, je tu nová tykev

Jestli již léta pěstujete oblíbenou ´Hokkaido´, zkuste letos i novou odrůdu ´Crown Prince F1´. Plody této tykve jsou větší a překvapí vás i jejich hmotnost v poměru k velikosti. Váží tři až pět kilogramů, jejich tvar je ploše kulovitý, barvu mají šedomodrou. Když plod rozříznete, zaujme vás síla dužniny, která bývá široká sedm až osm centimetrů, pevná a sytě oranžová. Důvod, proč byste měli zkusit tuto odrůdu pěstovat, je její chuť. Polévka nebo pečená tykev je výrazná, nasládlá, aromatická, intenzivní. Výhodou je také výborná skladovatelnost: při teplotách kolem dvanácti stupňů vám vydrží od podzimu až do května následujícího roku.

Dagmar Cvrčková, foto Shutterstock a archiv firmy Dobrá semena

Více informací se nachází v dubnovém vydání z roku 2016, které si můžete zakoupit za zvýhodněnou cenu zde.

           .